Banky se na počátku tohoto týdne zapojí do projektu „Chytrá karanténa“ a budou poskytovat údaje za účelem vytváření vzpomínkových map. Údaje budou poskytovat Ministerstvu zdravotnictví, které je od nich bude požadovat na základě předem poskytnutého souhlasu nakažených osob.
Banky se budou zapojovat cca ve třech vlnách, přičemž do první jsou zařazeny ty z nich, které se účastnily odlaďování parametrů a postupů v rámci jeho pilotní fáze. Konkrétně jsou to Komerční banka, Česká spořitelna, ČSOB a Moneta Money Bank. Zhruba po dvou týdnech se k nim přidají i některé další středně velké či menší banky, které se v rámci Užší PS ČBA pro ochranu osobních údajů účastnily intenzivních debat s regulátory, tedy s ÚOOÚ a ČNB, mobilními operátory a MZ a teprve po měsíci i ostatní banky, které v dostatečně velkém rozsahu provozují retailové platební karty na českém trhu.
Lokalizační údaje, které budou poskytovány, jsou bankami získávány z karetních transakcí. Ministerstvu zdravotnictví budou předávány pouze lokalizační údaje, tedy kde klient banky v danou dobu byl, kde použil kartu či případně chytrý mobilní telefon či hodinky, kde má kartu nahranou. Banky nebudou poskytovat údaje o výši platby ani údaje o předmětu platby – tyto údaje, co bylo předmětem nákupu, banky ani nevědí.
Proces fungování a předávání dat mezi bankami a ministerstvem zdravotnictví bude fungovat asi takto: vzpomínkové call-centrum ministerstva publikuje každou půlhodinu seznam identifikátorů (hashů) nových nakažených, kteří dali souhlas k využití bankovních dat, na zabezpečené úložiště. Každé bance je vyhrazeno samostatné dedikované úložiště. Banky si seznam stahují, párují na svoje databáze, vytvářejí požadovanou odpověď. Do půl hodiny každá banka nahrává odpověď zpátky na dedikované zabezpečené úložiště pro danou banku. S daty pak již pracuje ministerstvo zdravotnictví. Soubory s žádostí i soubory s odpovědí se přepisují, takže jejich maximální životnost je půl hodiny.
Zdroj: Česká bankovní asociace
Nahrávání ...