V posledních několika letech se neustále hovoří o finanční gramotnosti. Pořádá se bezpočet kurzů na toto téma, ve školách se o ní učí. Ale výsledek je stále více než tristní. Kam se poděla finanční vzdělanost lidí z období první republiky? Tenkrát se nedalo bez domácího rozpočtu a plánování financí dát ani ránu.

{+}

Doba finančních plánů a domácích rozpočtů se však znovu vrací. Tedy alespoň u převážné většiny populace. Velkým problém ovšem je, že dnešní lidé na to nejsou připraveni. A to přes masivní mediální masáž a spoustu slov.

Bohužel však se lidé stále bojí hovořit o penězích či dokonce o nich nějak více a plánovitě přemýšlet. Obvyklý přístup je, že nemá smysl do budoucna nic plánovat či spořit a je lépe vše utratit. Hodně lidí nevěří ani finančním poradcům. Ruku na srdce, není se mnohdy co divit. Důvěra, jaká je běžná v anglosaských zemích, kde existují rodinní finanční poradci, zde není. Je však nutno dodat, že v anglosaských zemích se trh kultivovat více než stovku let. Kam se na něj zatím hrabeme.

Nesmíme opomenout ani „blahý vliv“ několika dekád budování socialismu, kde drtivá většina lidí naprosto ztratila a již se více nenaučila „umění“ nakládat s penězi. Pak se nemůžeme divit slabým finančním znalostem. Například podle nedávného průzkumu společnosti Partners mladá generace ve věku 15 až 25 let slabé finanční znalosti. Skupinou nejvíce ohroženou finanční negramotností jsou podle průzkumu senioři, kteří nejenže financím většinou nerozumí, ale zároveň jsou až přespříliš důvěřiví k mladším lidem.

Výsledky výzkumu jsou alarmující, neboť dokládají, že i přes snahy a aktivity směřované ke zvýšení finanční gramotnosti žáků a studentů zde zatím nejsou reálné výsledky. Naděje, že nastupující generace se vyvaruje chyb těch předchozích a bude se chovat finančně zodpovědně, zůstávají nevyplněny. Bohužel většinu lidí prostě peníze „nezajímají“, a pak mají problém je nějaký způsobem spravovat. Pokud existuje stále mnoho lidí, kteří neznají, co je např. RPSN, k čemu lze využít prostředky ze stavebního spoření nebo co je to bezúročné období na kreditní kartě, nemůžeme čekat zázraky.

Avšak teoretická neznalost by ještě nebyla tak zlá, pokud by se ovšem nepromítala do praktických kroků. Jeden z největších nešvarů je použití spotřebitelského úvěru, který je mimochodem zatížen vysokým procentem, na spotřební věci, které nepřinášejí žádný přínos. Na druhou stranu je tento typ úvěrů obtížné použít i na investiční příležitost, protože málokterá přinese více, než jsou úroky z úvěru. Ale jsou i takové.

Pro příklad, jak lidé využívají spotřebitelský úvěr, si můžeme vypůjčit průzkum agentury STEM/MARK. Podle ní využilo alespoň 1× spotřebitelský úvěr téměř 70 % obyvatel ČR ve věku od 18 do 59 let. Polovina dotázaných přitom již využila spotřebitelský úvěr opakovaně. To je opravdu výrazné číslo. Zvláště pokud si uvědomíme výše popsanou neznalost pojmu RPSN (lidé tak často nevědí, na kolik je půjčka vlastně přijde), dále neschopnost pracovat s procenty a o neznalosti rodinného finančního plánování nemluvě. Lidé si půjčí a často neřeší, z jakých příjmů budou půjčku splácet či jak stabilní tyto příjmy jsou. Navíc si nejčastěji půjčují domácnosti s příjmem 20 až 30 tisíc Kč měsíčně. Pro takové lidi je pak velmi snadné sklouznout do dluhové pasti.

Děsivé je především to, že si spotřebitelský úvěr je brán jako nástroj k nákupu spotřebního zboží (i když podle názvu se jeho účel dá snadno odvodit) – například automobilů, vybavení domácnosti nebo elektroniky.

Celý text článku si můžete přečíst na serveru Investujeme.cz.

0 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account