Justice by měla vést poskytovatele úvěrů k důslednému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém splatit svůj úvěr. Ústavní soud vyhověl stížnosti muže v exekuci a nařídil Krajskému soudu v Ústí nad Labem, aby se znovu zabýval sporem, kde figuruje také poskytovatel nebankovních půjček Profi Credit Czech. Podle něj rozhodnutí Ústavního soudu vnáší do celého systému další právní nejistotu, a to jak pro dlužníky, tak i věřitele.

Spor nejprve řešil Okresní soud v Mostě. Na návrh dlužníka exekuci zastavil, dospěl totiž k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná pro zjevnou nespravedlnost. Výše úrokové sazby desetkrát převyšovala sazby bankovních institucí. Úvěr 15.000 korun měl splatnost 24 měsíců, výše splátek činila 1180 korun měsíčně. Celková splatná částka byla 28.320 korun, smluvní úrok tak činil 98,1 procenta.

Důsledky předlužení a insolvence

Okresní soud považoval za nemravné i opakované poskytnutí takzvaného revolvingu s navýšením a systém smluvních pokut. Krajský soud ale v odvolacím řízení návrh na zastavení exekuce zamítl. Smlouva prý nebyla ve zjevném rozporu s dobrými mravy, ani nebyla zjevně nespravedlivá nebo příliš drakonická. S tímto názorem se Ústavní soud neztotožňuje, uvedla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.

“Ústavní soud konstatoval, že výše sazby není nespravedlivá a smluvní podmínky jsou přijatelné. Schopnost žadatelů splácet půjčku důsledně prověřujeme dle mechanismů schválených ČNB, kterými se řídí i velké bankovní domy. Situace klientů splácet se však může v čase zhoršovat, což pochopitelně nelze dopředu předjímat a nést za to zodpovědnost,” reagoval generální ředitel Profi Credit Czech Pavel Klema.

Krajský soud se podle ústavních soudců zaměřil jen jedním myšlenkovým směrem. Konstatoval, že dlužník se svobodně rozhodl uzavřít smlouvu za daných podmínek a hranice nemravnosti či nespravedlnosti by měla být nastavena co nejvýše. Podle ústavních soudců je však nutné brát v potaz více aspektů. Důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, ale společnosti jako celku, na kterou dopadají důsledky předlužení a insolvence. Proto by poskytovatelé půjček měli být obezřetní a důsledně prověřovat schopnost splácet.

Králík čelící kobře

“Člověk bez reálné šance vyrovnat své dluhy ztratí motivaci k (oficiálně přiznaným) výdělkům, ke snaze situaci změnit a postupně padá do sociální sítě,” upozorňuje na následky předlužení David Eim, místopředseda představenstva Gepard Finance. “Nemluvě o narušení rodinných vazeb a dalších souvisejících rizicích, jako například hledání řešení v alkoholu nebo gamblerství.”

Část viny za předlužení lidí nese také nezodpovědnost a nízká finanční gramotnost. “Na druhou stranu je ale nutné přiznat, že člověk, který nemá odpovídající vzdělání, nemá dostatečný rozhled a neumí se dostatečně starat o své zájmy je tváří v tvář úvěrové firmě v pozici králíka čelícího kobře,” poznamenává David Eim. “A je otázka, zda lze skutečně jen tak říci, že vinu nese ten, kdo neodolal svodům konzumní společnosti a nezodpovědně se zadlužil – pravděpodobně proto, že jeho mentální výbava mu tak kázala. Naopak myslím, že velkou část viny nese ten, kdo kvůli zisku klienta nalákal a peníze půjčil, i když objektivně musel vědět a čekat, že to nemůže dobře dopadnout.”

Náklady na splacení úvěru musí být relevantní

“Obecné soudy – a tedy i krajský soud v nyní posuzované věci – by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit,” stojí v nálezu Ústavního soudu.

Podle ústavních soudců nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek. “To, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli,” rozhodli ústavní soudci.

“Obě strany mají své pro a proti,” říká k nálezu Ústavního soudu i k obecné situaci na úvěrovém trhu Tomáš Cinek, jednatel společnosti FitBrokers. “Nebankovní poskytovatel je ochoten za určitou cenu podstoupit vyšší míru rizikovosti. Na druhou stranu klient musí brát v potaz, že je to vykoupeno vyšším úrokem a pokud je s podmínkami již na začátku seznámen, měl by svým závazkům dostát. Náklady na splacení s příslušenstvím však musí být pro klienta v souladu s nějakou normou. Záleží také na poskytovateli úvěru a jeho pravidlech, zda upozorní klienta na úskalí, která v důsledku aktuální potřeby tolik nevnímá a řeší jen a pouze, jak úvěr získat. Tím lze předcházet těmto sporům.”

Zdroj: ČTK a Poradci-sobě.cz

0 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account