Penzijní reforma je absolutně nevyhnutelná. Demografický vývoj v České republice je nepříznivý a průběžný systém nelze za stávajících a budoucích podmínek ekonomicky ufinancovat. To jsou jednoznačné axiomy doby, na kterých se budují smělé pilíře penzijní reformy, za souhlasného pokyvování všech zúčastněných…

{+}

Nic proti diskuzi o penzích, ta je opravdu nevyhnutelná,  ale nechť je založena na seriózních základech. Vždyť o pravdivosti výše uvedených axiomů reformy by se dalo, jak by řekli diplomaté, s velkým úspěchem pochybovat.

Diskuze o penzijní reformě se stává v poslední době trochu neurotická. Zástupci penzijních fondů se neustále připomínají a poklepávají starostivě na hodinky. Již je nejvyšší čas. Čas od času vyjdou v novinách odborné rozhovory o tom, jak se Česká republika řítí do finanční pasti, když stále s reformou otálí.

Nervozita zástupců fondů je pochopitelná, z okolních států je stále více slyšet nespokojenost s fondovým systémem. To by mohlo být pro plány fondů nepříjemné. Pro mě je nepříjemné, že východiska, na kterých je reforma koncipovaná, jsou zjevně nepravdivá a vykonstruovaná.

Nepříznivý demografický vývoj

Tvrzení o nepříznivém demografickém vývoji je snad ten největší podraz v diskuzi o penzijní reformě. Předkladatelé návrhu zřejmě vycházeli z Populační prognózy ČR do roku 2050, kterou v roce 2003 zpracoval Český statistický ústav, a pak zřejmě z nějakých střípků starších statistik. Jinak by něco podobného nemohli nikdy tvrdit.

Základní problém Populační prognózy je doba jejího vzniku. Rok 2003 byl rokem, ve kterém již několik let po sobě klesala porodnost, a přitom se ještě stále zvyšoval průměrný věk dožití. Mluvit o naší demografické budoucnosti jinak než pesimisticky v podstatě nepřicházelo v úvahu.

Tak také vznikla tabulka předpokládaného počtu obyvatel do roku 2050.

Rok200220052010201520202025
10 203 26910 200 70610 141 17010 033 7129 874 5899 657 090
10 203 26910 235 97310 283 04210 301 99410 283 92910 217 200
10 203 26910 273 34210 432 06710 578 28110 700 03010 782 381
Rok20302035204020452050odhad
9 386 2629 080 2378 753 3648 414 4518 066 072nízký
10 102 4339 957 0799 795 1189 622 2489 438 334střední
10 822 99410 837 14810 842 08610 841 11110 830 080vysoký

Rok 2003 byl ovšem také rokem populačního obratu. Od tohoto roku porodnost každým rokem vzrůstá, vzrůstá migrace a úmrtnost starých lidí zůstává na stejných hodnotách. Tak již po necelých 6 letech se i vysoký odhad vývoje naší populace dostává do velkého skluzu. Skutečný počet obyvatel ČR byl k 31. 12. 2009 celých 10 506 813. Vypadá to, že prognózu předběhl o několik let.

Trochu lépe se autoři trefili do odhadu počtu důchodců.

Rokabsolutní počet
v tisících
% podíl na
obyvatelstvu
Rokabsolutní počet
v tisících
% podíl na
obyvatelstvu
20102 16121,020352 87728,9
20152 30322,420403 15632,2
20202 48324,120453 29534,2
20252 58025,320503 37235,7
20302 70026,7

V tomto ohledu byl naopak odhad poněkud podceněný, protože ve skutečnosti bylo k 30. 9. 2010 v ČR 2 254 779 starobních důchodců. Tabulka počtu důchodců je navíc zastaralá, protože počítá s odchodem do důchodu v 63 letech. Pro nejbližší období to nebude významné, ale za nějakých 15 let by byla tato čísla nepoužitelná.

Také je trochu nadbytečné porovnání počtu důchodců s celkovým počtem obyvatel. Výmluvnější by bylo porovnání s počtem pracovníků – plátců pojistného.

Ptáte se, jak autor odhaduje vývoj ekonomiky? A jak by podle něj měla penzijní reforma vypadat? Přečtěte si článek na serveru Investujeme.cz.

A jak byste penzijní reformu provedli Vy, jako odborníci?

Demografický vývoj je prokazatelně posledních 7 let velice příznivý. Čísla, která to jasně dokazují, najdete třeba ve Statistické ročence 2009. Ve statistikách České správy sociálního zabezpečení najdete naopak čísla, která jasně ukazují nárůst počtu plátců pojistného a naopak žádný znepokojující nárůst počtu starobních důchodců.

Jen tak mimochodem, aktuální čísla o poměru mezi plátcem a příjemce pojistného k červnu 2010 udávají 2,21 poplatníků na jednoho starobního důchodce, respektive 1,76 na jednoho důchodce bez rozlišení druhu důchodu.

Vytvořit věrohodnou dlouhodobou prognózu je velmi obtížné. Ani já zde nehodlám, tentokrát na základě zcela jiných statistik, předkládat nějaká konkrétní čísla. Žádám jen, aby používané podklady byly seriózní a pracovaly s aktuálními čísly. Aby se v diskuzích nezaměňoval starobní důchodce s každým příjemcem důchodu, tedy včetně invalidních, sirotčích a vdovských. Také by bylo dobré převzít metodiku České národní banky. Ta také publikuje prognózy vývoje inflace, HDP, kurzu koruny atp. ČNB  ji ale pravidelně aktualizuje.

komentáře 2
  1. Michal Mička 10 roky

    Zajímavá čísla, která protiřečí všem lidem poukazujícím na negativní demografický vývoj. Osobně si myslím, že se věk dožití bude prodlužovat v závislosti na lepší zdravotní péči a zdravějšího způsobu žití.
    V každém případě jsem pro reformu penzijního systému, který není funkční v obdobích hospodářských recesí (pokles výběru sociálního pojistného v souvislosti se zvyšující se nezaměstnaností).

    2

    1
  2. Vít Suchý 10 roky

    Pane Mičko, stačí jednoduchá fakta : na trhu práce je nyní nejpočetnější poválečná skupina produktivně pracujících a místo aby státní důchodový účet akumuloval prostředky, stát si již druhý rok po sobě na důchody půjčuje cca 12% jejich objemu. A to že dominantní věková skupina pracujících má polovičku dětí než by měla mít, je také fakt. Jestli toto by měl být pozitivní demografický vývoj, tak to jsem “jelen”…

    0

    0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account