Zobrazeno 22.047x
Toto téma obsahuje 22 diskutujících a má 63 odpovědí. This post has been viewed 22048 times
Zdravím,
mátě nějaké tipy jak by mohl vypadat provizní systém po 1.12.2016 u pojištění? Bavil jsem se s několika lidmi z MLM společností a skoro nikdo v tom nemá jasno. A není jasno ani u BP, mám informaci, že prozatím není nijak rozhodnuto a čeká se na stanovisko PČS a pak se asi ostatní přizpůsobí?
Změní se něco? Rozložení? Navýšení? (Od člověka z OVB, jim to prý mají navýšit na 240%, ale moc tomu nevěřím :-), vlastně nevěřím ničemu co jde ze strany OVB)
Možnosti, které mohou nastat, ty jsme zde již dříve probírali:
https://poradci-sobe.cz/diskutujeme/topic/novela-zakona-o-pojistovnictvi-2016
např 3 týdny staré:…..
3) podle obchodní strategie jednotlivých ústavů mohou nastat tyto možnosti:
3a) ústav se s tím nebude zabývat – již nyní vyplácí např. 45-30-30-20-20- 20-20-…. – mimochodem, tuto výplatu již delší dobu doporučuji nejen v mé pracovní skupině.
3b) ústav se s tím nebude zabývat, nyní má třeba 180-1-1-1-1-1-… prostě to nebudou řešit – možné řešení nyní v počátku
3c) současná jednorázová provize bude rozdělena na 5 stejných plateb – nejjednodušší, ale ne moc pravděpodobné
3d) současná jednorázová provize bude navýšena (o cca 20-30% ???) a dále rozdělena na 5 stejných plateb – to je možné
3e) dojde k navýšení dle bodu 3d) a k výplatě obdobné dle bodu 3a) – toto považuji za velmi pravděpodobné, první rok prostě více, odhadl bych 50 – 100% a klesající na těch 5 let
…. může tam být i mnoho jiných variant, ale 3e) považuji za nejpravděpodobnější.
Domnívám se, že jak ústavy, tak makléřské společnosti nebudou mít velký zájem o současný převažující model. Makléři s ohledem na možná storna a jejich problematické vymáhání od obchoďáků, kteří již u nich nejsou, případně jsou po smrti. Ústavy z již výše uvedeného snížení nákladů na provizi.
Souhlasím s názorem, že ústavy nyní zkoumají co a jak bude u ostatních, konkurence nespí, kartel býti nemůže, tak se snaží vymámit informace kde se dá.
Co bude ale 1.12.2016, to nebude finále, ústavy si na základě aktuálních informací provize přepracují, tedy ani stav k 1.1.2017 nebude zřejmě finální. Domnívám se ale, že stav k 1.4.2017 by již mohl být stabilní.
Souhlasím, že bod 3a) je z dlouhodobého hlediska nejzajímavější a nejvíc stabilní.
Take si myslím, že k 1.12. se nic moc nezmění a ke změnám dojde někdy příští rok, domníváte se, že jednotlivé instituce navolí rozdílné způsoby výlpat? Některé 3a, jiná zase 3b apod.? Domnívám, se že toto asi nenastane a musí dojít k určitému sjednocení v rámci konkurenčního boje, ale je to pouze můj názor.
Navíc některé MLM slibují, spolupracovníkům, že i kdyby něco nastalo tak to budou vyplácet ze svých zdrojů, to je hlavní důvod, proč v současné době pár lidí, které mám rozjednány k přechodu k nám stojí a čekají co bude… Osobně si myslím, pokud by některé MLM vypláceli odměny ze svých zdrojů a následně (zálohově), je toto z důvoda hrozícího storna a fluktace lidí neudržitelné dlouhodobě. Ale slíbit něco musí v počátku, aby jim všichni neutekli :-)
Raději počítejte s tou nejhorší variantou, nespekulujte, je to ztráta času, uvidíme za 2 měsíce. Může nastat i to, že se nestane nic a novela bude odložena, dokud změny nejsou v platnosti, není jistý nic.
Pro ujasnění termínu platnost x účinnost zákona …
http://www.euro.cz/byznys/rozdil-mezi-platnosti-a-ucinnosti-880572
Zaslechl jsem, že Péťa Borkovec – nejvyšší provizní sazba, kterou si vyjednal je 220% – ale nevím, v jakém rozložení. :-)
A také bude sranda pak sledovat, jak ty provize budou rozkládat poradenské firmy svým lidem.
Myslím si, že provizní sazby budou lítat nahoru dolu celkem hodně a bude trvat nějaký ten měsíc než se to ustálí a konkurence zjistí kolik mají ti v modrém, zeleném, či červeném a budou na instituce tlačit a pak se stejně zase vše + – sjednotí.
Pro poradce v MLM si myslím, že v prvopočátku nebudou chtít měnit nic :-) aby na tom vydělali, co se týká lidí v poolech, nevím jestli sami navrhnou nějaké úpravy nebo se bude muset taktéž jednat :-)
Jasně, že vzájemně sledujeme konkurenci, to je základ pokroku:)
Třeba dnes jsem se něco dozvěděl o možné maximální výši provize u zelených. A kdo ten sazebník četl, tak mu to je jasné. Tak uvidíme, kdo a co bude dál. Čas se krátí.
