Články

Ne nadarmo se říká, že cesty do pekla jsou dlážděny dobrými úmysly. I na počátku největší krize v dějinách byl dobrý úmysl. Vždyť, co je špatného na tom myslet si, že by každý člověk měl mít právo na svůj vlastní dům, dokonce i tehdy, když si ho nemůže dovolit. A pokud mu ho banka nechce dopřát, pak je potřeba na ni rázně „zakleknout“ a v následných žalobách se ohánět třeba diskriminací. Přesně takový byl počátek finanční krize, která právě před deseti lety vyvrcholila pádem jednoho z největších finančních gigantů světa – banky Lehman Brothers...

Češi jsou velmi konzervativní v přístupu ke zhodnocování svých úspor – to je ostatně všeobecně známo. Pokud se podrobněji podíváme na rozložení finančních aktiv, zjistíme, že celých 52 % je uloženo na běžných účtech, 17 % úspor je na spořících účtech, 13 % ušetřených peněz máme uloženo v penzijních fondech a dalších 11 % leží na účtech stavebního spoření...