Zobrazeno 8.951x
Toto téma obsahuje 12 diskutujících a má 36 odpovědí. This post has been viewed 8952 times
Všichni tu máme zkušenosti s tím, co se opravdu na trhu děje – od slabých znalostí poradců, přes vědomé zneužívání informační asymetrie až k neregistrovaným zprostředkovatelům. Co kdybychom se veřejnou diskusí pokusili pojmenovat největší problémy, navrhnout na ně řešení a pak je nějakou formou poskytnout ČNB nebo komukoli koho uznáme za vhodné?
A myslíte si, pane Princi, že bude mít tato forma nějakou pozitivní odezvu? Resp. bude ČNB otevřená tomuto podnětu?
Obávám se, že to přes ČNB nepůjde. Poznal jsem naprostou zkostnatělost tohoto úřadu při vyřizování investiční licence pro firmu….
Vím jaká je to hra. Nevím, kdo nás uzná. Vycházím z předpokladu, že nápady a návrhy komunity 2200+ poradců by někdo mohl vzít v potaz.
Nevím, čemu je či není ČNB otevřená. Nedělám si iluze. Nepřekvapuje mě zkušenost p. Slada níže. Nedokážu předpovědět jakou odezvu a kde může tato aktivita mít. Proč se do ní pouštět? – viz můj komentář níže.
Navíc k mým odpovědím výše, tato aktivita nemusí směřovat přímo k ČNB. Měla by to být aktivita profesních sdružení. Třeba něco přijmou a k ČNB posunou ona – AFIZ, ČAP, USFCR…anebo vznikne nové. A třeba už se tím zabývají – ví někdo o něčem?
Proč se do něčeho pouštět? Protože si myslím, že tato komunita má na to, aby bez vedlejších zájmů konstruktivně přispěla něčím konkrétnějším, než hospodskými historkami o nekalostech páchaných na trhu.
Pane Princi je mi jasné, že to myslíte dobře, ale k iniciativě mám pár výhrad, ke kterým mě vede má zkušenost z KOFIPu. Když mají lidé společného nepřítele, tak se dokáží proti němu celkem dobře a snadno shodnout na nějaké akci. Pokud jde o to něco vymyslet, tak to je úplně obráceně. Naše komunita je dost heterogenní. Každý se tu lišíme zkušenostmi, specializací, formou práce, stupněm slepé důvěry v nějaké facility, odborným vzděláním, rozhledem atd. Uplatňovat zde něco jako demokratické stanovisko kompromisu vyjadřující názor 2200+ lidí ve financích to zavání tím, že to skončí „průserem“.
BTW přesně tohle dělá ten AFIZ. Když jsem tenhle týden četl ty elegie v Euru, kde Marta Gellová, Jirka Šindelář a zástupci pojišťoven s malým a středním podílem argumentují na principu, že je to celé pouze diskriminace nějaké skupiny lidí, tak jsem si znovu uvědomil, jak všechny tyhle aktivity jsou obyčejné politikaření.
Fakta jsou taková, že sjednávání prefabrikovaných dlouhodobých spořících programů je pro klienta na stupnici přínosu pro klienta od „nevýhodné“ varianty po „efektivní přesun klientova majetku do kapsy jiných subjektů“. Tenhle „finanční holocaust“ má své příčiny, které jsou dobře pojmenovatelné:
1)Měnový systém založený na iluzorních hodnotách jedniček a nul v nějakém kompjůtru.
2)Veřejný sektor produkující stále větší dluhy a vytvářející tlak na ředění peněžní zásoby.
3)Kreativní finanční inženýring, který vede ke stále větší finanční asymetrii mezi akcionáři a manažery public firem, finančními institucemi a klienty atd.
4)Nízká míra vzdělání lidí ve společnosti.
