Návrh zákona o povinném ručení obsahuje i definici úrazu. Pokud by toto ustanovení prošlo, znamenalo by to, že pojišťovny nebudou moci plnit v řadě případů, kdy dnes běžně pojistné plnění vyplácejí.
Povinné ručení prochází změnou. V připomínkovém řízení je proto i návrh zákona, který má upravit další zákony, které s pojištěním odpovědnosti z provozu motorového vozidla souvisí. Do Občanského zákoníku se tak má vrátit i definice úrazu: „Úrazem se rozumí neočekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly nezávisle na vůli pojištěného, kterým bylo pojištěnému způsobeno poškození zdraví nebo smrt.“
Na první pohled je definice úrazu rozumná. Ovšem má celou řadu „háčků“. Pokud by zákon definoval úraz tímto způsobem, pojišťovny by se jím musely řídit. V současnosti ovšem i v rámci úrazového pojištění vyplácejí pojistné plnění i v řadě případů, které se do navrhované definice nevejdou. A není toho málo. Každá pojišťovna má ve svých pojistných podmínkách definováno, co za úraz považuje a co je tedy předmětem pojištění.
Příklady úrazů, které se do navrhované definice nevejdou, ale pojišťovny je běžně do svých definic zahrnují, shrnul v článku pro web Opojištění.cz Martin Podávka, člen představenstva Pillow pojišťovny:
Otravy. Ať již potravinou nebo chemickou látkou, ať již požitím nebo nadýcháním.
Elektřina. Může se jednat o zásah elektrickým proudem ze zásuvky nebo úder blesku.
Topení či utopení. Také se nejedná o vnější sílu, ale do úrazu již standardně patří.
Vnější vlivy prostředí. Působení vnějších vlivů není síla, ale každá definice pojišťoven zahrnuje působení vysokých i nízkých teplot, které mohou způsobit popálení, omrznutí, úpal, dehydrataci atd.
Přecenění vlastních sil. Pokud se někdo o své vůli rozhodne v noci přeplavat řeku, přejít poušť bez dostatku vody atd., není to neočekávaná, ale spíše jistá událost. I tuto okolnost pojišťovny do definice zahrnují.
Sebevražda. Pokud někdo skočí z mostu, oběsí se, zastřelí se atd., jde o smrt následkem vnějších příčin, tedy úraz, který si pojištěný přivodil sám. I sebevraždu mohou pojišťovny do definice zahrnout po určité době od počátku pojištění a finančně chránit pozůstalé.
Působení vlastní síly závislé na vůli. Toto rozšíření definice úrazu je výjimečné, přesto na trhu existuje. Pojišťovna plní, když například u pojištěného při stěhování skříně (vědomý a plánovaný úkon) dojde k poškození ploténky, svalu, šlachy atd.
Příklady, co by podle nové definice úrazu pojištění nekrylo, uvedla i Renata Čapková, tisková mluvčí České podnikatelské pojišťovny (ČPP): „Úraz je podle navržené definice vázán na náhodu (nahodilý děj). Za úraz se podle této definice tedy nepovažuje, pokud dojde ke zranění části těla, která už byla nějakým způsobem poškozená – třeba degenerativně (stárnutím) nebo pokud bylo diagnostikováno onemocnění pohybového aparátu. Za úraz také není považováno poškození bez vnějšího zavinění, tedy např. natržení svalu při hodu míčem nebo luxace kolene při běžném došlapu. Takové „úrazy“ nejsou nemocí a ani úrazem, proto mohou být problematické.“
Za snahou omezit rozsah úrazového pojištění, které spadá do oblasti neživotního pojištění, stojí pravděpodobně iniciativa České národní banky (ČNB). Ta zakázala právě pojišťovně Pillow postavit neživotní pojištění kryjící i životní rizika.