Pokud jste nečetli, tak zde malá nápověda: http://proporadce.blogspot.cz/2016/10/jak-jsem-pral.html
Tak minulý týden jsem tento příspěvek minul, tak dnes bych k němu něco napsal.
1. Zapomenu nyní na pojistné podmínky. Pokud nebude pojištění výrazně levnější pro klienta, jak obstojí proti odměně výrazně vyšší, zvláště u zprostředkovatelů, kteří budou preferovat svůj zisk?
2. Co mě zajímá, je i výše „provize za údržbu“. Pokud tam je např. nula nebo něco podobného, pak taková provize sama o sobě opět nevytváří možnost servisu klienta, pokud pochopitelně nebudou zprostředkovatelé smlouvy záměrně otáčet…
Velmi dobře to shrnulo a popsalo USF. Všechny změny, co se dá očekávat, jakou si udělat rezervu atd.
Více najdete například zde: http://www.opojisteni.cz/pojistovaci-zprostredkovatele/regulace-provizi-v-zivotnim-pojisteni-jak-dopadne-na-financni-poradce/
Tak zatím to vypadá, že zájem pojišťoven je, aby se pojistka prodala, pak vydržela 5 let a servis klienta je asi tak na šesté koleji.
Servis klienta je, Romane, Váš prioritní smysl Vaší práce, jak zde prezentujete. Netahejte do toho zájmy pojišťoven, ty jsou samozřejmě jiné a je to jejich svébytné právo je mít takové, jaké je mít chtějí a pokud si je podpořili vlivem na vznik zákona ( blbec řekne Šinclovo paskvil ), tak je to jen a jen jejich rozhodnutí.
Ale to já přece vím. Od nikoho jiného, než od pojišťoven, tento tlak nevznikl. Já to píšu přece proto, že jak pan Šincl, tak všichni, kdo mluvili o nezbytné regulaci, se opírali o ochranu klienta. Ve stejném duchu hlasovali i poslanci a ve stejném duchu byla masírována i veřejnost. Tak by možná teď bylo vhodné se těch pojišťoven, které si myslí, že o klienta je nutno pečovat jen 5 let zeptat, jak to s tím klientem tedy myslí a pánů poslanců, jestli se domnívají, že to, co zplodili, je pro klienta lepší řešení a ochránilo ho to.
Já za sebe jen doufám, že bude dostatek pojišťoven, které dokáží vyjít vstříc těm, co chtějí s klientem vytvářet dlouhodobý vztah a dokáží třeba nabídnout dvojí provizní systém.
No samozřejmě Romane.
Jediný důvod proč to pojišťovny chtějí je velmi jednoduchý – peníze.
Ale nikoliv peníze klientů, ale naše – jde jim o provize.
Pojišťovny samozřejmě moc dobře vědí, že přepojišťování pojede dál – ať už kvůli nezbytné ochraně klienta (lepší podmínky v průběhu času), tak storna vzniklá nátlakem konkurence.
Již nyní to je tak, že pakliže si klient sjedná životku (bez ohledu na spoření, či rizikovku) a po roce ji ukončí, tak pojišťovna nejen, že klientovi nevrátí žádné poplatky, které za tu dobu získala (naopak si ještě naúčtuje poplatek za storno, jak je teď módní), ale ještě získá provizi zpět od poradce – „dvojí zisk“.
No a jediný záměr je tento model prodloužit ze dvou let na pět :-)
Zákon je jen zástěrka, jak to zařídit, protože nynější provizní podmínky si nastavily hádejte kdo – no samozřejmě že pojišťovny samy. Nikdo je k tomu nenutil.
Jenže by s novou zákonnou úpravou provizí u distribučních sítí neuspěly (těžko se přesedá do horšího auta) a tak se jim nynější podoba zákona velmi hodí o čemž svědčí i „mocný“ lobbing za protlačení podoby jaká vznikla.
Velmi jednoduché :-)
Osobně se domnívám, že se stornovost pojišťoven nijak rapidně nesníží (zdůrazňuji slovo rapidně). Zřejmě se sníží, to ano, ale určitě to nebude rapidně.
A o to jim zřejmě také jde – akorát budeme vracet peníze místo dvou pět let :-)
Každý takovýto návrh by měl být konsenzus mezi všemi stranami – tedy klientem, pojišťovnou a distributorem. Jenže v tomto případě se domnívám, že je to zákon ušitý na míru pojišťoven pod nálepkou „ochrana klienta“. Klient na tom v podstatě skoro nic nezíská, poradci jsou byti, akorát jen ta pojišťovna mi z toho vychází nejlépe.
A to se snažím o nezaujatý přístup, kdy mě „živí“ hypotéky a životní pojištění je jen doplňkem ke kompletnímu servisu.
Jak to vidíte Vy?