5)Vytváření neexistujících axiomů a dogmat a zesměšňování jiných názorů (i těch, které jsou podloženy fakty). Stačí si přečíst nějakou literaturu o derivátech, která byla napsaná před rokem 2006. Skoro všude je například v kapitole o přínosu těchto instrumentů citován investor Warren Buffet (ten výrok o zbraních hromadného ničení). Ale také skoro všude z něj dělají senilního staříka, který zaspal dobu a nechápe přínos těchto moderních instrumentů. Skoro vždy je to doplněno ještě o ironickou větu o tom, že Buffet je tak mimo, protože ani nepoužívá počítač atd. A tak bychom mohli pokračovat – Roubini, Hájek, Rogers nebo můj oblíbenec Roger Waters… Vždycky je ten „kompromis“ komunity označil za blbce.
6)Účelová manipulace s lidmi. Ono si stačí přečíst Karla Čapka nebo George Orwella, kteří svými názory předběhli dobu. Stačí porovnat obsah jejich knih s dnešní realitou a člověku naskakuje husí kůže.
Cokoliv prosadíme bude kosmetická změna. Tenhle problém se nazývá v riskmanagementu iceberg risk. Protože stejně jako u ledovce je vidět malá čast nad vodou, ale ten průšvih je někde jinde. Bárka jde ke dnu a vy jste dostal geniální nápad vynášet vodu z podpalubí ručně v kýblech:-) Asi takhle je marná Vaše iniciativa.
On je to dneska takový sport nezištně bojovat za lepší zítřky ostatních lidí na planetě. Tuhle bohulibou činnost rád přenechám mediálním manekýnům typu Prouza nebo Nacher a budu se raději věnovat ve volném čase psaní jedovatých poznámek určených lidem z oboru (potenciálním obchodním partnerům). No a živit se budu i nadále jako průvodce turistů touhle džunglí, která je plná hadů, nebezpečných šelem, nášlapných min a predátorských lovců z vesmíru jako v tom béčku Arnoldem Schwarznegerem:-)
„Hospodské historky“ na tomto webu mohou být přínosné asi víc než vytváření referend na společný názor či vytváření pracovních skupin a diskuzních panelů. Lobbing bych nechal na sdruženích a asociacích typu AFIZ, byť nejsem o jejich akceschopnosti přesvědčen.
Historky mohou pomoci jednotlivcům zde na webu (a následně klientům) – někteří z nás se chytnou za nos, že to nedělají správně, jiní se přiučí třeba základním postojům těch několika „správňáků“ a někteří třeba dostanou odvahu, aby se pustili do boje proti nějakému lokálnímu neřádovi.
ad KOFIP – dokud nedojede k profesionalizaci, tak samozřejmě vyvstává problém s investicí zúčastněných (časovou, myšlenkovou apod), která je přímo úměrná vizím a soustu, které si jakékoli seskupení ukrojí. „Investoři“ se po čase začnou zamýšlet nad návratností svých investic…tady se potkáváme 24/7 a šetříme tím spoustu času. Navíc, to sousto na které mířím je něco jako „otevřený dopis“ nikoli systém vzdělávání, standardy dokumentace atd…
Zajímavý pohled na použitelnost historek o nekalostech. Může to tak být.
Co se týče boje proti lokálním neřádům, mě to myslí z pohledu makro tzn. vymezení prostoru pravidly a jejich vymáhání, než mikro tzn. neřádovi telefonovat nebo mu třeba propíchnout pneumatiku ;-)
propichování ani pětikorunu jsem na mysli neměl :-D
Když ale potkám evidentně poškozeného klienta nějakého místního neřáda, tak nejen klientovi vysvětlím, kde je problém, ale nabídnu se i na schůzku ve třech a na mikro úrovni sjednávám nápravu. Nedělám to často, všeho všudy 3x za poslední 2 roky.
Nejprv s klientem sumarizuji, co na schůzce „poradce“ řekl, co napsal či co řekl jiným klientům. Z toho si vyberu nějakou jasnou a důležitou lež, kterou nechám „poradce“ zopakovat. Pak už jen trvám na tom, abychom si porozuměli, že to je blbost a že se klientovi omluví – i finančně. Samozřejmě to není úplně příjemné a nechci, aby se „poradce“ mé jméno dozvěděl.
Dvě klientky si to s poradkyněmi vyříkaly a vymailovali (pardon za to slovo) s mou vzdálenou asistencí samy.
