Zobrazeno 12.019x
Toto téma obsahuje 13 diskutujících a má 26 odpovědí. This post has been viewed 12020 times
Dobrý den,
předem se omlouvám, že zakládám nové téma okolo IŽP vs. Investování do fondů. Nicméně předchozí vlákno je docela nepřehledné a poprosil bych někoho kdo by se mi mohl jasně vyjádřit k této problematice o kterou mi jde viz. následovně:
Pokud si klient uzavře IŽP s tím, že bude vkládat do „spoření“ 1 000,- Kč, tak chápu, že několik následujících let bude nejdříve platit poplatky a až poté se mu začnou vložené peníze zhodnocovat. Ovšem spousta lidí reaguje tak, že klient na tomto produktu prodělá tak jako tak.
1) Zajímalo by mě, jak prodělá a v čem se mu to nevyplatí pokud pominu vysoké poplatky za vedení tohoto produktu?
2) Mám to chápat tak, že fondy (jestli správně jmenuju to do čeho klient vkládá své peníze prostřednictvím IŽP) jsou rizikové a z velké pravděpodobnosti v dlouhodobém horizontu klientovi nic nevydělají? Oproti například tomu, když bude klient investovat samostatně peníze do fondů od Pioneer Investments?
3) Kdyby klient investoval své peníze do fondu od Pioneer Investments bude platit také poplatky ovšem samozřejmě nižší než kdyby vkládal peníze do investic IŽP, má otázka zní proč a z jakého důvodu jsou poplatky u IŽP vyšší než u samostatného investování?
4) Jsou investice v IŽP pro klienta tak rizikové, že nemá moc velkou šanci, že na nich vydělá a proto pojišťovny vyplácí, tak velké provize?
5) Jsou například fondy do kterých pomocí IŽP klient vkládá své peníze stejné jako ve výběru pro investice u např. Pioneer investments?
Jsou to body, které mě opravdu zajímají a svého nadřízeného se ptát nebudu, protože i kdybych to chtěl informativně, tak vím, že mi bude říkat jen to co se hodí „naší“ společnosti do krámu. Proto kdyby tu byl někdo ochotný a odpověděl mi na výše uvedené otázky byl bych moc rád.
Jde mi o to, abych měl přehled a hlavně bych chtěl vědět, jak se věci zkrátka mají.
Díky předem za odpověď
JL
Já už jsem dnes naprosto grogy, ale koukněte na to jednoduše. Vytáhněte např. Perspektivu 7BN od Kooperativy a podívejte se, kam je možné umístit pojistné. Zjistíte, že do Consequ nemusíte investovat přímo, ale rovnou. Píšete „pokud pominu poplatky“… ty byste ale právě pomíjet neměl, jsou horší na vstupu, zpravidla bez možnosti s nimi něco dělat, např. je rozložit do každé investované částky, aby klient neplatil na začátku něco, o čem neví, jestli dokončí na nastavené roky. Zpravidla nedokončí. Nebo investovat úplně bez vstupního poplatku. Dále tu máte někdy zdvojený management fee, jednoduše řečeno, jeden mg fee má ten fond a druhý má pojišťovna, čili peníze, které by jinak patřily klientovi nebo další poplatky pojišťovny. Při eventuelním ukončení IŽP následuje další sankce, kdy Vás pojišťovna obere za nedodržení doby o další procenta. Velmi nízká variabilita, pokud byste se tomu chtěl věnovat více do hloubky a neprodávat jen lifecykly, ale fondy třeba vybírat. A když u těch jednoduchých příkladů zůstaneme, tak podíly, které dostanete z mg. fee, jsou v běhu času daleko vyšší, než dostanete z IŽP, přestože jsou ke klientovi daleko šetrnější. A to jsme se ještě nedostali na nízkonákladové produkty, prodávané většinou v klientem placeném poradenství…
Ještě byste to chtěl prodávat? Jestli Vás do toho váš šéf nutí a Vám se to nezdá, tak vemte nohy na ramena a najděte si jiného šéfa. ;-)
Dobrý den,
1) Důvod proč klient prodělá, jsou hlavně ty poplatky, proto je nemůžete pominout.
