Zobrazeno 14.550x
Toto téma obsahuje 19 diskutujících a má 37 odpovědí. This post has been viewed 14551 times
Tak tomu se říká připravená distribuce:-). Jak klient dokáže, že byl uveden v omyl? Kdyby umožnili 2 měsíční ohranou lhůtu, věřím tomu, že by ji využilo mnoho klientů. Žádné těžké otázky a takové zmatky, co dodat. Je to ostuda. Hlavně, že si Nečas s Kalouskem plácali po zádech, že všechno stihli.
Také mě udivilo na kolik neproškolených, kteří to na sebe ještě navíc napráskají, na kolik se jich narazilo a narazí. Měl jsem zato, že bez školení a certifikace se to dělat nesmí, případně za velice tučný postih. A ono ejhle… opět je to jen pár písmen na papíře a o pár joudech, co to všechno berou vážně a hnedle se jali dělat si certifikaci, aby bylo vše tak, jak být má :-(
Tenhle obor je fakt postavený na hlavu :-(
Chce to kontrolní orgán, který tu prostě chybí :-(
Pro ČNB?
Pravidla jsou už ksakru pro všechny stejná a jasná, nač neustále přivírat oči? Kurňa, majzněte jim tam tu pokutu 10 melounů, ať už se konečně někdo chytí za frňák a nepouští do terénu neumětely !!
Pročetla jsem články v odkazech. Co jsem si všimla, tak se ve všech případech jednalo o zaměstnance (ne OSVČ) společností. To, že až na výjimky jsou to nejméně proškolení lidé, kterým je jedno co prodají, hlavně že prodají není žádná novinka. To se mělo nyní změnit a jak je vidět, nezmění se nic. Bič bude pouze nad zprostředkovateli a v pojišťovnách a hlavně na bankovních přepážkách se pojištění na spoření bude bouchat vesele dál. O poště raději ani nemluvit.
AnonymPouze 5 lidí v ČR má složen nejvyšší stupeň zkoušek pro roli zkoušejících při absolvování odborné zkoušky pro prodej DS a DPS. Dalších 10 lidí má složen nižší stupeň zkoušek pro roli zkoušejících. I to svědčí o tom, jak byla reforma důkladně pčipravena.
Rád bych se podělil o výsledky z dotazníku kolem penzijní reformy. 100 respondentů, mezi nimi cca 5 fin. poradců.
Jedná se o data z přelomu leden-únor
Zdravím Lukáši.
Dobré otázky a zajímavé odpovědi.
Takovouto informovanost lidí obecně jsem, bohužel, očekával.
Ještě poznámka: takto to je dobré, ale dát tyto grafy, tak 3 pod sebe v JPG na A4 a potom to vše uložit do PDF by usnadnilo náhled.
Jen technická poznámka k poslední otázce.
Ta 13.otázka nemá moc dobrou vypovídací schopnost, pakliže byla položena až nakonec. Nepochybně by v takovém případě měla skladba předchozích dotazů zásadní vliv na odpověď.
Když se podíváte na skladbu těch otázek, tak tam naleznete spoustu momentů, které vyvolávají negativní emoci respondenta v souvislosti s PR (povinnost, ztráta práce, krach, …). Není to vyvážené. Není tam žádná pozitivní emoce a naopak spousta těch negativních.
Každý průzkum veřejného mínění lze ovlivnit skladbou dotazníku. Neříkám, že to byl záměr. Ani si to nemyslím. Ovšem zřejmě osobní postoje autora dotazníku se reflektovaly do konstrukce dotazníku.
Pro zajímavost:
V roce 1913 vznikla Federální rezervní systém, přestoţe zakládající otcové, tvůrci americké konstituce, byli do velké míry proti vytvoření národní banky, jeţ by kontrolovala zásoby peněz. Bez řádného finančního vzdělání pouze velmi málo lidí ví, ţe Federální rezervní není federální, ţe nemá ţádné rezervy a ţe to není banka. Jakmile byla Federální rezervní zaloţena, objevily se dva soubory zákonů týkající se peněz: první z nich byl pro lidi, kteří pracují za peníze, zatímco druhý byl pro bohaté, kteří tisknou peníze.
