OVB Allfinanz, a. s., má za sebou rušné období. Opustila AFIZ, změnilo se vedení mateřské společnosti v Německu a záhy poté i v české společnosti, odešli někteří lidé. Nabízí se tak otázka: Quo vadis OVB? Na nedávnou minulost i budoucnost se ptáme nového člena představenstva společnosti Michala Knappa.

Jak tyto události společnost poznamenaly a případně i změnily?

Myslím, že kráčíme k lepším zítřkům. Zájmy klienta, podpora práce našich finančních poradců je naší prioritou. To naznačuje i změna ve vrcholovém vedení OVB Holding, kdy odešel dlouholetý předseda představenstva Michael Frahnert, a nahradil ho Wilfried Kempchen. To je člověk, který spoluzakládal OVB před 40 lety, je tedy ve firmě od prvopočátku, vypracoval se přes jednotlivé pozice až na naprostou špici. To znamená, že práci dobře zná. Lze tedy očekávat, alespoň tak jsem si to já představoval, když jsem se rozmýšlel o nabídce OVB, že se na základě svých znalostí sítě bude snažit vytvářet pro ni také podmínky. I v ČR pak došlo ke změně ve vedení, v polovině roku odešel tehdejší ředitel Pavel Uzel a došlo k obměně představenstva společnosti, v podle mého názoru správném nasměrování, budu pokračovat.

Co si je třeba pod tím představit, můžete změnu nějak přiblížit?

Znamená to opět maximálně podporovat obchodní službu, vytvářet dobré vztahy s partnerskými společnostmi, protože to je pro nás samozřejmě také klíčové. A za třetí, a to je oblast, na kterou bych se chtěl zaměřit ve spolupráci s holdingem, jde o kvalitu produkce, kvalitu finančního poradenství.

Obecně řečeno, máme pro uvedené oblasti připravenou řadu projektů, právě teď jsme v procesu, kdy zavádíme nový systém, který by měl více podporovat práci našeho finančního poradce a kvalitativně posunout komfort jeho práce. Cílem a smyslem je pomoci snadněji pracovat s klientským kmenem, zvýšit efektivitu práce našich spolupracovníků v terénu.

V této souvislosti bychom zřejmě měli naznačit východiska, jakousi startovní čáru, z níž OVB vychází. Společnost ovšem zatím nezveřejnila své výsledky za loňský rok. FP se pokusil v lednovém čísle o odhady na základě dat minulých…

To bych rád okomentoval. Rozumím tomu, že zveřejňování takových čísel je atraktivní. Jistá včasnost zveřejňování odhadů ale do značné míry znevýhodňuje naši společnost. Abych to vysvětlil, jsme součástí nadnárodního holdingu, jehož akcie se obchodují na frankfurtské burze. Aby nedocházelo k informační asymetrii, jsme nuceni zveřejňovat výsledky najednou v určitém termínu. To je zcela logické a transparentní pravidlo. A tak společnost, která zatím dopadla ve vašem lednovém přehledu nejlépe, může zakrátko vypadat trochu jinak. Samozřejmě pro ni je to výhoda, několik měsíců bude žít z toho, že jsou jedničkou na trhu. Že se realita ukáže být jinou, už nikdo nezkomunikuje tak efektivně, jako zmíněná “sexy” první odhadovaná data uvedená v lednu.

Tím chci říci, že vlastně tato porovnání a jejich prezentace nejsou docela korektní. Řekl bych dokonce, že tyto víceméně marketingové informace trochu shazují celý náš obor. Například banky nebo pojišťovny podle mých zkušeností se takto nechovají, jsou serióznější. Počkají si na faktický výsledek nebo jsou finančními analytiky na základě dlouhodobého sledování společností predikovány jejich výsledky. OVB dělá totéž.

Zastavme se u další události loňského roku, u odchodu OVB z AFIZ. Uvažujete o návratu?

Musíme rozlišit jednu věc. Já si myslím, že být v samoregulující organizaci typu AFIZ nebo USF je dobré, a chceme tou cestou jít. Nebudu komentovat rozhodnutí předešlého managementu. Já osobně musím říct, že takhle bych to neudělal. Naopak, je důležité a potřebné kultivovat celou naši oblast a právě samoregulující organizace je v tomto směru stoprocentně odzkoušený nástroj, který se používá všude v zahraničí i tady. Takže chceme se zapojit do spoluvytváření této oblasti finančního trhu. A, jak jsem řekl, není jen AFIZ, je tu i USF.

Navíc zcela mimo tyto organizace jsme nestáli nikdy. Pokud vím, v rámci AFIZ existuje členství jednotlivců, to znamená, když my jsme odcházeli jako OVB společnost, tak někteří naši spolupracovníci byli jako jednotlivci na AFIZ navázáni. Naší strategií je, že v horizontu zhruba měsíce a půl bychom chtěli tento krok udělat a zapojit se do kultivace a vytváření trhu prostřednictvím jedné z těchto dvou samoregulujících organizací. To je jeden z mých cílů.

Poslední rok, rok a půl byl dramatický v celé ekonomice. Slovo krize se skloňuje ve všech pádech, pro poradenství ovšem v ne zcela negativních souvislostech. Zdá se totiž, že nouze naučila Dalibora housti a českého obyvatele přemýšlet o svých financích. Jak z tohoto pohledu hodnotíte situaci na trhu finančního poradenství?

Myslím, že to je zcela přirozené a logické. Krize a její důsledky i pro soukromé finance podle mne představují jakési “školné”, které musíme absolvovat, aby nás vedlo k tomu, že není možné všechno, co si vyděláme, utratit. Že je potřeba myslet na budoucnost, pojistit se proti určitým rizikům, že tu není stát, který se před pár desítkami let o člověka ekonomicky kompletně postaral. To prostě není možné v této míře od státu očekávat.