2) Většina manažerů fondů nedokáže dlouhodobě porážet svůj benchmark. Pokud tedy budu mít 2 podobné fondy a dlouhý časový horizont, tak to, co ovlivní konečný výnos investice je právě výše poplatků. Nejde o to, že by fondy v IŽP byly rizikovější. Když bude klient platit 1000,- do IŽP na 25 let (třeba 7BN), pojišťovna si strhne za první 3 roky 65% z pojistného za provizi. Pak klient platí pojistné za rizika ( i když jsou na minimální částce), za vedení účtu, rozdíl mezi prodejní/nákupní cenou…. A to všechno ještě předtím, než se začnou platit poplatky do fondů. Když klient pojišťovnu obejde, platí akorát poplatky ve fondech. zkuste si namodelovat jenom rozdíl ve zhodnocení 1% a budete mít představu, co udělá poplatek ve výši 1% s konečným výnosem.
3) nižší jsou z toho důvodu, že nejsou zdvojené. Pojišťovny si chtějí uždibnout taky „kousíček“ za to, že peníze pouze přepošlou do fondu
4)výše vyplácených provizí nemá s rizikovostí investic nic společného. Provize jsou takto vysoké proto, že se pojišťovny zbavily povinnosti klientovi vyplatit garantovanou pojistnou částku na konci pojištění. Vyplatí pouze hodnotu účtu a je jim jedno, jak velká hodnota toho účtu bude. Proto si můžou dovolit z pojistného strhávat tak vysoké provize zprostředkovatelům. Zprostředkovatelé mají vysoké provize, pojišťovny mají přísun pojistného, akorát klient zapláče.
5) Ano pokud nějaká pojišťovna nabízí fondy Pioneeru, lze do těchto fondů investovat i napřímo. Některé pojišťovny mají interní fondy, které zpravují přímo ony, ty ale mají vždy alternativu v podobě jiného OPF.
1) ty vysoké poplatky pominout nejde. Koukněte se na průměrnou životnost smlouvy. 5 let? 6 let?. Přijde někdo a narve mi produkt na 30 let (a je jedno jestli to je OPF nebo IZP). Ztratim práci, klient podlehne nátlaku konkurence a po 3 letech to zruši – vstupni poplatek byl 66% vložených peněz. Po 4 letech? Poplatek 50% ……
Ptám se proč. Proč mám své jméno spojovat s něčím co je taková zlodějna. Klient chce zhodnotit peníze. Tzn. mít tam více než vložil. Pokud započteme inflaci tak se možná klient dostane do plusu za 10 let? 15let? nikdy?
Krom počátečních nákladů se platí mamnagemet fee, prodej nákup atd. A když náhodou přeci jen vydělám tak zisk musím zdanit.
2) Klient si uzavře ižp nebo opf, protože mu někdo řekne, že tam bude mít víc než tam vložil.
IŽP dostane peníze na účet a obratem je přepošlet do OPF. Za to si strhne první 2 roky + pár dalších procent do konce smlouvy. Fondy jsou stejné nákladovost je větší. 90% fondů nevydělá ne proto, že by mělo špatnou výkonost, ale kvůli poplatkům.
Z tohoto důvodu je i OPF s předplaceným poplatkem na 30 let stejná prasárna jako IŽP. Zkrátka, dle mého názoru každý kdo podepíše smlouvu s předplaceným poplatkem na x desítek let je jednoduše zloděj.
3)
– ižp není před zákonem investice, nemusí se dokladovat tolik věcí (např. investiční dotazník, TER apod.). Poplatky jsou víc skryté a tak mohou být násobně větší. Provizně to jsou žně.
Ještě bych vypíchl uvedl jednu věc, proč ižp ne. Začínají růst jako houby po dešti firmy, které pomáhájí klientům s náhradou škody. Domnívám se, že jakékoliv IŽP čistě na „spoření“ není v bezpečí a kvalitní právník ho dokáže zrušit od počátku? Pro poradce to znamená, že nikdy si nemůže být jist, že nebude vracet 100% provize i pár let zpátky. Dle mého dělat dnes IŽP na spoření je pro poradce ekonomická sebevražda.
Já tedy nechápu, proč se to tady stále řeší, při jasném zadání a to je investice. Češi jako národ jsou ochotni pro slevu udělat tařka cokoliv, ale stále se setkáváme v praxi s drahými IŽP. zkust si představit situaci, kdy půjdete do kina a u vchodu budou dvě pokladny, v jedné si koupíte lístek za 200,- Kč a v druhé za 600,- Kč. kterou využijete, když film, kino a sedadlo je stále stejné? a tak je to i s investicemi prostřednictvím IŽP a to nemluvím o pokladním, který se také svým přístupeem liší.
Dotaz:
1) má tu někdo propočítané rozdíl výnosu u smlouvy typu „investice + zivotni pojisteni v jedne smlouve“ a pro porovnani Investovat zvlast a Zivotni pojisteni si nechat zvlast (bez investovani/sporeni) Zajimalo by me jak velky rozdil v tom je.