V roce 1971, poté, co prezident Nixon zrušil ve Spojených státech zlatý standard, byla konspirace bohatých dovršena. V roce 1974 americký Kongres schválil Zákon o důchodovém zabezpečení zaměstnanců (ERISA), jenţ vedl ke vzniku důchodových nástrojů jako 401(k). Tento zákon účinně donutil miliony pracujících, kteří si aţ do té doby uţívali jistot programů definovaných dávek (DB – defined benefit) od zaměstnavatele, aby se nyní začali spoléhat na definované příspěvky (DC – defined contribution) a aby začali své důchodové příjmy vkládat na trh cenných papírů a do podílových fondů. Wall Street nyní ovládla peníze amerických důchodců. Peněţní zákony se úplně změnily a byly výrazně pokřiveny ve prospěch mocných a bohatých. Největší finanční boom v historii světa začal. Dnes, v roce 2009, se tato konjunktura propadla.
Komentář čtenáře
Vzpomínám si, jak přestali zajišťovat peníze zlatem. Inflace vyletěla nahoru. V té době jsem byl ještě teenager a právě jsem dostal první práci. Věci, které jsem potřeboval, jsem si musel sám koupit – ceny zboţí vzrostly, coţ ale neplatilo u výplat našich rodičů.
Diskuse dospělých se točily kolem toho, jak k tomu mohlo dojít. Měli pocit, ţe by to mohlo vést k pádu celého našeho ekonomického systému. Chvíli to trvalo, ale uţ je to tady.
Cagosnell
Co mohu dělat?
Jak uţ jsem zmínil, spiknutí bohatých mělo za následek vznik dvou typů pravidel – starých peněţních pravidel a nových peněţních pravidel. Jedna skupina pravidel je pro bohaté, druhá skupina pro obyčejné lidi. Lidé, jimţ dělá současná finanční krize největší starosti, jsou ti, kteří hrají podle starých pravidel. Chcete-li mít pocit větší jistoty ohledně budoucnosti, musíte znát nový soubor pravidel – osm nových peněţních pravidel. Tato kniha vás naučí těmto pravidlům a vysvětlí vám, jak jich máte vyuţít ke své výhodě.
Následují dva příklady porovnání starých peněţních pravidel s no- vými:
STARÉ PRAVIDLO: UKLÁDEJTE PENÍZE
Po roce 1971 přestal americký dolar být penězi a stal se měnou (tímto tématem se zabývám ve jiné své knize Zvyšte své finanční IQ (vydané v nakladatelství PRAGMA). Výsledkem bylo, ţe vkladatelé začali tratit. Americká vláda mohla začít tisknout peníze rychleji, neţ se spořily. Stěţuje-li si bankéř na výšku sloţeného úroku, neříká vám ale nic o výšce sloţené inflace – nebo, jak je tomu za dnešní krize, o výšce sloţené deflace. Inflaci i deflaci způsobují vlády a banky, které se pokoušejí kontrolovat ekonomiku tisknutím a půjčováním peněz, které nemají – to znamená, aniţ by v ruce měly jakoukoli hodnotu, jíţ by byly peníze podloţené. Jediné, čím je dolar podloţen, je „naprostá víra a důvěryhodnost“ Spojených států.
Lidé na celé zeměkouli po léta věřili, ţe americké dluhopisy jsou nejbezpečnější investicí na světě. Střádalové po léta zodpovědně kupovali americké dluhopisy v přesvědčení, ţe je to to nejchytřejší, co mohou
udělat. Na počátku roku 2009 vyplácely 30 let staré dluhopisy amerického Ministrstva financí méně neţ 3 % úroku. Z mého pohledu to znamená, ţe ve světě obíhá příliš velké mnoţství peněz, které nejsou k ničemu, ţe střádalové jsou ti, kteří tratí, a ţe v roce 2009 mohou být americké dluhopisy docela dobře tou nejrizikovější investicí.
Pokud nechápete, proč tomu tak je, nedělejte si starosti. Většina lidí to nechápe, a to je důvod, proč je tak důleţité zavést na našich školách finanční vzdělávání. Předmět peněz, dluhopisů a dluhů bude do větších podrobností pojednán dále – na rozdíl od středoškolských hodin ekonomiky. Důleţité je vědět, ţe americké dluhopisy, jeţ bývaly nejbez- pečnější investicí, patří nyní naopak k těm nej rizikovějším investicím.
