Na penzi si nespoří 4 z 10 Čechů, nejčastěji ti, kteří ji budou mít v budoucnu nejnižší. Do penzijního spoření si ti, kteří spoří, uložili pouze 6 % svých finančních prostředků, zatímco 65 % drží pro případ nenadálé potřeby na běžném či spořicím účtu.
Vyplývá to z průzkumu, který pro Asociaci pro kapitálový trh ČR (AKAT ČR) již podruhé provedla agentura Perfect Crowd.
Spoření na penzi i přes negativní prognózy demografického vývoje stále není samozřejmostí. Celých 42 % respondentů uvádí, že si na penzi nespoří. Jsou to především mladší lidé (např. 65 % lidí ve věku 18-26 let) a často lidé se základním vzděláním (71 % lidí se ZŠ), kteří mívají nejnižší příjmy, a tedy i penze. Jinými slovy, na penzi si nespoří především ti, pro koho by spoření na penzi mělo největší přidanou hodnotu.
Graf: Kolik si měsíčně spoříte na penzi?
Co se objemu prostředků týče, lidé si tradičně drží většinu svých peněz v rychlém dosahu, tedy na běžném a spořícím účtu (65 % financí), aby byly úspory k dispozici, pokud se dočasně zhorší ekonomická situace nebo se objeví zajímavá investiční příležitost. Druhou „největší“ část prostředků ukládají právě do penzijního spoření (6 %).
Polovina z těch, kteří v současné době investují, to dělá již dnes na pravidelné měsíční bázi. „Zde vidíme velký potenciál do budoucna. Lidé si již postupně zvykají investovat pravidelně a se zavedením nového penzijního produktu – tzv. Dlouhodobého investičního produktu očekáváme, že se bude objem prostředků, směřovaných do investic na dlouhodobé pravidelné bázi dále zvyšovat. Lákadlem je možnost odečíst si takto investované peníze k zajištění na důchod od základu daně: zatímco u penzijního spoření si z důvodu čerpání státního příspěvku lze od základu daně odečíst příspěvky až nad hranicí 12 000 ročně (resp. od 1.7.2024 nad 20 400 ročně), u DIPu je to celá částka již od první koruny,“ vysvětluje Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČR.
Čtvrtina domácností vydrží bez příjmu měsíc a méně
Jak ukázal průzkum, celých 25 % domácností vydrží bez příjmu maximálně jeden měsíc, 13 % dokonce ještě méně, což je alarmující číslo. „Dalo by se říci, že to z části vysvětluje velký podíl těch, kteří penzi neřeší – část domácností prostě v současné době nemá volné prostředky. Bohužel právě u této části populace by spoření na penzi mělo nejvyšší přidanou hodnotu, aby v důchodovém věku nedošlo k výraznému snížení životní úrovně až k prostému zajištění základních životních potřeb. Částečným řešením je revize příjmů a výdajů a hledání, kde by se dalo aspoň trochu ušetřit,“ doporučuje Martin Řezáč, předseda AKAT ČR.
Graf: V případě výpadků příjmů, jak dlouho by mohla Vaše domácnost zůstat bez příjmů?
Zdroj: AKAT ČR
Nahrávání ...