Ministerstvo  průmyslu a obchodu připravilo v souladu s nařízením Evropské unie novelu zákona o hospodaření s energiemi, podle které se rozšiřuje seznam budov, jež musí mít takzvaný energetický štítek. Již několik let tato povinnost platí pro všechny rodinné, bytové i administrativní domy, dochází-li k jejich prodeji, pronájmu či rekonstrukci. V praxi se ale lidé údaji na štítcích příliš neřídí.

Od roku 2009 je totiž průkaz o energetické náročnosti povinný pro všechny nově stavěné budovy a u větších starších staveb také při rekonstrukci. Následně se nařízení začalo vztahovat i na rodinné a bytové domy, pokud mělo dojít ke změně majitele či nájemníka nebo k rozsáhlejší renovaci. Energetické štítky se tak staly běžnou součástí realitních obchodů. Jejich přínos při nákupu či pronájmu nemovitosti ale Češi zatím příliš nevnímají, respektive se energetickými průkazy v podstatě  nezabývají.

Byt na panelovém sídlišti

Jak říká Jan Martina z pražské pobočky M&M Reality: „Je otázkou, do jaké míry je tento ukazatel pro klienty důležitý. Potřebuje-li klient tři pokoje v Praze a nezvládne financovat jiný byt než na panelovém sídlišti, tak zkrátka hledá a koupí byt v panelovém domě. Dá přednost takovému, který je zateplený a má plastová okna. A bude ho zajímat vyúčtování za energie. Ale jestli se jedná o třídu E nebo D, už pro něho nemá žádný význam,“ konstatuje.

Energetické štítky podle zkušeností realitních makléřů vypovídají o skutečné energetické náročnosti nemovitostí zhruba jen z 80 procent. U konkrétních bytů jsou navíc nahrazovány  štítkem celého bytového domu, přičemž ale daný byt zrovna nemusel projít všemi potřebnými renovacemi. Pak je výpovědní hodnota v podstatě nulová.

„Energetické štítky vnímáme jako zajímavou myšlenku, která určitě má svůj smysl, ale byrokratické pojetí se bohužel zvrhlo až v nesmyslnosti. Samozřejmě je velmi důležité, aby klient věděl, jak vysoké jsou náklady na energie, vytápění a provoz daného objektu. K tomu by ale ve většině případů bohatě stačilo vyúčtování  za energie z období několika posledních let. Hezkou myšlenkou jsou i doporučení, jaká opatření udělat, aby byla budova úspornější. Ale na to mnohdy stačí selský rozum, případně návštěva stavebního odborníka, který vám řekne, že by bylo dobré  vyměnit dřevěná okna za plastová a podobně,“ dodává Jan Martina.

Se začátkem roku 2019 Česko vstoupilo do další fáze postupného přechodu na energeticky úspornější domy. Větší novostavby by nově měly plnit požadavek na „téměř nulovou spotřebu“.

Zdroj: M&M Reality

0 komentářů

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account