NOVÉ PRAVIDLO: UTRÁCEJTE, NESPOŘTE
Většina lidí v dnešní době stráví spoustu času tím, ţe se učí, jak vydělávat peníze. Do školy chodí, aby získali dobře placené zaměstnání a pak u tohoto zaměstnání chcjí setrvat, aby vydělali peníze. A pak se snaţí co nejvíc vydělaných peněz ušetřit. Podle nových pravidel je důleţitější vědět, jak peníze utratit, nikoli pouze, jak je vydělat nebo ušetřit. Stručně řečeno – lidé, kteří své peníze moudře utrácí, budou vţdy bohatší neţ ti, kdo je moudře spoří.
Samozřejmě, ţe utrácením mám na mysli investování či proměnu peněz na dlouhodobou hodnotu. Bohatí chápou, ţe v dnešní ekonomice člověk nemůţe zbohatnout tím, ţe si strká peníze pod slamník -nebo ještě v horším případě do banky. Vědí, ţe klíč k bohatství spočívá v investování do hotovost nesoucích aktiv. Dnes potřebujete vědět, jak utratit peníze za aktiva, která si udrţují hodnotu, aktiva, z nichţ jde příjem, vyrovnávají se s inflací a jejichţ hodnota roste, nikoli klesá. K tomu se v dalších kapitolách dostaneme podrobněji.
STARÉ PRAVIDLO: DIVERZIFIKUJTE
Staré pravidlo diverzifikace říká, abyste nakoupili řadu cenných papírů, dluhopisů a podílových fondů. Diverzifikace však investory nezachránila od třicetiprocentního poklesu akciového trhu ani nezabránila ztrátám z podílových fondů. Zdálo se mi podivné, ţe tolik takzvaných „investičních guru“, tedy lidí, kteří pěli ódy na diverzifikaci, najednou, kdyţ trh spadl, začalo vykřikovat „prodávejte, prodávejte, prodávejte!“ Kdyby vás byla diverzifikace chránila, proč tak najednou prodávat, kdyţ se trh blíţí dnu?
Jak říká Warren Buffett: „Široká diverzifikace je nutná pouze tehdy, nerozumí-li investoři tomu, co dělají.“ Ve svém důsledku je diverzifikace v nejlepším případě hrou nula od nuly pojde. Pokud jste rovnoměrně rozmístili investice, jde-li jedna skupina aktiv dolů, druhá jde nahoru. Na jednom místě tedy peníze ztrácíte a na jiném ztrátu vyrovnáváte ziskem, coţ vám ale nedává pevnou půdu pod nohama. Stojíte na místě. Zároveň ale stoupá inflace, coţ je téma, jímţ se budeme zabývat dále.
Moudří investoři se tedy místo diverzifikace zaměřují a specializují. Seznámí se s investiční kategorií, v níţ investují, a vědí lépe neţ ostatní, jak obchodování v této oblasti funguje. Při investování například do nemovitostí se někteří lidé specializují na pozemky zatímco jiní na obytné budovy. Obě dvě skupiny investují do nemovitostí, ale pohybují se v úplně jiných obchodních kategoriích. Při investování do akcií já investuji do podniků, které vyplácejí stabilní dividendy (tok hotovosti). Dnes například investuji do podniků, které spravují ropovody. Po pádu trhu akcií v roce 2008 klesly ceny akcií těchto společností, z čehoţ vyplývaly velmi výhodné hotovostní dividendy. I špatné trhy tedy nabízejí velké moţnosti, pokud víte, do čeho investujete.
Chytří investoři chápou, ţe vlastnit podnik, který je schopen se vy- rovnávat s výkyvy ekonomiky nebo investovat do hotovostních aktiv, je mnohem lepší neţ vlastnit diverzifikované portfolio akcií, dluhopisů a podílových fondů – coţ jsou investice, které se zhroutí v okamţiku, kdy se zhroutí trh.
