Zákon č. 170/2018 Sb. o distribuci pojištění a zajištění uvádí, že za určitých podmínek se na provozování srovnávačů pojištění tento zákon nevztahuje a že v takovém případě tedy nejde o zprostředkování pojištění.

Okamžitě po zveřejnění ZDPZ se finančním trhem a internetem začaly šířit dohady, zda se vztahuje či nevztahuje také na internetové srovnávače pojistných produktů. A jaké jsou ty „určité podmínky“, kdy by se srovnávačů tento zákon netýkal? Výklad zákona nebyl úplně jasný a často se velmi rozcházel, a tak ČNB dodatečně upřesnila podmínky, z nichž vyplývá, že na většinu srovnávačů se nakonec zákon vztahuje.

Jak to tedy je se srovnávači pojištění dle ČNB?

Na svém webu k tomuto tématu Česká národní banka uvedla:

Webové srovnávače, na nichž zájemce vyplňuje i své požadavky, cíle a potřeby a/nebo je mu poskytováno doporučení na základě těchto požadavků a potřeb a nikoli pouze obecné srovnání určitých typů produktů na trhu, a na nichž je mu poskytována také možnost (byť nepřímá) sjednat pojištění, naplňují pojem zprostředkování pojištění.

Tedy v překladu: „Ano, na většinu srovnávačů, jak je známe z prostředí internetu, se Zákon o distribuci pojištění a zajištění vztahuje!“

Za „určitých podmínek“ se nevztahuje…

A jaké jsou tedy ty podmínky, kdy by srovnávač tomuto zákonu nepodléhal?

V §3 odst. 1 písm. c) ZDPZ stanoví, že se nepoužije na srovnávače pojištění, které neumožňují sjednání nebo změnu pojištění. Ale POZOR! Že možnost sjednání pojištění nemají nejen přímo, ale také nepřímo.

Pokud tedy srovnávač na základě zadaných požadavků srovná produkty, aniž by byla přímo či nepřímo zákazníkovi nabídnuta možnost sjednání pojištění, nelze takovou činnost považovat za zprostředkovatelskou činnost. Jako příklad lze uvést srovnávání nabídky pojistných produktů na základě modelových (tj. hypotetických, neindividualizovaných) parametrů předmětu pojištění, přičemž v tomto případě je přípustné uvedení názvu příslušné pojišťovny u daného produktu.

Snahy o obcházení? Marné…

V praxi jsou totiž běžné případy, kdy srovnávač bude před srovnáním pojištění požadovat zadání konkrétních požadavků, cílů a potřeb zájemce a na jejich základě doporučovat určitý produkt jako nejvhodnější. Prostřednictvím uvedených stránek sice nedojde ke sjednání pojištění, ale zájemce je odkázán na jiné stránky (např. přímo na stránky konkrétní pojišťovny), kde již sjednání možné bude. Toto je nepřímá možnost sjednání, a tak i na takový srovnávač se Zákon 170/2018 Sb. vztahuje.

Obdobně mohou být v závěru procesu srovnání požadovány po zájemci kontaktní údaje, na základě nichž bude následně osloven pojišťovnou nebo pojistným zprostředkovatelem, který se zájemcem pojištění sjedná. I v takovém případě je role srovnávače chápána jako nepřímá v procesu sjednání a podléhá tedy Zákonu 170/2018 Sb.

Jak sami vidíte, regulaci z pohledu Zákona o distribuci pojištění a zajištění se vyhne opravdu jen mizivé procento internetových srovnávačů.

 

Autor píše blog na webu RegulacePoradenstvi.cz.

0 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account