SPOLUPRÁCE

NE!

Dnes není 1.4.

S pětiletým stornem to je opravdu vtipně.

Prosím o zaslání profesního životopisu soukromou zprávou na tomto fóru. Pokud mě osloví, rád Vám spolupráci nabídnu.

Tady je vidět, že v tomto oboru může dělat i člověk v insolvenci a s adresou na úřadě. Zkrátka šmejd. Sám předlužený a radí ostatním, jak zhodnotit peníze, či se vhodně pojistit. Stačí zaplatit licenci u ČNB a je z něj odborník na slovo vzatý.

Takový kuchař, lakýrník, elektrikář, lékař, chemik, stavař, apod. studují/učí se alespoň 3-5let a poté získávají praxi a důvěru svých zákazníků.

Kdy už konečně nastane to, kdy na „poradce“ bude třeba VŠ s praxí 10let a více? Nebo to může klidně obejít, ale zaplatí alespoň 2miliony Kč za licenci, odborné zkoušky apod. Tím pádem to myslí vážně a chce být v oboru dlouho a ne „na zkoušku“, než si najde něco lepšího.

To píšu o science fiction :(

Tak to tady tak pozoruji a přemýšlím o tom, co se tu odehrává. Ano, je občasným jevem, že se v oboru objeví člověk, který chce druhým radit, jak se mají pojistit a jak nakládat s prostředky, přičemž je sám třeba v nějaké dluhové pasti. Určitě to nepůsobí dobře ani důvěryhodně a to říkám z pozice člověka, který ve své vlastní firmě měl podobného člověka. Přesto si ale myslím, že určité věci člověka dokáží zaskočit, na některé věci se třeba nelze ani připravit (např. když Vás pojišťovna na určitá rizika odmítne a ono se to docela brzy jako na potvoru stane) a jednak si myslím, že ani když to není z tohoto důvodu, tak není úplně košér po třech větách toho člověka nazvat šmejdem, když o něm nic jiného nevím.

Akorát nevím, jakým způsobem by se nechalo za takové situace pokračovat v oboru. Jedině tak jako tipař. Radši bych se zaměstnal a s někým v dosahu, komu věřím, bych se domluvil na nějaké spolupráci na vedlejšák, když už tedy nechci obor úplně opustit. Nestavěl bych na tom ale svůj současný příjem, píšu to spíš z pohledu neztracení těch klientů a možná budoucnosti…

Co se týká mého pojištění, samozřejmě mám, bohužel se nevztahuje na zhoršení stavu, který byl už před sjednáním. Omluvu přijímám, pětiletá storna se mých klientů a mé práce netýkají, životní pojištění ani investice nedělám. Problém s důvěryhodností opravdu u svých klientů nemám, jde mi o servis pro ně, o který oni mají zájem. Jako zaměstnanec nemusím pracovat pouze jako tipař, protože za uzavřené smlouvy nese odpovědnost můj zaměstnavatel, pracovní smlouva je před podpisem. Děkuji za reakce.

To platí v případě, že existuje hlavní pracovní poměr a k tomu DPP. Pokud je DPP jediný zdroj příjmů, o výši splátek rozhoduje soud, s tím, že nezabavitelná částka mi musí zůstat.