NOVÉ PRAVIDLO: OVLÁDEJTE SVÉ PENÍZE A ZAMĚŘTE JE
Nediverzifikujte. Převezměte správu nad svými penězi a zaměřte své investice. V průběhu současné finanční krize jsem utrpěl pár ran, ale mého bohatství se to nedotklo. Je tomu tak proto, ţe není závislé na trţních hodnotách, které kolísají nahoru a dolů (kapitálové výnosy). Investuji téměř výhradně, abych získal tok hotovosti.
Například se mi mírně sníţil tok hotovosti v době, kdy klesly ceny ropy, ale můj majetek zůstal silný, protoţe čtvrtletně stále dostávám poštou šek. Přestoţe se cena ropných akcií, kapitálových výnosů, sníţila, nedělá mi to starosti, protoţe mám ze své investice hotovostní příjem. Nemusím se bát toho, zda prodám se ziskem své akcie, nebo ne.
Totéţ platí o většině mých investic do nemovitostí. Investuji do nemovitostí za účelem získání hotovostního toku, coţ znamená, ţe kaţdý měsíc dostávám šeky – pasivní příjem. V současné době utrpěli ti investoři do nemovitostí, kteří investovali do kapitálových výnosů, čemuţ se také říká obracení (flipping). Protoţe většina lidí investovala do kapitálových výnosů a počítala s tím, ţe ceny akciových investic nebo jejich domů porostou, dnes má potíţe.
Kdyţ jsem byl ještě chlapec, můj bohatý táta hrával se svým synem a se mnou stále dokola hru monopoly. Hraním této hry jsem se naučil rozlišovat mezi tokem hotovosti a kapitálovými zisky. Vlastnil-li jsem například nemovitost, na níţ stál jeden zelený dům, dostával jsem měsíčně za pronájem 10 dolarů. Pokud jsem měl na tomtéţ pozemku tři domy, dostával jsem měsíčně 50 dolarů. Konečným cílem bylo mít na tomtéţ pozemku červený hotel. Aby člověk ve hře monopoly vyhrál, musel investovat na tok hotovosti, nikoli na kapitálové výnosy. To, ţe jsem v devíti letech znal rozdíl mezi tokem hotovosti a kapitálovými výnosy, byla jedna z nejdůleţitějších lekcí, kterou mě bohatý táta naučil. Jinými slovy – finanční vzdělání můţe být jednoduché jako legrační hra, a přitom poskytnout finanční zabezpečení po generace – dokonce i v době finanční krize.
Dnes nepotřebuji pracovní zajištění, protoţe mám finanční jistotu. Rozdíl mezi finančním zajištěním a finanční panikou můţe být tak prostý jako znalost rozdílu mezi kapitálovými výnosy a tokem hotovosti. Problém je, ţe investování na tok hotovosti vyţaduje vyšší stupeň finanční inteligence neţ investování na kapitálové výnosy. Jak být chytřejší ohledně investování na hotovostní tok bude tématem dalších kapitol. Pro tento moment si pouze pamatujte: v období finanční krize je jednodušší investovat na hotovostní tok. Neztraťte tedy dobrou krizi tím, ţe strčíte hlavu do písku! Čím delší krize je, tím víc někteří lidé zbohatnou. Chci, abyste byli jedni z nich.
Dalším z nových pravidel dnes je zaměřit mysl i peníze, nikoli je diverzifikovat. Vyplatí se raději se zaměřit na tok hotovosti neţ na ka- pitálové výnosy, protoţe čím více umíte ovládat tok hotovosti, tím víc stoupají vaše kapitálové výnosy, a tím i vaše finanční zabezpečení. Do- konce můţete i zbohatnout. V tom spočívá základní finanční vzdělání u hry monopoly i u mé finanční hry cashflow, jeţ se nazývá monopoly se steroidy.
Nové pravidlo – naučte se raději utrácet než šetřit a nediverzifikujte, raději se zaměřte. Je pouze malou částí z mnoha konceptů, o nichţ se budeme v této knize bavit a o nichţ se podrobněji rozepíšeme v dalších kapitolách. Snahou této knihy je vám otevřít oči, abyste si uvědomili svoji moc, jíţ ve skutečnosti disponujete a pomocí níţ můţete získat kontrolou nad svou finanční budoucností – ovšem za předpokladu, ţe budete mít patřičné finanční vzdělání.