Nevím, jestli se ptáte přímo mě nebo obecně. Já už jsem k tomu asi to podstatné napsal. Cílem poslanců byla ochrana klienta (resp. navenek to tak bylo prezentováno). Cílem ČNB by také měla být ochrana klienta a domnívám se, že i části zprostředkovatelského trhu, který žádné kroky k ochraně klienta nepotřebuje. Nechápu, proč jsou trestáni ti, kvůli kterým nebylo nutné takové změny dělat.
Otevíral se prostor, pro jiné způsoby rozložení provize, které by pracovaly v souladu s tímto cílem a pomohly by selektovat zprostředkovatele a firmy, které s klientem budují dlouhodobý vztah, byť na bázi provizní. Jak to dopadlo…?
Když se podíváme na finále, tak co to přineslo klientovi? Krom toho, že se v novinách pravidelně dozvídal, že provize toho člověka, co mu udělal tu pojistku je 200% a že prakticky všichni zprostředkovatelé jsou zloději, to klientovi přinese ochranu akorát před těmi, kteří měli být z trhu už dávno vyřazeni. Jinými slovy, kdyby některé věci fungovaly tak, jak mají, tak jsme se tímto vůbec nemuseli zabývat, protože nikoho by nějaké odbytné nezajímalo. Jednoduše proto, že by takové smlouvy nikdo nesjednával. Zatím to vypadá, že místo provizí, které by pojišťovny smysluplněji rozdělily tak, že by na začátku daly její část (řekněme polovinu) a zbytek nechaly na trvalý servis, se objevily provize stejné nebo dokonce horší, protože místo aby prostředky byly přesměrovány více na servis, přesměrovaly se do předplacené provize. To je jednoznačný obraz toho, jak to všichni myslí s tím klientem dobře. Prodej mu pojistku s největší předplacenou provizí a udrž ho pět let, aby se mi to rentovalo a pak se na něj vyprdni.
Můžeme říct, že o tom, že je to takto nastaveno rozhodují pojišťovny a chytří poslanci, kteří to v zájmu klienta odhlasovali, aniž by k tomu znaly potřebné informace. Taky je třeba ale říct, že o tom můžeme zčásti rozhodovat i my, pokud budou existovat kvalitní pojistky v servisních modelech výplaty a my jim dáme přednost. Musel by jich ovšem být dostatek a hlavně by to musela chtít většina z nás, což je asi tak reálné, jako potkat v lese brontosaura.
Přemýšlím, jestli by klient ze zákona neměl dostat informaci, že tento typ pojištění (s nulovou nebo nedostatečnou následnou provizí) neumožňuje zprostředkovateli v provizním poradenství vykonávat u klienta servis. :-) Ochrana klienta přece nespočívá jen v tom, že si tam každé dva roky neskočí někdo pro svoji dávku, ale také v tom, že o něj mohu dlouhodobě pečovat, aniž bych musel předělávat pojistky. Vždyť tento systém říká zcela jasně: Předělej to po pěti letech. Tohle chtěli poslanci a ČNB?
Domnívám se, že ne.
Naše mediální hvězda Artur se na toto téma také vyjádřil:
Artur Petržilka: Co přinese změna provizních systémů poradenskému trhu?
10.11.2016.. a já jsem si to trochu dovolil také okomentovat (níže pod článkem).
A jak tedy vysvětlíte https://www.linkedin.com/pulse/životní-pojištění-co-dál-jiří-hlisnikovský?published=t ?
Opravdu jsou zprostředkovatelé v tom nevinně?
Dobrý den,
nejprve snad pár slov k tomu, aby nedošlo ke zbytečnému omylu. Nevím, úplně přesně, na čem jste postavil ten dotaz na to, zda jsou v tom zprostředkovatelé nevinně? Ve svém příspěvku vidím jedinou část, která něco takového naznačuje, konkrétně větu „Nechápu proč jsou trestáni ti, kvůli kterým nebylo nutné takové změny dělat“
Tím pochopitelně vůbec nemám na mysli veškeré zprostředkovatele, ale právě ty, kteří jednak nesjednávali investiční složku, čili nebylo vůbec nutno ochraňovat z pohledu těchto zprostředkovatelů klienta, resp. jeho finanční prostředky. Dále ty, kteří účelově nepřepojišťovali smlouvy a ty, kteří by v rámci budování vztahu s klientem uvítali jiný provizní model, než jim sama pojišťovna dokáže nabídnout.
K dosažení ochrany klientů tak bylo použito řešení, které na trhu zase tak příliš pořádku neudělá. Daleko dřív měla následovat řešení systémová, to jest, aby se do oboru nedostávali vysoce nekvalifikovaní zprostředkovatelé, aby ti, kteří do oboru vstupují, nemohli být těžce manipulováni svými firmami a dostali hned na vstupu zřetelné informace, co je pod jakou sankcí zakázáno a u těch, u nichž není žádných pochyb o tom, že záměrně poškozují klienta, nastolit okamžitě opatření k nápravě, včetně ukončení jejich činnosti v případě opakování. Klient, kterého tak chceme chránit, si např. dodnes nemůže u všech společností zvolit svého správce pojistné smlouvy a firma, která by chtěla jinak rozložené provize, než předplacené, dostává u většiny pojišťoven na frak. Pojišťovny (některé, abych byl přesný) svými provizními schématy dávají najevo, že o servis klienta ze strany zprostředkovatele nemají zájem, resp. dávají přednost něčemu jinému.
