Podpojištění se stalo v roce 2022 hlavním tématem v pojištění majetku. Zvýšený zájem poradců, klientů i novinářů odkryl jedno nečekané tajemství. Pojišťovny k tématu výpočtu podpojištění přistupují třemi různými přístupy. Ale pouze jeden má nárok na vítězství.
Tři přístupy pojišťoven
Pokud si otevřeme občanský zákoník (89/2012 Sb. v aktuálním znění) a dolistujeme až k paragrafu 2854, tak se dočteme: „Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, sníží pojistitel pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku; to neplatí, ujednají-li strany, že pojistné plnění sníženo nebude.“ Paragraf spadá do části věnující se pojištění majetku. Aplikuje se tedy například u pojištění budov, domácnosti nebo v havarijním pojištění.
Text zákona si ale pojišťovny mohou vyložit dvojím způsobem a společně s textem podmínek najdeme na trhu tři různé přístupy.
- Přátelský výklad, postup má klient garantovaný v pojistných podmínkách
- Přátelský výklad, postup není uveden v podmínkách, ale pojišťovna deklaruje v rámci svých prezentací, že takto bude postupovat
- Byrokratický výklad
Rozdíl mezi přátelským a byrokratickým výkladem je nejjednodušší ukázat na konkrétním „učebnicovém“ příkladu. Mějme dům v reprodukční hodnotě 5 miliónů pojištěn pouze na 3 milióny. Míra podpojištění (odchylka pojistné částky od skutečné hodnoty) je tedy 40 % (1-3/5).
Byrokratický výklad
Výklad v neprospěch pojištěného je následující: pojišťovna aplikuje podpojištění na pojistné plnění. Při totální škodě (shořel celý dům) je pojistné plnění omezeno pojistnou částkou 3 milióny, na kterou aplikuje pojišťovna podpojištění a vyplatí tak pouze 1,8 miliónu (3*0,6). Pro matematicky založené čtenáře lze vše vyjádřit vzorcem: pojistné plnění = minimum (výše škody, pojistná částka) x (1-míra podpojištění). Pojišťovna bude argumentovat, že v zákoně je napsáno „sníží pojistné plnění“ a pojistné plnění je přece maximálně pojistná částka.
Společnosti věnující se zastupování spotřebitelů ve sporech s pojišťovnami skutečně potvrzují, že se ve své praxi potkaly s tímto přísným výkladem. Ten však klienta v případě škod přesahujících sjednanou pojistnou částku trestá dvakrát. Jednak „ořízne“ vysokou škodu sjednanou pojistnou částkou a pak na ni aplikuje míru podpojištění, která je také odvozena od pojistné částky.
Přátelský výklad
Moderní výklad je jiný, pojišťovna aplikuje podpojištění na vzniklou škodu. Při totální škodě v hodnotě 5 miliónů vyplatí právě maximální pojistnou částku 3 milióny (5×0,6). Opět pro milovníky excelu přepíšeme do vzorce: pojistné plnění = výše škody x (1-míra podpojištění).
Pojišťovna s přátelským výkladem argumentuje, že cílem nebylo trestat klienta dvakrát, ale pouze jednou. Tento výklad nebere zákon doslovně, ale v textu „… sníží pojistné plnění …“ vidí škodu, kterou klient utrpěl a na ni aplikuje podpojištění.
Graf: na ose X je výše škody, na ose Y jsou vyplacené peníze pojišťovnou při dané škodě
Který z přístupů zvítězí?
Jedná se o řečnickou otázku, pouze jeden přístup je pro poradce i klienty nejvýhodnější. V případě přátelského výkladu není klient trestán dvakrát. Z pohledu právní jistoty (zákon je nejednoznačný) je důležité mít tento postup uveden jako součást pojistných podmínek.
Poradci i klienti by měli dobře prozkoumat pojistné podmínky a přesvědčit se, že při výpočtu případného podpojištění vychází pojišťovna ze vzniklé škody, a ne z maximální výše pojistného plnění. Přátelský výklad může mít například tuto podobu: „Maximální pojistné plnění stanovíme jako výši vzniklé majetkové škody snížené ve stejném poměru, v jakém je výše příslušné pojistné částky ke skutečné zjištěné pojistné hodnotě během šetření pojistné události.“
Zdroj: Pillow
Nahrávání ...