Náš vzdělávací systém zradil miliony lidí – dokonce i ty vzdělané. Existují důkazy svědčící o tom, ţe se náš finanční systém proti vám a mnoha dalším spikl. To je však jiţ stará historie. Dnes totiţ ovládáte svoji budoucnost. Nadešel čas, abyste se vzdělali – abyste se naučili novým peněţním pravidlům. Uděláte-li to, vezmete do rukou svůj osud a dostanete klíč ke hře s pěnězmi podle nových pravidel.
Komentář čtenáře
Domnívám se, ţe většina lidí, kteří čtou vaše knihy, hledá řešení v podobě nějaké kouzelné pilulky, neboť takové je nastavení v dnešní Americe, kde kaţdý touţí po okamţitém uspokojení. A myslím si, ţe děláte dobrou práci, kdyţ lidi upozorňujete, ţe se nejedná o knihu typu kouzelné pilulky. Kdyţ hovoříte o nových peněţních pravidlech, říkáte výborně některé věci, které lidi přimějí ke změně myšlení a které jim ukazují, jak by měli uvaţovat.
apcordov
Můj slib
Poté, co prezident Nixon v roce 1971 změnil peněţní pravidla, téma peněz se stalo zmatečné. Celá oblast peněţnictví poctivým lidem nedává smysl. Čím čestnější člověk je a čím tvrději pracuje, tím menší smysl mu nová pravidla dávají. Nová pravidla například umoţňují bohatým, aby si tiskli vlastní peníze. Pokud byste to udělali vy, poslali by vás za zpronevěru do vězení. V této knize vám ale popíšu, jak jsem si sám legálně vytiskl vlastní peníze. Tisknutí vlastních peněz je jedním z největších tajemství těch skutečně bohatých.
Slibuji vám, ţe se budu opravdu snaţit vysvětlovat věci tím nejjed-nodušším moţným způsobem. Při vysvětlováni se skutečně budu snaţit pouţívat běţného jazyka a budu převádět sloţitý finanční ţargon do normální řeči. Jedním z důvodů, proč existuje dnešní finanční krize, je například finanční nástroj nazývaný deriváty. Warren Buffett kdysi de- riváty nazval „zbraněmi hromadného finančního ničení“ a jeho popis se ukázal jako správný. Deriváty sráţejí největší banky na světě. Problém je, ţe jenom velmi málo lidí ví, co jsou deriváty. Abych to hodně zjednodušil, vysvětluji deriváty na příkladu pomeranče a pomerančového dţusu. Pomerančový dţus je derivátem pomeranče – stejně tak jako plyn derivátem ropy nebo vajíčko derivátem slepice. Je to velmi jednoduché: koupíte-li si dům, hypotéka je derivátem vaší vlastní osoby a domu, který jste koupili. Do finanční krize jsme se dostali, mimo jiné, i proto, ţe světoví bankéři začali vytvářet deriváty derivátů derivátů. Některá z těchto nových derivátů dostala exotické názvy jako například finanční nástroje CDO nebo vysoce výnosné korporátní obligace (junk bonds) nebo swap úvěrového selhání. V této knize se budu co nejvíc snaţit definovat tyto výrazy běţným jazykem. Nezapomeňte, ţe jedním z cílů finančního průmyslu je udrţovat lidi ve zmatku.
Mnohaúrovňové deriváty hraničí z právního hlediska s defraudací nejvyššího stupně. Neliší se nijak od toho, pouţije-li někdo kreditní kartu ke splacení kreditní karty, pak si refinancuje dům novou hypotékou, pak si splatí kreditní karty a pak zase znovu vyuţívá kreditních karet. Proto Warren Buffett nazývá deriváty zbraněmi hromadného ničení: mnohaúrovňové deriváty ničí světový bankovní systém právě tak jako kreditní karty a půjčky na domy (majetkové půjčky) ničí spoustu rodin. Kreditní karty, peníze, zaručené obligace, špatné dluhopisy i hypotéky – to všechno jsou deriváty, jenom mají různé názvy.
