Označeno štítky: mimořádné pojistné, pojištění, příspěvek zaměstnavatele, řádné pojistné
Toto téma obsahuje 5 diskutujících a má 15 odpovědí.
- Autor
- Jakub MarkvartÚčastník
Dobrý den kolegové, prosím o radu, pokud se někdo setkal s podobným případem.
Klientovi (jednateli vlastní společnosti) bylo přepážkovým zaměstnancem jedné pojišťovny doporučeno zřídit si smlouvu pro daňové odpočty. Až doposud v pořádku.
Smlouva má nastavenu roční platbu 30.000,- Kč do řádného pojistného (počátek 6/2014).
V záznamu z jednání je uvedeno „klient si přeje sjednat pojištění pro případ smrti s výplatou plnění při dožití, investovat pouze do garantovaného fondu.“ Tento požadavek je splněný, nicméně vzhledem k existenci 4 takovýchto smluv u jednoho klienta je už teď „škoda“ cca 200.000,- Kč. (všechny smlouvy uzavíral jeden „poradce“ ve stejnou dobu, aniž by pracoval s už existující, daňově uznatelnou, smlouvou u téže pojišťovny)
Při tisku porovnání modelů ŘP 2.500 / ŘP 400 + MP 2.100,- Kč mě polilo horko i za klienta!
Otázka zní, jde s takto uzavřenými smlouvami cokoliv dělat, aby se situace zachránila? Zrušení k počátku (má někdo zkušenosti jak formulovat komunikaci s pojišťovnou)?
Dle NOZ odpovědnost za radu prodejce pojišťovny?
Díky za názory, JM
| Odpovědět privátně 31. 8. 2015 v 11:48 - Roman KolářÚčastník
Ten záznam jsem neviděl, ale dle mého soudu je sám o sobě nedostačující. Mělo by z něj být patrné, poněkud víc, např. právě zda již má nějaké smlouvy, proč si přeje investovat další prostředky přes pojišťovnu. Jinými slovy, měl by z toho být zřetelný motiv a pojistný záměr a to z takové formulace příliš nevyplývá. Na druhou stranu, pokud klient podepsal jednoduchou formulaci, že si to přeje, bude se špatně dokazovat. Měla by tam být ale uvedeno, zda si přeje prostředky vložit do investiční složky a kolik tam chce vložit, eventuálně z jakého důvodu.
A pak mi tam chybí nějaké zdůvodnění doporučení pro klienta. I když zase pokud je klientův požadavek tak stroze zaznamenán, tak co jiného by měl pracovník pojišťovny na přepážce na takový požadavek doporučit…?
| Odpovědět privátně 31. 8. 2015 v 13:00 - Jiří VařečkaÚčastník
Nevím, jestli to čtu správně, ale jeden jednobarevný poradce sjednal pro jednoho klienta 4 smlouvy, běžně placené, na částku po á 30.000,- ročně??? (nějak jinak nedopočítám těch 200.000,-Kč)
A to v té nejmenované pojišťovně již jednu smlouvu do daní měl?
To by asi potom mělo řešení.
| Odpovědět privátně 31. 8. 2015 v 14:42- Jakub MarkvartÚčastník
Přesně tak… Klient má dvě firmy, ve kterých zaměstnává sebe i svoji paní. Celkem tedy 4 smlouvy, po 30.000,- ročně… A ano, v době sjednání už běžela daňově uznatelná smlouva, stačilo tedy poslat 60.000,- formou mimořádného pojistného.
Nejen modří poradci toto dovedou
| Odpovědět privátně 31. 8. 2015 v 17:10- Roman KolářÚčastník
Tak ono kromě nějakého základního pojistného třeba ve výši 400,- Kč by mělo v zájmu klienta vše ostatní jít do mimořádu. Tzn. v takovém případě 4 800 do běžného pojistného a 25 200 jako mimořádný vklad.
| Odpovědět privátně 31. 8. 2015 v 18:22- Jakub MarkvartÚčastník
V případě využití již běžící soukromé smlouvy by myslím mohl jít celý příspěvek do mimořádného…
| Odpovědět privátně 31. 8. 2015 v 19:06- Jiří VařečkaÚčastník
A nyní jsme u první otázky = Co se dá dělat?