Patrné je to i z důvodové zprávy, která uvádí: „V praxi se objevují tendence považovat sebevraždu za riziko spadající do pojištění pro případ úrazu nebo nemoci s odůvodněním, že příčinou smrti v případě sebevraždy je vždy úmyslné poškození zdraví. To však odporuje podstatě pojištění úrazu. Riziko sebevraždy z hlediska nároku na pojistné plnění se zmiňuje pouze v rámci právní úpravy životního pojištění.“
Omezení definice úrazu tak může negativně dopadnout na klienty pojišťoven. Navíc může dojít ke zmatení spotřebitele, který má určitá očekávání, co vše úrazové pojištění kryje. A tím by mohlo dojí k porušení nařízení Evropské komise č. 2017/2358, ve kterém v Článku 5 odst. 3 stojí:
„Tvůrci pojistných produktů koncipují a uvádějí na trh pouze takové pojistné produkty, které jsou slučitelné s potřebami, charakteristikami a cíli zákazníků na cílovém trhu. Při posuzování, zda je pojistný produkt slučitelný s cílovým trhem, přihlížejí tvůrci pojistných produktů k úrovni informací, které mají zákazníci na cílovém trhu k dispozici, a k finanční gramotnosti zákazníků na cílovém trhu.“
Hodnocení možných dopadů na klienty pojišťovnami
Oslovené pojišťovny uvádí různý dopad na klienty. Podle některých zavedení definice úrazu do zákona nebude mít žádný vliv.
„Předpokládáme, že dopad to nebude mít žádný, neboť to odpovídá i naší definici,“ uvedl Milan Káňa, tiskový mluvčí Kooperativa pojišťovny.
Ovšem opačný názor má Česká podnikatelská pojišťovna ze stejné finanční skupiny. S odkazem na výše uvedené příklady „úrazů“, které by navrhovaná zákonná úprava nezahrnovala, hodnotila dopady na klienty Renata Čapková: „Běžný klient není často schopen tyto odlišnosti rozpoznat, protože z jeho pohledu přeci k úrazu došlo. Abychom v ČPP předešli rozčarování klientů, a naopak jim proklientsky vyšli vstříc, připravili jsme již před lety připojištění „úraz PLUS“ v rámci produktu NEON, kde jsme rozšířili naši definici úrazu tak, aby i tyto „úrazy“ byly pojištěním kryty.
Pokud by se striktní definice úrazu do zákona dostala, dotkla by se pojistných smluv uzavíraných následně. Krytí na úraz by klienti měli u základního úrazového pojištění užší. Doporučujeme proto sjednávat doplňková připojištění, která pokryjí širší spektrum nebezpečí.“
Větší dopad očekává i Martin Podávka, člen představenstva pojišťovny Pillow: „Pro stávající klienty by ke změně pojistných podmínek nedošlo. Naopak u nových podmínek by změna závisela na výkladu nově vložené definice. Bylo by nutné určit, zda ustanovení je skutečně myšleno jako kogentní či dispozitivní. U kogentního výkladu by došlo ke snížení rozsahu pojištěných událostí. Pojem síla je zcela jasně definován, učí se o něm i děti na základní škole. Síla nezahrnuje působení okolí typu nízké či vysoké teploty, topení se nebo třeba zásah elektrickým proudem. Došlo by tak k významnému omezení pojištěných událostí.“
Obdobný názor prezentoval i Jan Marek, tiskový mluvčí Generali České pojišťovny: „Generali Česká pojišťovna tuto agendu velmi podrobně a pozorně sleduje. Vzhledem k tomu, v jaké fázi se návrh novely v tuto chvíli nachází (momentálně v mezirezortním připomínkovacím řízení), tak aktuálně nelze přicházet s konkrétnějšími postřehy a závěry. Velmi bude záležet především na tom, zda se má jednat o dispozitivní či kogentní ustanovení.
Současný stav a aktuální praxi v této oblasti považujeme za adekvátní a striktní definici úrazu (ve smyslu kogentního ustanovení) nepovažujeme v souvislosti s novelou OZ za nutnou. Aktuálně totiž plníme našim klientům ve více případech, než by naplňovalo tuto projednávanou definici. Striktní vymezení úrazu (přes navrhovanou definici) by tak mohlo pro nové klienty přinést zúžení možností pro pojistné plnění za úrazy.“
Martin Podávka ještě upozornil na odůvodnění v důvodové zprávě k zákonu, který striktní definici úrazu z legislativy vypouštěl. V důvodové zprávě stojí: „Na rozdíl od platné úpravy se navrhuje vypustit legální definici úrazu obsaženou dnes v § 60 odst. 3, což se odůvodňuje především tím, že je věcí smluvních stran, jak vymezí pojistnou událost ve smlouvě.“
V čem se tedy podle legislativců změnily podmínky podnikatelského prostředí, že je podle navrhovatelů nové úpravy striktní definici úrazu do zákona opět vrátit?