Kdyţ se v roce 2007 začala bortit stavba derivátů, nejbohatší lidé na světě začali křičet „zachraňte jel“. Záchranné balíčky se pouţívají vţdy, kdyţ bohatí potřebují, aby daňoví poplatníci zaplatili za jejich chyby nebo zpronevěru. Při svém zkoumání jsem přišel na to, ţe záchranný balíček je nedílnou součástí spiknutí bohatých.
Jedním z důvodů, proč se moje kniha Bohatý táta, chudý táta stala v oblasti osobních financí nejlépe prodávaným bestsellerem všech dob, je, ţe jsem se v knize zdrţel komplikovaného finančního ţargonu. V této knize se budu snaţit o totéţ.
Jeden moudrý muţ kdysi řekl: „V jednoduchosti je genialita.“ Pro zjednodušení se nebudu pouštět do zbytečných podrobností ani kom- plikovaných technických vysvětlení. Pro objasnění všeho potřebného budu raději pouţívat příběhy ze skutečného ţivota. Budete-li chtít víc podrobností, uvedu vám řadu knih, v nichţ se daná témata rozebírají.
Jednou takovou dobrou knihou je třeba Loupež gigantů (Grunch of Giants) od dr. D. Fullera.
Jednoduchost je velmi důleţitá, protoţe příliš mnoho lidí dnes profituje na tom, ţe je peněţní tematika tak sloţitá a matoucí. Jste-li zmatení, je snazší vás obrat o peníze.
Ptám se tedy znovu: „Je láska k penězům kořenem všeho zla?“ Tvr- dím, ţe ne. Jsem přesvědčen, ţe horší je udrţovat lidi v temnotě, aby o peněţní oblasti nic nevěděli. Zlo se objevuje, kdyţ lidé nerozumí tomu, jak peníze fungují. Finanční nevědomost je podstatnou součástí spiknutí bohatých.
Komentář čtenáře
Chodil jsem na Wharton a stydím se říci, ţe v průběhu celého studia mi nic tak jasně nevysvětlilo vznik bohatství. Tuto knihu (a všechny další Robertovy knihy) by si měli všichni přečíst uţ na střední škole.
Rromatowski
Roberte – řekl bych, ţe ano, ţe láska k penězům je kořenem všeho zla, a to přesně ze stejného důvodu, proč ty říkáš, ţe ne. Zlo spočívající v udrţování mas v nevědomosti ohledně peněz je totiţ pouhým „derivátem“ zla, jeţ se
nazývá láska k penězům.
Istarcher
Úryvek z knihy Konspirace mocných a bohatých od R. Kyiosakiho – doporučuji přečíst, pokud chcete mít lepší orientaci
No zrovna pana R. Kyiosakiho nemusím, v samotných Spojených státech mu přikládají velký podíl na vzniku hypoteční krize. Já sám osobně mu přikládám velký podíl na tom, kam až to v oblasti realit a hypoték v US došlo. Svými knihami doslova zblbnul milióny lidí, kteří si mysleli, že zakoupením nemovitosti a jejím pronájmem budou vydělávat dlouhá léta astronomické sumy. Dnes už leze na povrch, že i sám tento pán má ekonomické problémy a musel nějakou svoji společnost prodat nebo byla poslána do úpadku, někde jsem to nedávno zaznamenal. Zajímavé je, že drtivá většina jeho příjmu je z přednášek po celém světě a z nekonečného prodeje jeho knih, až jsem měl jede čas pocit, že ho královsky živí to, o čem píše, nikoliv to, co by měl podle svých knížek sám dělat. Druhá věc je ta, že nelze pasovat americký sen a mentalitu do našich podmínek, spousta věcí nám tu funguje prostě jinak,jsme jinak založení. Jsme více pragmatičtí a moc si nevěříme, neumíme se prodat, amíci jsou napak do všeho nadšení a sebevědomí jim věru nechybí. Pan Kyiosaki má podle mě to nejlepší za sebou a teď už jen chrlí další a další knížky, ve kterých je pokaždé to samé, jen jinak napsané.
Naopak pro mě cenná a inspirující kniha je od Michaela Maloneyho Investujte do zlata a stříbra, s podtitulem Všechno co potřebujte vědět o drahých kovech. Originál napsal v roce 2008 Michael Maloney, ale více řekne, že je to jeden z poradců Roberta Kiyosakiho.