Spatřuji zde určitý rest v práci politiků, aby i o tom hovořili. Jaká je vize důchodce za dvacet, třicet let, pokud jde o průměrný plat a následně průměrný důchod z prvního průběžného pilíře? To totiž jasně ukáže, že je potřeba se soukromě pojišťovat. I lidí, kteří to chápou, přibývá, a to je podle mne správný trend, odpovídající vývoji na západ od našich hranic.

A vracím se k tomu, co už jsem říkal. Tady je neotřesitelná potřeba našich finančních poradců, protože lidi si to nenačtou v novinách. Oni potřebují vidět finančního poradce, potřebují s ním promluvit, potřebují slyšet jeho argumenty, potřebují dokonce i zažít pár krizí. Pak si uvědomí, že vlastně pojištění potřebují.

Zatím pojištění dost často funguje jako jakási trpěná služba, no tak já si to tedy udělám. Ale pomalu se tento vztah mění v “já to potřebuji”, a krize je jedna z věcí, která k tomu přispívá.

Takže lidé jsou poučenější, vzdělanější, ale také opatrnější?

Myslím, že také. Navíc cítí i více zodpovědnosti za svá rozhodnutí, co udělají se svými prostředky, se svým životem apod. Snaží se informace vstřebat, pochopit, více sledují i dění v ekonomice. Ale tady je potřeba zase říci, že v oblasti investic my nejsme finanční poradci segmentu lidí, kteří mají na stole terminál Reuters nebo Bloomberg a kteří dění na kapitálových trzích sledují. Ti si do značné míry dokáží poradit sami. My jsme pro segment lidí, kteří mají jiné zaměstnání, jiné zájmy, kteří se ale ztotožnili s myšlenkou, že je potřeba spořit, zajistit sebe a svou rodinu, ochránit se před riziky a chtějí někoho, kdo jim v tom pomůže. Naše role pak spočívá v tom ukázat jim zákonitosti, ale rozhodnutí, co udělají, je nakonec na každém člověku.

Společnost OVB patří k zakladatelům poradenství v ČR. Dlouho byla lídrem trhu, dnes jsou tu ovšem i další velké a rychle rostoucí firmy, nezaspala společnost, jak se říká, na vavřínech?

Na začátku jsme si řekli, kam nyní míříme. Ale samozřejmě v životě každé firmy, a nejen v oblasti finančního poradenství, dochází k určitým cyklům. Na začátku do firmy vkládáte energii, firma roste. V určitém okamžiku dosáhne zenitu, kdy musí dojít v jistém slova smyslu k samoregulující očistě, a pak se zase vydá vpřed. My jsme nyní ve fázi, kdy mobilizujeme své síly, abychom se opět vydali na růstovou trajektorii a posilovali svůj vliv na trhu finančního poradenství.

Nevyvíjejí se jen klienti, ale také samotný trh finančního poradenství. Jak tento vývoj hodnotíte?

Když se podíváte na trh, tak je tady pár firem, a musím říct, že jejich práci a soupeření na trhu plně respektuji. Působí zde i firmy, které mají trochu jiný model, myslím ten, že se poradci obslouží sami, obslouží své rodinné příslušníky a přátele, a pak vlastně vyhoří. Taková firma, když je velká, má také svůj prostor na trhu.

Ale společnosti našeho typu, to znamená poskytující plné poradenství, celou škálu produktů, v podstatě vznikly z nás. Takové to “kinderstube” tohoto businessu pochází od nás. To je potřeba si říct, ať to chtějí slyšet nebo ne. To je prostě pravda. A tady narážíme na problém v jisté neférové komunikaci a řeknu to otevřeně v přetahování finančních poradců. To si myslím, že je nešvar tohoto trhu. Nešvar, který nikomu neprospívá, kromě několika málo majitelů firem, jež momentálně v nějakém limitovaném krátkém horizontu zvýší hodnotu firmy tím, že mají víc poradců. Ale myslím si, že z dlouhodobého hlediska tohle nemá budoucnost. Na konci to totiž zaplatí klient, protože se přesjednávají produkty prakticky vždycky v rozporu se zájmy klientů. Já jsem pro to, ať má každý v oboru svoji kulturu, strategii a vypiplává si lidi od píky. To by byl ideální stav. Ale bohužel nežijeme v ideálním světě. Přetahování finančních poradců, finanční motivace, přeplácení lidí to je nešvar.

To, co říkáte do značné míry svědčí i o sílící konkurenci na trhu…

Konkurence na trhu být musí, to je v pořádku. Jsou ovšem dva typy takového soupeření. Konkurence, která nás obohacuje a zároveň motivuje, to je zdravá soutěž. A pak je to konkurence, která parazituje a svými neférovými praktikami rekrutingu škodí v konečném důsledku klientům přesjednáváním produktů, tj. poškozují etické principy této profese.

Na jedné straně hlásáme o morálce a integritě poradce, proti tomu stojí nekalé praktiky, o nichž jsem hovořil, které kazí jméno dobrým lidem v našem oboru. Já jsem v OVB poznal spoustu lidí, kteří jsou opravdu skvělí, dělají tuhle práci 10, 15 let. Obsluhují celou řadu klientů ze svého okolí a není dost dobře možné, aby v tomto našem oboru existovali tak dlouho, kdyby tuto svoji práci nedělali dobře, ve prospěch svých klientů, kdyby jim nepřinášeli přidanou hodnotu.

Rozhovor převzat z časopisu Finanční poradce (redakčně kráceno, ilustrační foto).

Kterým prioritám by se měl podle vašeho názoru pan Knapp v OVB věnovat především?

0 komentářů

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account