Nejde a nemůže jít jen o klienta.
Jednak prodloužení stornodoby není českým unikátem, Rakousko ho má dávno.
Důležité je, navzdory miliardám v nákladech za zprostředkování, silný pokles celkového počtu pojistných smluv. Plus fakt, že 5 let se nedožije více jak 50 % pojistných smluv.
Vámi navrhovaná opatření – je jednak otázkou účinnost a pak náklady na jejich realizaci. Kdo je zaplatí? A když nebudou účinná, kdo ponese odpovědnost za tyto náklady?
Myslím si, že jde o podstatně lepší řešení než jakékoliv zastropování provizí. Kdo nepřepojišťuje, může být v klidu. Kdo ano, končí.
Je zde jediný otazník – jak pojišťovny budou řešit „modernizaci“ portfolia pojištění klienta.
1. Tak to bylo veřejnosti prezentováno, já si to nevymyslel. Klidně budu souhlasit, že nejde jen o klienta, ovšem konečné řešení je takto nastaveno především pro pojišťovny, klient je tam skoro navíc.
2. Mnou navrhovaná opatření dle mého soudu nenesou žádné otřesné náklady.
Vstup. Každá licence dnes stojí 10 tisíc. To za ni nemůže dostat vstupující zprostředkovatel jednodenní školení, kde se dozví to nejpodstatnější z legislativy a základní věci, aby ho nemohl nikdo jen tak oblafnout? Tyto peníze se začaly vybírat z důvodu, aby se ztížil vstup zprostředkovatelům. Tenkrát jsem napsal, že to je opatření k ničemu, protože s tím si firmy, které budou obchodníky náborovat velmi jednoduše poradí. Nechalo by se to zde dohledat zpátky. Čas ukázal, že tomu tak je. Část těchto prostředků mohla být použita právě na eliminaci vymývání mozků a v konečném důsledku by měla několikanásobně větší efekt, než byl původní (jalový) účel.
Provize. Mohly existovat dočasně dva provizní modely, každý poradce by si zvolil, jakým způsobem chce být odměňován. V období dejme tomu pěti let by měl každý šanci se postupně přetransformovat z předplacených provizí na jinak rozložené. Dnes bychom už nic neřešili, regulace by ty, kteří chtějí s klientem pracovat dlouhodobě, v podstatě nezasáhla. Nyní je nejen zasahuje, ale i ohrožuje, protože do jejich smluv mají tendenci lézt jiní, sám jsem tomu v tomto měsíci 2x čelil. Nemožnost přepojišťování smluv vlastních, iniciuje tyto lidi přepojišťovat smlouvy cizí. Kdyby tito lidé v oboru nebyli, k ničemu takovému by nedocházelo. Náklady zanedbatelné, že to lze, už některé vstřícné pojišťovny dávno dokázaly. Správné pojmenování je „nechce se“
Kvalita zprostředkovatelů. To propagovala USF, pokud se pamatuji. Nestálo by to taky skoro nic, někdo to jen musí vytvořit, to pochopitelně nějakou kačku stojí, pak už se toho chopí další firmy, které k tomu budou mít licenci, podobně, jako když jsme chtěli sjednávat DPS. Mohla by to být i nějaké povinná a prokazatelná praxe, než by člověk licenci dostal. Zprostředkovatel si zkoušku na daný segment zaplatí sám. Tady už žádné další náklady nevznikají.
Pak je tu kontrola. Jestliže se děly dlouhodobě takové věci, jako dvouleté předplacené běžné pojistné do IŽP, tak tady někdo musí zasáhnout. Není to tak těžké zjistit. Při prvních takových problémech nemůže být ani těžké, ani nákladné zjistit, kde se to děje, co je toho příčinou a okamžitě to zastavit. Náklady minimální, když těm lidem dáte pokutu, tak to možná bude výdělečné.
Motivací k přepracování je i nepřevoditelná dispozice ke kmeni, to lze také jednoduše a prakticky bez nákladů opravit, stejně jako to, aby si klient mohl určit svého správce.
Kdo nepřepojišťuje, nemůže být v klidu, to je jako rovnice málo, protože to za něj přepojistí dravci z konkurence, včetně samospotřebitelských systémů, které klienta jednoduše legálně uplatí. K tomu je třeba ještě silná vazba s klientem a především jinak rozložená provize. (pokud se pochopitelně týká provizního odměňování)
Ale to já přece vím pane Hlisnikovský. Každý návrh na změnu obsahuje kdyby. Důležité je, co realizace těch kdyby a když, přinesou. Každá změna, kterou chcete v životě nebo kdekoli jinde provést, obsahuje kdyby nebo když. Obsahuje to každý plán. Bez toho by neexistoval vývoj.
A tak by to přece mělo fungovat. Já dám návrh, někdo jiný ho posoudí, rozšíří, upraví nebo najde kde jsou jeho nedostatky. Budete-li jednat v určitém uskupení, pak bude každý článek toho uskupení takový návrh vidět ze svého pohledu a bude logicky chránit svoje zájmy. Konečným řešením je pak nějaký průmět napříč tou skupinou. Každý musí většinou z něčeho slevit výměnou za to, že druhý sleví na tom své. Výsledný stav je dohoda, ve které se promítla všechna uvedená pro a proti a zhodnotila se síla argumentů.