Pane Dvorecký, opět musím napsat, že s Vámi naprosto souhlasím.
Vaši větu – názor: „až jsem měl jeden čas pocit, že ho královsky živí to, o čem píše, nikoliv to, co by měl podle svých knížek sám dělat“ již v našich zemích několik lidí pochopilo a v praxi i používají.
Jinak by zdejší web nebyl plný těch akcí a šancí pro poradce.
Samozřejmě i naše mentalita je naprosto jiná. Musíme si uvědomit, kdo položil základ USA. Vše přistěhovalci = dobyvatelé. Zde v ČR zůstali ti, kteří jsou usazeni na své domácí hroudě = zemědělci
Děkuji za Vaše názory a připomínám, má pozvánka na kávu stále platí.
:-)
Souhlasím s Vámi. Tento pán se živí především psaním knih a přednáškami. Mně šlo spíše o informace, jak se nechají lidé manipulovat, protože nemají finanční vzdělání. Zároveň však této hlouposti královsky využívají banky a mocní. U nás nelze aplikovat žádný model popsaný v zahraničí. Vždy je třeba vycházet z naší makroekonomiky a reálného hospodářského modelu nám vlastního. Osobně vidím, do jakého průseru nás dovedl ten z EU… :(
M.Maloney je perfektní v souvislostech. Nicméně je to člověk, který se živí prodejem kovů a také si přihřívá polívčičku. Popsal perfektně 2400 let úpadků, lidské hlouposti nenažranosti a naivity! Opět upřednostňuji především informace a souvislosti. Udělat si přehled, ale v závěru vždy doporučuji používat vlastní zdravý selský rozum…
Myslím, že nejlepší kniha od Kiyosakiho je Bohatý táta chudý táta a pak se to pouze opakuje, trochu jde do jiných detailů a hlavně je to pořád negativnější a negativnější. Byl jsem na jeho přednášce v Praze, a bohužel mě tam toho moc nezaujalo. Minimálně 4krát řekl, že do 10 let USA zkrachují, až jsem si do materiálu poznamenal, že si to asi sám přeje. Od finančníka bych očekával trochu více nadšení a pozitivních impulzů než jen rady, jak se připravit na Armagedon. Nechci Kiyosakiho nijak snižovat, stále si ho vážím, jeho kniha Bohatý táta mě silně ovlivnila a inspirovala k tomu, abych podnikal. To jeho strašení v posledních knihách ale už nečtu. Největší vtip byl na té přednášce, když začal doporučovat vstup do ZFP. Chápu, proč to dělá, kvůli penězům, ale nemyslím, že by toto zrovna musel mít zapotřebí.
AnonymZdravím kolegové, absolvoval někdo z Vás už licenční zkoušku ČNB pro prodej 2. a 3. pilíře?
Připravuji se na ni. Dnes jsem si zkusil zkušební test a udělal jsem ho na 83 %. Kdyby i tento byl ten ostrý, tak mi to bylo v pohodě. Většina otázek mi přišla, že je prostě člověk musí znát, když v oboru pracuje. Snad se v tom ostrém testu neobjeví nějaké záludnosti. Ale ještě se na to plánuji nějaký den dva tři připravovat.
Ten Nečas, připomíná mi jednoho ředitele z bývalé firmy: ,, Mám IŽP na 10 000,- měsíčně, je to skvělý krok a nevidím jediný důvod, proč by jste ten krok neudělali taky“. Starý trik jak motivovat ostatní, ale někteří si neuvědomují, že všichni ovce nejsou.
Já jsem očekávala, že přinejmenším všichni poslanci, kteří hlasovali pro, budou mít již v polovině března svou smlouvu na II. pilíř uzavřenou… Také čekám až se p. Nečas veřejně pochlubí tou svou, po schválení prohlásil, že si ji uzavře hned po 1. lednu. A že ji stále nemá ministr financí, který tento zákon prosadil, to mi hlava již vůbec nebere. Na co čeká?….
Ministr Kalousek smlouvu má dlouho, premiér od 21. května. PS: ne, já to neuzavíral, jen sleduji média.