2) Existuje u nas na trhu druh smlouvy, ktera se venuje pouze investovani, u ktere se da pojistit „zprosteni od placeni“ ? Ve smyslu napr. 18 lety klient si sjedna smlouvu do 60let, ve 20. letech se dostane do III.stupne invalidniho duchodu, ciste investicni smlouva je pak tedy zprostena od placeni a jemu jede investovani dale a palti to za nej investicni spolecnost ? Je tu neco takoveho ?
3) Napadnete muj nazor prosim nejakym duveryhodnym tvrzenim – podle meho nazoru je kazda smlouva IZP vzdy vyhodna pro klienta v pripade dodrzeni smlouvy a prubehu plateb – cim delsi dobu si nastavil, tim vetsi moznost ma na tom ziskat, pokud neskonci v matematickem prumeru kdy zivotnost IZP a tomu podobne je pouze 5-6 let. Vyhodnost smlouvy se s vyssim poctem uzavrenych let, zvysuje, uvidi tam proste vetsi rozdil. Pokud si to sjedna na kratsi dobu, viditelny rozdil neni zadny. Je ale treba myslet na to ze „investovani“ je pouze doplnek, ktery v dlouhodobem horizontu dokaze pokryt naklady do toho vlozene a navic i vydelat
Diky za reakce :)
ad 1) použijte kalkulačky pojišťoven a (např.) Consequ -propočítejte
ad 2) Conseq
ad 3) odpověď najdete po propočtech v bodu 1
Ty výpočty ale záleží na mnoha faktorech. Musíte vzít konkrétní fond a konkrétní IŽP, pokud byste chtěl srovnávat. Stačí úplně, když si daná pojišťovna vytvoří vlastní mg fee a nikdy už se nemůže stát, že by nastal případ, že to bude stejně výhodné.
Počítat s tím, že to skutečně vydrží třicet let a pak je to skoro stejné, je právě blbost, protože realita je naprosto jiná. Jakobyste tím svaloval vinu na klienta, že je to jeho chyba, když to ukončil předčasně. Vy ale musíte uvažovat jako člověk, který tomu druhému radí a do toho patří mu říci i negativní věci, včetně statistiky. Je to stejné, jako když přistupujete ke klientovi, který si chce vzít hypotéku. Pokud za sebou nemá nic, tak mu řeknu, ať si ji nebere a počká, ať si vyzkouší tu částku odkládat nekompromisně tak, jako kdyby ji už platil, ať si uvědomí všechny věci, které se mu změní a které nedomýšlí… nejde přece jen o to, udělat nějaký scoring a když vyjde, tak je vše ok. Fakt není. A přesně tak není OK někomu dělat IŽP s tím, že ho bude mít třicet let a když ne, tak tvůj problém… Proč mám pocit, že si tu potřebujete obhájit investování přes IŽP? Zkuste napsat tak pádnou výhodu, která předčí jinou formu ukládání prostředků, ať tu debatu přeneseme z roviny proč ne do roviny proč ano. Já žádný důvod nenašel.
pocit máte špatný, jako jeden z mála ve svém okolí, hned při modelaci oznamuji že je to pro něj výhodné pouze , pokud dodrží smlouvu
– stejně tak oznamuji statistiku že životnost těchto smluv je 5-6 let, a byla by hloupost to zakládat a domnívat se že je to nástroj jak vydělat peníze, naopak upozorňuji ať to berou pouze jako doplněk
– stejně tak říkám při podpisu smlouvy do kdy mají nárok odstoupit bez udání důvodu, kolik let se jim netvoří odkupné a po kolika letech se miska vah výhodnosti a nevýhodnosti převáží
Neobhajuji IŽP – raději rozdělit úrazovku/ŽP a peníze „navíc“ ať si klient cpe podle svého uvážení jinam – stejně v 80% skončí ve stavebním spoření. Přeci jen většina si tam chce naspořit do 100tisíc euro a to mají pojištěno dle zákona, takže mají „jistotu“ že si spoří, peníze jim moc neužírá inflace, a že za svou námahu budou po 6 letech odměněni
Chtěl jsem vědět argumenty pro založení IŽP, jestli vůbec existují. Protože do čeho bych já osobně nešel / neinvestoval to ani nenabízím.