To se dle mého soudu zdaleka nestalo. Výsledkem je lobistický diktát.
V mých letech mě už na jinou víru těžko někdo opraví :-)
Myslel jsem věty „se mělo“.
To je vše minulost.
Z hlediska postavení účastníků je jasné, že pojišťovny vzhledem ke své pozici ve finančním sektoru jako celku a s ohledem na stabilitu finančního systému, což je primární úkol ČNB, budou vždy tahat za delší konec.
Nemůže fungovat, aby někdo jiný pomáhal zprostředkovatelskému sektoru. Proč by to kdo dělal? Je jen na sektoru zprostředkování, nakolik si sám udělá pořádek ve svých řadách.
Myslím si, že by bylo možné vyjmenovat několik událostí z let minulých, které ukazují, že zprostředkovatelský sektor jako celek, resp. rádobyreprezentanti toho prostě schopni nejsou. Tím neházím všechny zprostředkovatele do jednoho pytle. Ale to všímavější určitě zaregistrovali.
No jo, no… jenže co s tím, když rozhodují právě jiní bez přihlédnutí k argumentaci ostatních stran nebo jejích návrhů? To je dost často takový český kolorit, něco se schválí a pak je k tomu 25 přílepků zákona a někdy se už dokonce během schvalování ví, že se to bude muset opravovat. Přitom by k tomu stačilo nasbírat připomínky a přihlédnout k nim.
Jasně, dnes píšu „se mělo“, ale já jsem stejné věci psal i v době, kdy se některé ty věci řešily. Již vzpomenutý poplatek… píšu využijme ty prostředky k tomu, aby byl vstupující poradce kvalifikovanější a nemohl být snadno manipulovatelný, samotný poplatek nezabrání ničemu. To není zájem dozorčího orgánu, hned na vstupu, kdy je to je efektivnější, dát tomu úplně jiný směr? Pochopitelně, že naivní hlas poradce nikdo nevyslyší. A tak nezbývá dnes psát nic jiného, než mělo. Přičemž je to podle mě velmi jednoduchá beznákladová věc (protože si to platí ti vstupující zprostředkovatelé), která by mimo jiné snížila i přepojišťování.
Jistě, tak to sice je, pojišťovny budou tahat za delší konec a ČNB nesporně potřebuje stabilitu trhu, co se týká ale jeho zkvalitnění, tak není jediným způsobem to nechat pouze na pojišťovnách. Finanční trh může být stabilnější i s menšími obraty v pojistném, sám na svých grafech vidíte, že je to pro pojišťovny cesta do pekel. Pokud by se smysluplněji nastavila pravidla a to ostřeji i vůči pojišťovnám, nejen proti zprostředkovatelům, nechá se dosáhnout téhož výsledku. K čemu jsou masivní objemy produkce, když smlouvy nevydrží? Proč např. dozorčí orgán nepreferuje dlouhodobě udržitelné modely se servisem? Jak by to ohrozilo pojišťovny? Vždyť zprostředkovatel by měl naopak motivaci ty smlouvy držet. Ohrozilo by to akorát ty, co potřebují celou provizi hned na začátku.
Osobně si myslím, že regulace pojišťoven povede k jednoznačnému odklonu od podpory objemu k preferenci kvality produkce.
Na svém profilu na linkedin jsem zveřejnil vývoj počtu smluv ŽP dle dat z ČNB + náklady na provize zprostředkovatelům + vývoj hrubého předepsaného pojistného vůči hrubému plnění, vše pro ŽP. Tato čísla ukazují, že informace o více jak 50 % ukončených smluv ŽP do 5 let mají reálný základ.
Z toho všeho vyplývá, že podstatná část PPZ a PA (PM) žije z přepojišťování po skončení storen. Zavedením 5 letého storna prostě řada firem skončí. Průšvih pro slušné PPZ.
Prakticky žádný z velkých PA – ať MLM nebo pooly, nemá stornovost srovnatelnou se Západem a dříve nebo později mohou mít horší provizní schémata od pojišťoven. Pokud přežijí.
http://www.mesec.cz/clanky/financnim-poradcum-hrozi-vraceni-provizi/
výňatek:
Nespravedlivá situace nastane v případě, že finanční poradce je poctivý a slušný, ale klient se stejně rozhodně smlouvu vypovědět. Důvodem vůbec nemusí být špatně sjednaná smlouva. Ale například ztráta zaměstnání a dlouhodobější výpadek příjmů rozhodne o tom, kam peníze dám a co si mohu odpustit. V nouzi, kdy není na chleba, je životní pojistka něco, co nepotřebuji a nechci platit.
stále probíraný dopad. Proto, jsem raději šel do jiného oboru, kde je sice 2roční záruka, ale ne z (ne)přímého rozmaru klienta nevracím svůj plat.
Škoda, že se autor článku nevyvaroval informace, že finanční poradce získá provizi až 48 000 Kč. Neznám jediného finančního poradce, který by takovou provizi někdy dostal.