Po tomto rozboru si dovolím tvrdit, že je možné o zrušení PS od počátku požádat.
Ale, je zde ALE, nevím u jakého to je ústavu, každý se k tomuto staví jinak. Samozřejmě by osobní vazba na „někoho“ z toho ústavu byla jen a pouze přínosem.
| Odpovědět privátně 1. 9. 2015 v 7:08 - Jakub MarkvartÚčastník
Dovolím si připojit přílohu.
Pokud máte s žádostmi o zrušení k počátku zkušenosti, mohl bych se na Vás obrátit?
| Odpovědět privátně 1. 9. 2015 v 11:43 - Jiří VařečkaÚčastník
Dobře, ale dále budeme, prosím, jednat neveřejně.
| Odpovědět privátně 1. 9. 2015 v 11:50
- Roman KroutilÚčastník
Nejsem si jist, jestli lze, aby posílali dva různí zaměstnavatelé na jednu smlouvu.
Toto si prosím ještě ověřte.
taktéž je nutno myslet na diverzifikaci, garantované zhodnocení garantuje jen příslušná pojišťovna.
| Odpovědět privátně 31. 8. 2015 v 19:36- Jiří VařečkaÚčastník
Co říká zákon?
V tomto případě to není o tom, že si jedno RČ sníží daňový základ.
Je to o tom, že jeden zaměstnavatel(= jedno IČ) pošle peníze na jednoho zaměstnance (= jedno RČ).
Může mít člověk více RČ?
Může mít člověk více IČ pro která pracuje?
| Odpovědět privátně 1. 9. 2015 v 7:16
- Václav ŠplechtaÚčastník
Nečetl jsem moc pozorně, ale podle mě tu kolegové (s prominutím) motáte hrušky s jablky …
Zákon 586/1992 o daních z příjmů, část I., §6, odstavec (9), písmeno g):
… platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 30 000 Kč ročně jako
1. příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu9a) nebo u penzijní společnosti, příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti,
2. příspěvek na penzijní pojištění poukázaný ve prospěch jeho zaměstnance na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, na základě smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a institucí penzijního pojištění, nebo na základě jinak sjednané účasti zaměstnance na penzijním pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, a dále za podmínky, že právo na plnění z penzijního pojištění má zaměstnanec, a v případě smrti zaměstnance jiná osoba, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na penzijní pojištění, nebo
3. příspěvek na pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití, nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod, nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen „soukromé životní pojištění“), na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, a dále za podmínky, že právo na plnění z pojistných smluv soukromého životního pojištění má pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoba určená podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na pojistné,
Tedy pokud má člověk vícero zaměstnavatelů, může pobírat příspěvek i několikrát – jde o uznatelnou položku jednoho každého zaměstnavatele.
| Odpovědět privátně 1. 9. 2015 v 9:34- Jiří VařečkaÚčastník
Ano, jednoznačně, toto je a bylo od počátku.
—
Ještě toto doupravuji, platí ve vazbě zaměstnavatel – zaměstnanec.
Částka byla změněna.
| Odpovědět privátně 1. 9. 2015 v 9:44- Jiří VařečkaÚčastník
Na toto téma jsme zde měli jeden docela zajímavý příspěvek:
Práce na dohody a příspěvek zaměstnavatele
—
Já to tehdy nekomentoval, protože tam vidí každý, i nepřihlášený, tak tedy až nyní.
—
Podle mne je pouze otázkou času, kdy dojde k úpravě zákona.
Protože tento zákon platí i při dohodě o provedení práce nebo dohodě o pracovní činnosti.
Znamená to tedy. že kdyby se domluvilo 10 jednatelů s.r.o., kteří jsou i zároveň zaměstnanci, že si udělají dohodu o vykonané práci třeba za á 10,-Kč/rok, a potom, podle zákona, si vyplatí plný příspěvek (30.000,-Kč), potom každý z nich má čistých 300.000,-Kč.
—
Jen připomínám, nejsem daňař a ani právník. Jen takto vidím to, co povoluje tento zákon.
| Odpovědět privátně 1. 9. 2015 v 16:42
- AutorPříspěvky
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.