V čem je to pro něj výhodné, i když dodrží smlouvu? Moc nerozumím tomu, proč jim ty věci říkáte, když píšete, že to neděláte? Po kolika letech miska výhodnosti převáží je otázka do pranice. Pokud byste dělal čistou rizikovku, tak o tom nebudete mluvit vůbec, pokud je to IŽP s nějakou minimálkou, tak jeho výhodnost vidím v momentální ceně a nastavení rizik, která třeba jinde nastavit nejdou, čímž se to stává výhodné pro klienta nastavením, případně cenou apod. O nějaké výhodnosti dané dobou nebo miskách vah se v takovém případě nedá mluvit.
Chápu to tedy tak, že se Vás na to ptají klienti a Vy jim dáváte tyto odpovědi…
Já s nimi o žádných modelacích v takových případech u pojištění nehovořím. Snažím se zjistit důvod proč to chtějí dělat, který se obvykle jeví jako zcela mylný.;-)
No ve zkratce jim chci sdělit, výhody a nevýhody ÚP , a výhody a nevýhody ŽP včetně investování – které je pro „laiky“ opticky výhodnější, protože se na to dívají stylem – když už platím tak ať z toho něco mám.
Já se setkávám s lidmi, kteří po tomhle stále pokukují , nehledě na věk, a nehledě na jejich finanční situaci. Když to přeženu tak i 80-letou paní vidím že o smlouvě je ochotná více přemýšlet, když se tam „tvoří“ nějaké peníze.
No zkrátím to velmi rychle. Jak pozoruji kolem sebe, tak ostatní kteří se zeptají. Chcete ÚP/ŽP nebo ÚP/ŽP se „spořením“ ? A pak už jen kalkulují. Podepisují. A pokud právě klienta zasvěcuji do pojistek hlouběji, vidí v tom přílišnou vědu a chová se jako každý člověk = má strach z neznáma. Takže když mám snahu vysvětlit všechna + a – daných smluv, je to horší než-li je postavit před hotovou věc.
Když jsem zjistil že ČS bude muset vracet peníze za špatné doporučení investiční strategie (nebylo to vysvětleno tak aby klientovi byla sdělena dostatečná rizika), tak si říkám jak se asi spí všem „pojišťovákům“ kteří nemají ani podepsané investiční dotazníky ?
NOZ 2014 jsem uvítal. Čistější prostředí to chce. Ale přijde mi až idiotské, když si někdo řekne po nějaké době, že nic nechtěl a obchodník ho oklamal, že to „měl chtít“. Jako by v tomhle státě samotný podpis na smlouvě nic neznamenal. Stále se po letech k tomu někdo může vrátit a napadnout to.
Osobně bych uvítal cpát do ČNB místo zápisů z jednání, videonahrávky, kdy se klient usmívá a je mu vše jasné a sám vtipkuje že „jeho“ život větší cenu nemá. Protože i přesto že snad 2x-3x podepisuje to že všemu rozumí a chápe co si uzavírá. Otázky které položil mu zodpovězené byly a rozumí tomu. Tak stále si člověk říká jestli se třeba nějaký dědic nepustí do „sporu“ že pojistné částky měli být vyšší a že nastavená smlouva neodpovídá skutečnosti.
Bohužel nikdo ještě nepřidal kolonku ke smlouvám k „odškrtnutí“
– klient zakládal smlouvu s vědomím, že větší částku než 300,- Kč / měsíčně do ÚP nechce dávat …
OK, vidím že vysvětlováním jsem se do toho zamotal
:-(
Rizikové pojištění nemívá (nemusí obsahovat – dříve pod tímto pojmem rozhodně nemívalo) možnosti dalších připojištění. Pod pojmem rizikovka si mnoho lidí představí hlavně úrazové složky, proto jsem použil slovosled výše.
Pokud tedy použiji pojem rizikové životní pojištění, potom tedy toto pojištění musí obsahovat všemožná jiná připojištění, jako např. nemocenskou, invaliditu i nemocí, pobyt v nemocnici, civilizační choroby, atd.
Děkuji za upozornění, chtěl sem to zjednodušit a nepovedlo se.
Já jsem v tom sice stále zamotaný :-), ale když se vrátím k Vašemu předchozímu příspěvku, tak ŽP pojištění bez spořící složky by muselo být na bázi přirozeného pojistného s absolutní eliminací investiční části. Klient by měl každý rok vyšší platbu pojistného(platí u konstantních PČ). U rizikovek se pohledem na konstrukci dá za spoření považovat i ono zprůměrované pojistné(už se to tu řešilo x krát). Na to asi míří i příspěvek Jaroslava H.