Ten model přepojišťování, který je v tom článku naznačen, předpokládá, že obchodník přepojistí pouze svoje smlouvy, ale tady bude docházet k dalším situacím, kdy sjednatel bude těžko ovlivňovat předčasné ukončení smlouvy, než je např. to, že klient ukončí smlouvu z nedostatku prostředků. Pokud se nic nezmění na vstupu, tak některé organizace budou dál provádět masivní nábor na zajímavé peníze a některé dál uplácet klienty pro vstup do samospotřebitelských systémů. A obětí budou třeba právě zprostředkovatelé, kteří v životě nesjednali investici do smlouvy a k přepojištění přistupovali jen v zájmu klienta, nikoli kvůli vlastnímu prospěchu. A budou obětí právě těch systémů, které celý tento proces zavinily a spustily. To jsou paradoxy…
A jestli bylo spousty nešťastných lidí v některých systémech při dvouletém stornu, jak to asi bude vypadat při stornu pětiletém? Mám obavy, aby z toho nebyl pěkný masakr…
Pane kolego, máte tam smajlíka, je tedy možné, že jste to nemyslel vážně, možné je ale to, že je tam, protože jste takovou provizi viděl. Já se domnívám, že ne, že takou provizi neviděl a že jste neodpověděl správně na větu Romana, že nezná takovouto odměnu.
Já také ne. V článku je věta:
„A pokud za životní pojištění platíte 12 000 Kč ročně, váš finanční poradce získá provizi v rozmezí 8400 Kč až 48 000 Kč.“
Zde je veřeně prezentováno, že odměna pro sjednatele (!!!), tedy ne celá pro jeho mateřskou společnost, je v tomto případě 400% !
Opravdu jste toto někde viděL?
To by mne zajímalo kde. Prozradíte?
Předem děkuji.
Já jsem viděl zprovizované odměny od pojišťovny ve větší výši, než nejobvyklejších cca 180%, ale nikdy jsem neviděl, že by i tuto výši obdržel finanční poradce, natož 400%. Znám desítky lidí, kteří tuto profesi dělají a sám pracuji v oboru 17 let. Za celou tuto dobu jsem neviděl ani poradce a ani firmu, která takové provize má. Domnívám se, že jste nevyšel z informací z článku, ale pouze z mých, které na článek navázali. Provizi 48 tisíc pochopitelně nebylo problém vidět, ale z 12000 ročního pojistného? Pokud něco takového znáte, tak by mě zajímalo, co je to za firmu.
Problém těchto článků je v tom, že používají naprosto zkreslující informace. V době kdy pan poslanec masíroval veřejnost tím, že poradce má 200%, měla většina lidí v oboru do 100%. Když jsem to panu poslanci napsal, tak mi odpověděl, že jeho návrh je tedy v pořádku, protože se této většiny jeho zastropování vůbec nedotkne. Jaksi samotnému navrhovateli zákona nedošlo, že když jde do systému 100%, tak ti zprostředkovatelé v těch systémech budou mít třeba jen 60%.
Článek se možná opírá o nějakou reálnou situaci, ale jinak je to těžká deformace informace, naprostá drtivá většina ze zprostředkovatelů se bude pohybovat někde na úrovni 100-150% a to mluvím o těch lépe placených. O provizi ve výši 400% nikdy v životě neslyšeli a čtenář je takovou informací naprosto odveden od reality…
Údaj je po intervenci opraven na „pouhých“ 200 % ročního pojistného, tedy na 24.000,- Kč. Paní novinářka si zatím nechce nechat vysvětlit, že i to je novinářský mýtus. A i když připustíme, že tyto peníze půjdou k pojišťovacímu agentovi/makléřovi, tak si tato servisní organizace vezme svá procenta na náklady spojené s podnikáním a tvorbu zisku.
A na finančního porace tak v tom vysněném světě zůstane maximálně 170 % ročního pojistného.
Psal jsem jí, že by novináři měli psát z ověřených seriozních zdrojů, ne z vymyšlených :-)
200% RP přece není novinářský mýtus. Neříkám, že je to u všeho a že se to dostane k prodejci, ale do firem včetně různých podpor prodeje určitě se to může snadno přehoupnout. Ne všech případech, ale jsou takové případy určitě. Nemusí navíc všechno skončit na jedné hromadě. Část peněz jde na centrálu jako oficiální provize. A pak se podporuje přímo obchodní struktura. Ty částky je třeba sčítat, protože mají stejný původ. Pojistné, co platí klient.
Dobrý den Ondřeji, mýtus to není, myslím, že jsem se s tím potkal u jedné samospotřebitelské firmy. Logika takové individuálně domluvené nadstandardní částky je např. v tom, že musí zbýt dostatek prostředků na firmu, obchodníka a samotného, většinou provizí uplaceného klienta.
