Stavební spoření není státem podporovaným produktem pouze v České republice. Obdobně lze nalézt státní podporu tomuto produktu i v okolních státech vyjma Polska. Počet klientů, kteří právě prostřednictvím tohoto produktu investují své finanční prostředky přitom není vůbec malý.
{+}
V Rakousku spoří přes stavební spoření 5,1 mil. obyvatel. Výše úspor na smlouvách stavebního spoření k závěru minulého roku byla cca 18,1 mld. EUR. Vázací doba je 6 let. Podpora stavebního spoření je v Rakousku variabilní, může se pohybovat v rozmezí 3 – 8 %. Maximální základ podpory je však 1200 EUR. Výchozí parametr pro stanovení výše podpory jsou průměrné výnosy státních dluhopisů na sekundárním trhu. O výši aktuální podpory informuje ministerstvo financí. Za rok 2009 státní podpora činila 3,5 %, tj. maximálně 42 EUR.
Na Slovensku má smlouvu ve fázi spoření cca 1 mil. obyvatel. Celková naspořená částka ve stavebních spořitelnách činila ke konci minulého roku 2,1 mld. EUR. Vázací lhůta je stejně jako v ČR 6 let. V minulosti došlo k omezení účelu využití podpory na bytové potřeby, avšak zájem o stavební spoření opadl natolik, že v roce 1999 bylo dané omezení zrušeno. Podpora je zde variabilní, pravidla výpočtu jsou uvedena v zákoně, přičemž výše podpory vychází z výnosu státních dluhopisů (obdobně jako v Rakousku). Může se pohybovat v rozmezí 5 – 15 % (aktuálně činila 12,5%), maximálně však 66,39 EUR. O aktuální výši státní podpory informuje každoročně ministerstvo financí.
Německo má ze všech okolních států nejsložitější systém stavebního spoření. Ke konci roku 2009 byl počet spořících smluv 30,1 mil. s výší naspořených částek cca. 124,8 mld. EUR. Vázací doba v Německu je 7 let. Klasická podpora stavebního spoření je 8,8 %, maximálně však z 512 EUR, tedy 45,06 EUR, roční příjem spořitele však musí být nižší než 25 600 EUR. Pro manžele platí dvojnásobek hodnot (Německo využívá rodinné zdanění i princip uplatňování podpory na rodinu). Ke stavebnímu spoření lze ovšem získat více druhů podpory (dále uvedeno vždy pro jednotlivce). Mimo klasické podpory může na smlouvu přispívat zaměstnavatel a k tomu se váže další podpora ve výši 9 % (maximálně 43 EUR), je zde však opět testován příjem. Zároveň lze ke stavebnímu spoření využít příspěvek na spoření k zajištění na stáří (maximálně 154 EUR), neboť stavební spoření je v Německu v tomto ohledu postaveno na roveň penzijnímu připojištění.
Co si ve světle výše zmiňovaných informací myslíte o navrhovaném omezení podpory stavebního spoření v České republice?
Nahrávání ...
V době kdy se mluví o progresivní dani, by bylo vhodné se poohlédnout i u sousedů. Docela se mi líbí systém státní podpory v Německu, kde ti co mají vyšší a vysoké příjmy prostě na podporu nedosáhnou. To je podle mne spravedlivé, a dalo by se to apllikovat na všechny produkty se státní podporou, či daňovými úlevami. Od určiré výše platu prostě není nárok…
Pane Amigo, proč byste chtěl diskriminovat bohaté lidi? Na jednu stranu chápu, že by se tím dali ušetřit peníze ve státním rozpočtu, ale jestli je spravedlivé jednomu dát a druhému ne…
Podle mého názoru nevidím logiku v progresivním zdanění a ve znevýhodnění úspěšných lidí.
Pánové, nejde mi o progresivní daň, ale jen o státní podporu. Takže daně všichni stejné, výše státní dotace různá, v článku je to podle mne dostatečně vysvětleno.
Já jsem Vás pochopil dobře. Princip je podobný. Progresivní daň bere více úspěšným lidem než těm průměrným. Podle Vašeho příspěvku byste prostřednictvím SS úspěšným lidem dal méně než průměrným.
Já se tedy ptám, proč si to myslíte? Každá domněnka by měla být racionálně podložena.
Souhlas s p.Brabencem, proč podporovat jen ty nízkopříjmové? To mi nedává smysl. Nejsem pro zvýhodňování určité skupiny lidí. Ostatně to souvisí i se zvýhodňováním některých produktů, se kterým nesouhlasím. Deformuje to trh.