„Jednodušší otázku ekonom dostat nemůže, protože na ni vždy může odpovědět ano. Složitější otázkou ovšem je, odkud krize přijde a jaké bude mít příčiny,“ konstatoval úvodem své přednášky na FINfestu hlavní ekonom DRFG Martin Slaný.

Poslední hospodářská krize zasáhla českou ekonomiku před deseti lety a s jejími následky jsme se potýkali až do nedávna. Ještě na konci roku 2013 a v polovině roku 2014 nebyla česká ekonomika na stejné úrovni jako před krizí v roce 2008. Boom zažíváme až poslední čtyři roky.

Ekonomická data hlásí zpomalení

„Hospodářská krize se blíží a je otázkou, zda pozvolným nebo spíše rychlejším tempem,“ poznamenává Martin Slaný. „Krize vzejde – tak jako obvykle – z evropského nebo amerického hospodářského prostoru. Oba tyto prostory jsou nyní v podobné fázi hospodářského vývoje, jeho podoba se ovšem liší. Eurozóna sice zažívá oživení, ale státy jižní Evropy na tom nejsou nejlépe. Oživení bylo v posledních letech výrazně menší než v USA. A současně to bylo oživení výrazně menší, než se očekávalo. Naopak poslední čísla za ekonomiku USA jsou pozitivní.

V Evropě skončilo kvantitativní uvolňování (velmi nestandardní měnová politika, která měla vyřešit hospodářskou krizi), zatímco ve Spojený státech se začala vést debata o růstu sazeb, který by mohla centrální banka brzdit. Jinými slovy: ekonomika USA se chová tak, jak se má chovat ekonomika v expanzi; evropská hospodářská politika se chová tak, jak se chová ekonomika v recesi,“ dodává Slaný. Každopádně i data Mezinárodního měnového fondu, který bývá ve svých predikcích obvykle nejoptimističtější, očekávají spíše zpomalení ekonomické dynamiky v letech 2018 – 2023.

Index strachu krizi nepředpověděl

Máme za sebou nejdelší růst akciového trhu v poválečném období. Všechny ukazatele (NASDAQ, DJIA, DAX a další) dosahují nejvyšších hodnot ve své historii. „Ukazatel volatility VIX, který se nazývá „index strachu“, v současné době nenaznačuje zhoršení ani propad akciových trhů,“ uvádí Martin Slaný a doplňuje: „Tento index, který je brán jako lakmusový papírek ekonomiky, ovšem krizi neavizoval ani v roce 2001, ani v roce 2009.“

Světové akciové trhy jsou současně značně drahé, což dokládají základní akciové ukazatele P/E, forward P/E, P/B. „Všechny hodnoty jsou výrazně nadprůměrné. Výrazné hodnoty jsou zejména v USA a z odvětví je to primárně IT sektor. Při pohledu na index NASDAQ jsou například hodnoty společností Apple a Microsoft dvakrát výše, než byly v roce 2008.“

Ekonom nemusí znát přesnou odpověď na otázku, kdy přijde krize. Ovšem rozpozná, zda ekonomika vykazuje rovnovážné nebo naopak nerovnovážné tendence. „S kolegou jsme vytvořili index složený z 25 různých ukazatelů, který má upozorňovat, zda finanční trhy zemí V4 vykazují nestabilitu,“ uvádí Martin Slaný. „Čím více je ukazatel vzdálený od nuly – ať již s kladným nebo záporným znaménkem – tím více ekonomika vyjadřuje nestabilitu a vnitřní nerovnováhu… V případě České republiky je zřejmá vzrůstající nestabilita a narůstající nerovnováha ve finančním světě. Tato nestabilita se projevuje i v rámci ostatních posuzovaných zemích V4. Hodnoty nejsou příliš vzdálené od hodnot před příchodem hospodářské krize.“

Aktiva jsou nadhodnocená

Symptomem skutečné nerovnováhy je ovšem vývoj na trhu práce. Aktuální hodnota nezaměstnanosti je těsně nad 2 %. „To je pravděpodobně světový rekord,“ podotýká Martin Slaný. „V poslední době současně rostou hrubé mzdy, a to výrazně rychleji než produktivita práce. To bude mít výrazné dopady na ziskovost firem, která už začíná v posledních obdobích klesat. Největší ziskovost mají firmy, které exportují a jsou v rukách zahraničních vlastníků. Tady je potencionální kámen úrazu. V období hospodářského boomu si firmy stahují do zahraničí dividendy a je reálné, že budou chtít dohnat příliv dividend, který propadl v době krize. Pokud dojde k poklesu zisku, budou chtít firmy dodržet výši dividend a tím poklesnou reinvestice. To může mít negativní dopad na obnovování kapitálu v České republice.“

Nerovnováha se projevuje rovněž v cenách nemovitostí. Na trzích rezidenčního bydlení jsou ceny výrazně vyšší než před příchodem minulé světové hospodářské krize. To je další ukazatel přehřátí ekonomiky. „Všechna aktiva (akcie, dluhopisy, nemovitosti) vykazují za celou Evropskou unii výrazné nadhodnocení ceny,“ dodává M. Slaný.

Nové technologie nastartují další růst

Jaké faktory tedy působí na světovou ekonomiku výrazně negativním směrem? „Příliš dlouhá ekonomická konjunktura v USA, vysoká cena akcií, ukázková bublina na trhu aktiv a nemovitostí, rizika obchodní války, rizika na rozvíjejících se trzích,“ vyjmenovává ekonom. „Dále problematická měnová politika Evropské banky a zásahy Evropské unie, které destabilizují její průmyslový sektor.“

A co bude třeba pro opětovné nastartování růstu? „Větší investice, vyšší produktivita, vyšší technologie, méně regulací, zlepšení trhu práce a výrazně lepší infrastruktura. Neočekávám krizi jako v roce 2008, ale i tak bude mít dalekosáhlé důsledky do budoucna. Krize určitě přinese výrazné změny při nahrazování práce kapitálem. Bude více než do této doby záležet na aplikaci nových technologií a míře zavedení regulačních rámců,“ poznamenal na konec své přednášky Martin Slaný.

Martin Slaný:

Blíží se podle vás ekonomická krize?

Jak přehodnotit portfolio a připravit se na volatilnější období?

0 Comments

Leave a reply

Partneři


Chcete zde mít své logo?

or

Log in with your credentials

or    

Forgot your details?

or

Create Account