Za problém považuji ta stále omílaná maxima. Pokud by existovala skutečně firma s 400% a byl to naprostý extrém, tvořící 0,01% z trhu, tak se to nedá v tu chvíli zpochybnit, protože skutečný maximální profit by někdo takový reálně měl. Jenže čtenář nevnímá nějaký běžný stav, on vnímá tu částku. Co si bude z toho článku zcela jistě pamatovat, bude právě oněch 48 tisíc a to, že je dostává finanční poradce. A popravdě řečeno, i když tam bude napsáno 24.000, pořád ten článek uvádí nepravdu. Proč musí čtenář stále dokola dostávat extrémy místo reality se svými klady i zápory?
A jsem zvědav, jestli se někde nyní nepohnou provize tímto směrem v rámci modelu… „Když nám dáte objem X, tak my vám dáme provizi Y. ;-)
Jak píše Roman, čtenář je mediálně zpracováván, dlouhodobě, že ten pojišťovák, co byl u něj doma a sepsal s ním tu smlouvu, tak má 200%.
A to je prostě lež!
Účelem je prostě upoutat pozornost, jedno jestli na někoho negativní, ale pozornost. Pozornost jak čtenáře, tak voliče.
O tom, že za kousek pravdy je možno ukrýt velkou lež, tak o tom jsme se již mnohokráte přesvědčili.
Není třeba hned měnit obor – jen trochu přemýšlet o svých příjmech.. Pokud je můj příjem závislý ze 100 % na životním pojištění, je to asi rizikovější, než když budu dělat ještě k tomu majetek, auta, odpovědnosti, hypotéky a hlavně investice… :-)
Někteří poradci ve veliké míře na poslední chvíli předělávají smlouvy vlastních klientů, aby ještě vydělali, co se dá :-/…
Bohužel tito naháněči provizí a klientů kazí jméno oboru. Častokrát je záminkou opravdu jen nepatrné / nepodstatné / diskutabilní vylepšení smlouvy, na karenční lhůty v podstatě nehledí.
Překvapuje mě, že zprostředkovatelské společnosti vyjednávají o navýšení provizí (když bude to 5ti leté storno), když představitel ČNB na druhé straně hrozí, že při navýšení provizí budou nuceni regulaci znovu přehodnotit / aktualizovat.
Nejde zařídit, že všichni pod hlavičkou AFIZ / USF budou jednat ve shodě a nebudou dráždit hada…. :-)?
Až budou pak provize omezené zákonem na třeba 100% RP, to pak budou všichni naříkat… A pojišťovny budou mít pravdu, když hodí další špínu na poradenské společnosti a budou si mnout ruce, jak jsme si sami naběhli a jim porostou zisky!
Možná je má představa v něčem lichá, ale přemýšlí někdo i v tomto kontextu?
Dosud se zde řešily provize, dnes si myslím, že máme altuálně všichni jasno, změny, pokud vidíme rozdíly v přístupu jednotlivých ústavů, nás jiste v 2017 čekají.
Připadá mi, že se zde moc neřešila storna a vůbec ne kauční konta.
KAUČNÍ KONTA.
Jak jsem zde psal před delší dobou, bude problém s dohledáním sjednatele příslušné pojistné smlouvy, možností je mnoho: bude jinde u konkurence, nebude již v oboru, třeba také nebude již živ, protože ne každý kolega je pod 30 let a 5 let je dlouhá doba.
Jak se to potom bude chovat, když nebude?
Pokud bude živ, potom bude muset zaplatit a teoreticky by mohl požádat o zpětné dodanění a vratku daně.
Pokud již nebude živ, potom by tato pohledávka byla zpětně zařazena do dědictví. No, to bude asi sranda! Neznám konkrétně a přesně tuto legislativu, ale pokud vím, tak se do dědictví započítává jak +, tak -, a to i zpětně.
Jen ještě připomínám, že mnohé firmy (PM, PA) navýší tato kauční konta.
STORNA.
Tedy myslím výši storen.
Dnes máme ručení 2 roky, tedy pokud smlouva bude ukončena v měsíc M, potom nám náleží příslušná provize z aktivních měsíců do doby M, tj za každý tento měsíc 1/24.
V praxi to potom, pro jednoduchost, znamená, že pokud smlouva padne po jednou roce, vracíme 50% provize.
Nově to ale bude jinak.
Pokud smlouva bude ukončena po prvním roce, budeme vracet částku, která se rovná 48/60.
Nová smlouva uzavřená po 1.12. musí tedy vydržet 2,5 roku, aby bylo storno 50%, tedy jak je dnes po roce prvním.
Je to děs a běs a já za sebe, pokud si nebudu s klientem na 500% jistý, potom předplacenou provizi NE, beru průběžnou. Tím ale vím, že asi nesplňuji moc všechny předpisy, protože budu mít omezenou nabídku pro klienta, to je pravda, ale eliminuji možné storno.
Dobrý den, nový produkt Kooperativy „NA PŘÁNÍ“ umožňuje při sjednání smlouvy sprostředkovateli výběr mezi průběžnou, nebo zálohovou výplatu provize, takže u rizikovějšího klienta kliknu automaticky na průběžnou výplatu. Obě varianty mají samozřejmě své výhody.V dlouhodobém horizontu je průběžná výplata provize (alespoň v tomto produktu) finančně výhodnější.Myslím, že podobně budou postupovat všechny pojišťovny, pokud nechtěuí riskovat nezájem sprostředkovatelů o své produkty ŽP.