Týká se to pojistné matematiky, ale ve zkratce veškeré pojištění života (invalidita, smrt, ZO atd.) roste s věkem klienta.
Veškeré smlouvy na trhu jsou nastaveny tak, že klient platí po celou dobu trvání smlouvy stejně. Neznám v ČR trhu produkt, kde by byl klient pojištěn na smrt, pojišťovna by mu strhla každý rok částku odpovídající jeho věku s tím, že tato částka bude každý rok větší. (Což samozřejmě neznamená, že neexistuje, rád se nechám poučit).
Tzn. že klient platí většinou zprůměrované pojistné, které se někam ukládá a v okamžiku, kdy se částka za rizika klienta vyšší než platba klienta, z této rezervy se částka zase vezme.
Nejblíže ke smlouvě bez rezervy se dostane smlouva s klesajícími pojistnými částkami a strhaváním přirozeného pojistného, ale stejně se něco spoří.
Pozor, neplést pojmy přirozené pojistné x průměrné pojistné za pojištená rizika s tvrobou klientova majetku v životním pojištění.
Takto si tvoří rezervu pojišťovna sama pro sebe a pro pokrytí nákladů pojištěných rizik v čase.
Takto si netvoří rezervu klient.
Nicméně s Vámi souhlasím, že pojišťovna si musí dělat polštář a že vše vychází z pojistné matematiky. O tom žádná :)
Jenže tato průměrná hodnota je tvořena z nějaké doby, na kterou je pojištění uzavřeno, čili jeho konstrukce nepočítá s vytvářením kapitálové hodnoty pojištění, jak píše Artur. Konstrukce je postavena tak, že tuto zpočátku vytvářenou rezervu, pojišťovna v další fázi zase spotřebuje. (obrazně napsáno)
Dovolím si nesouhlasit.
Vzhledem k mému dřívějšímu studiu předmětu pojišťovnictví na VŠE si troufnu tvrdit, že produkty životního pojištění lze (právně, či legislativně) rozdělit na tato:
1) Investiční životní pojištění – vždy se tvoří majetková hodnota – pozor, tato hodnota může být rozložena tak, aby při dožití se konce pojistné doby bylo vyplaceno 0 Kč odkupné. Příklad produktů IŽP: RŽP-D od UNIQA, Perspektiva 7BN od Kooperativy, Smart od ING nebo Flexi od PČS
2) Kapitálové životní pojištění – vždy se tvoří majetková hodnota – zde se většinou nastavoval roční důchod, či jednorázová částka k výplatě při dožití se konce pojistné doby. Standardně se vycházelo z TÚM (pozor toto TÚM neplést s ,,TÚM“ u garantovaného fondu IŽP – to je něco jiného) Dnes se tento produkt moc nepoužívá. Příklad produktů KŽP: Eventus od HMI je Kapitálové životní pojištění. Dříve Dynamik od ČP, či produkt 3RG od Kooperativy.
3) Rizikové životní pojištění – nikdy se netvoří majetková hodnota. Pojištěná osoba je pojištěna pouze na smrt, nikoliv na dožití – (tedy na výplatu předem sjednané částky na základě nějaké tvorby majetku)
Příklad produktů RŽP: ELÁN od Komerční pojišťovny
A ke každému tomuto druhu životního pojištění lze sjednat nebo se dala sjendat určitá připojištění, která pojišťovna nabízí/nabízela. Ať už úrazová, či nemocenská (jedná se již o NEživotní pojištění)
Nyní jsem chtěl předeslat, jak je to z právního, či technického hlediska produktu. To, že si mohu Flexi nastavit tak, abych spořící část stáhnul na minimum je sice možné, nicméně právně je to stále IŽP. Lze tedy laicky zjednodušeně říct: ,,Dnes mohu nastavit ižp jen na rizika a mít z něj takovou rizikovku“ – toto přirovnání se často používá.
Dobrý večer, jen jsem proběhla očima všechny příspěvky tady a osobně mi tady chyběl jednoznačný přístup přispívatelů: zda např. 2000,- dávat do investiční složky ŽP nebo přímo do fondů.
Už před nějakým rokem jsem sama se sebou (vůči svým klientům) tuto otázku řešila a překvapilo mě, kolik z těch rádoby drobných střadatelů se nakonec projevilo jako „střadatelé“ trošku z jiného „levelu“, kteří jen neměli informace o možnostech práce se svými penězi.
PS: Kniha pana Šídla „Jak nás podvádějí“ je povinnou četbou pro mé nové klienty.
Reklama
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.