AnonymKalousek nedávno někde prohlásil, že s ohledem na věk si zakládat již smlouvu nebude. Zkusím to vyhledat.
Hm, tak jsem se asi včera přeslechl. Našel jsem jen zprávu ze začátku ledna, že Kalousek zatím nevstoupil.
Každopádně platí, co napsal výše Jiří prášil – když je to výhodné pro premiéra, tak to ještě nemusí být výhodné pro ostatní. Sám u klientů mírním negativní emoce k 2. pilíři, ale rozhodnutí na nich plně nechávám, hlavně kvůli nezměnitelnosti.
V Praze dne 27 . listopadu 2013
Vyřizuje: JUDr. Václav Bartík
Sp.2013 / 854 / 170
Čj: 2013 / 4609 / 170
Vážený pane Suchý,
Česká národní banka (dále jen „ČNB“), samostatný odbor ochrany spotřebitele, obdržela Vaše podání s podnětem k prošetření veřejného užívání klamavého označení investování do investičních fondů názvy „Důchodové spoření“ a „Doplňkové penzijní spoření“ v celém spektru jejich distribuce a legislativy. Žádáte ČNB, aby z pozice orgánu dohledu upozornila na tyto klamavé praktiky zaměňování pojmů spoření za investování a rozhodla, že je nutno změnit příslušnou legislativu, tedy zákony č. 426/2011 Sb. a 427/2011 Sb.
Především dovolte, abychom Vám poděkovali za podnět, svědčící o Vaší pozornosti, kterou věnujete dotčené problematice. Je třeba konstatovat, že používání Vámi uváděných pojmů ČNB již v rámci přípravy dotčených zákonů připomínkovala, namítala a doporučovala používat jinou terminologii. Nicméně hlavní zpracovatel dotčených zákonů, tedy Ministerstvo financí, připomínky neakceptovalo a ani při schvalování zákonů v Parlamentu ČR nebyly k této terminologii ze strany poslanců a senátorů připomínky. Je třeba vnímat, že ČNB není nadána primární legislativní iniciativou. Přesto, nebo spíše právě proto ČNB i po přijetí dotčených zákonů namítala u Ministerstva financí i reklamní a propagační využívání těchto pojmů, nicméně MF setrvalo na svém názoru s tím, že je, a to i na webových stránkách dotčených ministerstev i Úřadu vlády dostatek informací k tomu, aby veřejnost potřebné informace dohledala a získala tak informace o tom, že tedy zejména tzv. II. pilíř důchodové reformy je spojen i s investičním rizikem a že tím, že Parlament zákony schválil i s touto terminologií, stává se právním a zákonným pojmem. Protože, jak je výše uvedeno, není ČNB nadána legislativní iniciativou, není tedy ani oprávněna, jak se domáháte, rozhodnout o tom, že je nutno změnit příslušnou legislativu. K tomuto kroku je, na základě kompetenčního zákona, oprávněno jen Ministerstvo financí.
Tolik tedy alespoň na vysvětlenou k Vašemu podnětu, za něž Vám ČNB děkuje, nicméně vzhledem k výše uvedenému jej tímto přípisem považuje za vyřízený.
S pozdravem
JUDr. Helena Kolmanová
ředitelka
Samostatný odbor ochrany spotřebitele
Česká národní banka
No to je klasika, už jsem si na to zvykl. Nedej bože, až použije nějaký obchodník výraz spoření u IŽP. Pokud bych se striktně držel tohoto výkladu, tak se domnívám, že informací o IŽP je na webu úplně stejné nebo možná větší množství, než DS nebo DPS.
Přitom obchodník to možná použije jen pro srozumitelnost k vysvětlení stavby produktu, kdežto penzijní společnosti to mají přímo v názvu, aby bylo klientovi jasné, že se o žádné spoření nejedná. :-) Trochu Kocourkov.
…“ Peníze na penze z druhého pilíře leží ladem…“ E 15, 27.11.2013
…“Ačkoli si podle Asociace penzijních fondů většina klientů zvolila rizikovější investiční strategie,u nichž očekávala roční výnos mezi třemi a sedmi procenty, 85 procent jejich peněz zatím leží ladem na bankovních účtech a nevynášejí ani jedno procento…“
Reklama
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.