Ano, souhlasím s tím, že čím je rizikovější klient, tím více se budu i já snažit o průběžnou provizi.
Abych ale nebyl napadán, tak si ještě dovolím vysvětlit slova „rizikovější klient“.
Pro mne to je klient bez historie a s malou (nulovou) propojištěností.
Pokud by to byla ale smlouva s nějakou malou provizí, tak 15 – 20 tisíc, to zase není nutné panikařit, ale u nějaké vyplacené v desítkách, potom opravdu doporučuji řešení průběžné.
Nechť si každý tento limit nastaví dle své úvahy.
Oh,promiňte trošičku ironickou poznámku kolego, ale, pokud prohlásíte provizi 15-20000/sml za relativně malou, tak myslím, že jako vedoucí týmu poradců interní služby pojišťovny, bych se měl pro jistotu blíže seznámit s provizní politikou Brokerpoolů:-)
Srdečně zdravím
To je právě otázka, jak budou postupovat ostatní pojišťovny. Zatím se k tomu moc nemají a pro mě je to zklamání. Nevěřím tomu, že je to něco extra složitého nebo nákladného. Vždyť je to jen další provizní rozhraní, jakých je tam už x. Jiné je u POV, jiné u majetku, jiné u života… třeba mě ale někdo přesvědčí, že je to strašně nákladné a složité… Prospělo by tomu, kdyby se ukázalo, že se takové produkty sjednávají ve větší míře, protože pak by to pro tu pojišťovnu byl motiv takový provizní model nabídnout. Problém je trochu v tom, když se daná pojišťovna úplně nehodí a bude to tak vycházet často. V posledním návrhu smlouvy mám třeba invaliditu (nemohoucnost) na 6 mega. Zkuste to udělat u Kooperativy, když ten klient nemá nějaký vyšší příjem.
Tak se dívám že jsem asi něk odmáz další text, tak nyní doplňuji:
STORNA.
Tedy myslím výši storen.
Dnes máme ručení 2 roky, tedy pokud smlouva bude ukončena v měsíc M, potom nám náleží příslušná provize z aktivních měsíců do doby M, tj za každý tento měsíc 1/24.
V praxi to potom, pro jednoduchost, znamená, že pokud smlouva padne po jednou roce, vracíme 50% provize.
Nově to ale bude jinak.
Pokud smlouva bude ukončena po prvním roce, budeme vracet částku, která se rovná 48/60.
Nová smlouva uzavřená po 1.12. musí tedy vydržet 2,5 roku, aby bylo storno 50%, tedy jak je dnes po roce prvním.
Jen ještě tedy na upřesnění, po prvním roce vracíme 48/60 celkové provize, jen pro upřesněná, to je celých 80%!!!
Každý rok je dalších 20%.
Pokud si to tedy ještě někdo nevypočítal, tak to je takto:
rok_vratka_nově_dříve_ČP
1__80%__50%__100%
2__60%__00%__80%
3__40%__00%__60%
4__20%__oo%__00%
5__00%__00%__00%
Víte proč tam je ČP?
Ještě před nedávnou dobou měla ČP, opravdu Česká poj. vratku na 3 roky pro svoji obchodní službu VPA, ale provize byla, jedno zda IŽP, ÚP, byla, to ano, ale naprosto minimální.
Tak tedy můžeme být rádi, jsme na tom nyní lépe, než před deseti lety VPA v ČP.
Ale to je vlastně pěkně smutné.
Tak se dívám že jsem asi něk odmáz další text, tak nyní doplňuji:
STORNA.
Tedy myslím výši storen.
Dnes máme ručení 2 roky, tedy pokud smlouva bude ukončena v měsíc M, potom nám náleží příslušná provize z aktivních měsíců do doby M, tj za každý tento měsíc 1/24.
V praxi to potom, pro jednoduchost, znamená, že pokud smlouva padne po jednou roce, vracíme 50% provize.
Nově to ale bude jinak.
Pokud smlouva bude ukončena po prvním roce, budeme vracet částku, která se rovná 48/60.
Nová smlouva uzavřená po 1.12. musí tedy vydržet 2,5 roku, aby bylo storno 50%, tedy jak je dnes po roce prvním.
Jen ještě tedy na upřesnění, po prvním roce vracíme 48/60 celkové provize, jen pro upřesněná, to je celých 80%!!!
Každý rok je dalších 20%.
Pokud si to tedy ještě někdo nevypočítal, tak to je takto:
rok_vratka_nově_dříve_ČP
1__80%__50%__100%
2__60%__00%__80%
3__40%__00%__60%
4__20%__oo%__00%
5__00%__00%__00%
Víte proč tam je ČP?
Ještě před nedávnou dobou měla ČP, opravdu Česká poj. vratku na 3 roky pro svoji obchodní službu VPA, ale provize byla, jedno zda IŽP, ÚP, byla, to ano, ale naprosto minimální.
Tak tedy můžeme být rádi, jsme na tom nyní lépe, než před deseti lety VPA v ČP.
Ale to je vlastně pěkně smutné.
Reklama
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.