Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod a těšit se na klidné dny s představou pravidelného příjmu od státu. Kdo žije v tomto snu, měl by se rychle probudit. Je třeba se podívat pravdě do očí, která tak optimistická není.

Na začátku roku 2018 došlo k novelizaci zákona o důchodovém pojištění, která má za cíl snížit odchodový věk do starobního důchodu u čerstvě narozených dětí, které by při stavu před změnou zákona měly nárok na starobní důchod až po 70. roku života. Změnou zákona došlo k zastropování věku na hranici 65 let bez ohledu na počet vychovaných dětí. Na první pohled se tato změna může jevit pozitivně, až do doby než si uvědomíte následující fakta.

Novela se dotkla všech osob, které se narodily po roce 1965 a reálně začnou čerpat starobní důchod v roce 2030. Do roku 2030 bude stále docházet ke zvyšování odchodu do starobního důchodu u mužů o dva měsíce a u žen o čtyři měsíce, až se odchod zastaví na magické hranici 65 let.

Hranice 65 let ale není zárukou. V budoucnu důchodový věk s největší pravděpodobností poroste, což znamená, že změna zákona je pouze kosmetického charakteru a ve výsledku nic nikomu nezaručuje, pouze odsouvá problém na budoucí vládní uskupení. Zavedení stropu jako takového by mělo být každého pátého roku (v letopočtech končící číslovkou 4 a 9) přehodnoceno dle informací od ministerstva práce a sociálních věci, kde zásadní informační roli bude mít Český statistický úřad, který eviduje a zkoumá demografický vývoj.

Jak bude přehodnocení pravděpodobně fungovat?

Dle Martina Potůčka, který byl členem důchodové komise, by měli Češi strávit v důchodovém věku alespoň čtvrtinu života, důchodový věk se tedy bude neustále přepočítávat podle aktuálního věku dožití. Stále si myslíte, že půjdeme v 65 letech do důchodu, když se délka života dlouhodobě prodlužuje?

Po roce 2030 začne kvůli zastropování důchodového věku růst deficit důchodového účtu, a tím i státního rozpočtu. Třeba v roce 2040 jen kvůli samotnému zastropování vzroste pravděpodobně počet důchodců přibližně o 200 tisíc. A stejně se sníží počet plátců pojistného. Na to nejspíš bude muset parlament reagovat opětovným zvýšením důchodového věku. Důchodový účet a státní rozpočet totiž i bez zastropování budou pod tlakem stárnutí české populace.

Každý člověk by si měl proto stanovit finální sumu, kterou by chtěl mít k dispozici v 65 letech. Sumu, ze které bude moci postupně odčerpávat finanční prostředky řekněme do 85 let až 90 let. Pokud se vám podaří nashromáždit 1 000 000 korun, tak po dobu 20 let si přilepšíte měsíčně cca o 4 000 korun. Pokud chci 8 000 korun, potřebuji 2 000 000 korun a tak dále. Jistě, že dát dohromady milionové sumy, znamená odložit svůj momentální komfort ve prospěch své budoucnosti, ale žít na hranici chudoby nikdo nechce.

A pokud někdo kontruje nyní oblíbenou hláškou: já se důchodu stejně nedožiju, který často slýchávám hlavně od mladší generace, mám tu jeden statistický údaj: Průměrný věk dožití v ČR se nyní pohybuje kolem 78 let. S neustálým lékařským pokrokem tato hranice bude stále růst.

Jak je to ve světě?

 

Michal Cibulka, metodik finančního plánování Broker Consulting

0 komentářů

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account