Důvodem, proč jsem schůzky absolvoval jen 3, je většinou neochota klienta se s tím člověkem setkat znova – většinou mávnou rukou, řeknou no co se dá dělat, já už si to (argumenty prodejce) přesně nepamatuju, stejně mi nic nevrátí nebo ztratil jsem už víc.
Ondřeji, celkem jsem Ti docela dlouho fandila, ale to co předvádíš všude na netu v poslední době už nemá obdoby.
Dovolím si citovat jednu z Tvých vět zde:
„On je to dneska takový sport nezištně bojovat za lepší zítřky ostatních lidí na planetě.“ Přesně tento dojem mám z Tvých posledních prezentací, ke kterým přidáváš hromady jedovatých slin. Trošku zapomínáš na své začátky, určitě se tu povětšinou shodneme na tom, že úplný začátečník v oboru se těžko může hned začít zabývat placeným poradenstvím. Někde se všemu naučit musí – kolik máš úplných nováčků? Nebo spolupracuješ s lidmi, kteří již mají něco za sebou odjinud? Kolik máš v portfoliu klientů s průměrnou a podprůměrnou mzdou? Takoví lidé nepotřebují s ničím poradit – nechejme je, ať si radí sami? Nebo se budeme – podle tvého mínění přetahovat mezi sebou o těch pár procent, kteří vyhovují placenému poradenství? Budeme se my mezi sebou podstřelovat s cenou za službu? Nedostaneme se časem do fáze, že budeme pracovat skoro zadarmo, protože se najde někdo, kdo nabídne stejnou službu jako ty levněji? To je Tvůj cíl?
Jsou podle Tebe všichni poradci „bouchači“, jenom proto, že nedělají placené poradenství? Podle mého mínění nejsou, prosím rozlišuj a neházej vše do jednoho pytle. Nikdo z Tvých klientů nepotřebuje pojistit majetek? Protože z Tebe už přímo čiší nenávist, aspoň já už ji vidím skoro v každé větě, kterou kde vyplodíš a je jedno, zda je to tady, nebo na investujeme (kam mimochodem již spousta lidí přestala raději přispívat). Chceš aby i zde byla situace za pár týdnů stejná? I mě vadí bouchači pojistek, ale vše se odehrává jinde, než zde mezi námi (a myslím, že ti, kdo zde přispívají patří k těm slušným, ti o kterých Ty píšeš tu nevystrčí raději nos, aby na sebe neupozornili). Proč Ti tolik nevadí nenasytnost pojišťoven, proč Ti nevadí crosseling pojišťoven a jejich interních sítí? Kdopak myslíš, že poradce ke klientovi s cílem přebouchnutí posílá? Jsou to MLM? Možná Ty, které mají ve spřátelené pojišťovně přístup ke kmenům, ale více jsou to nastupující nováčci, kteří jsou s tímto cílem přímo vysláni, aniž by tušili co vůbec konají, a potom přepážkové pracovnice bohužel dnes i bank (které ani neví, co vůbec IŽP je, ale aby nedostali padáka raději za bodíky vysvětlí jak je pojistka, kterou si klient platí z jejich účtu nevýhodná a ta jejich je o 200, 300, 400% lepší).
Já neprodávám pojištění na spoření, pokud vyjímečně udělám životku, tak výlučně na rizika, ale pokud se kdekoli začtu do Tvého příspěvku, připadám si jak zmije obecná, zkus prosím své příspěvky zkulturnit, aby se opět daly číst. Děkuji.
Ahoj Ivano,
nemyslím si, že ti zprostředkovatelé jsou démoni. Za démony považuji ty finanční inženýry a management finančních institucí. A ještě dodávám, že jim k tomu přisluhují někdy z blbosti a někdy z čiré vychcanosti šéfové velkých zprostředkovatelských sítí. Myslím, že jsi trochu pomíchala mé názory, které jsem řekl na adresu KOFIP a které píšu tady nebo někde jinde.
AD KOFIP
Můj názor byl vždy ten, že ta organizace má odlišit zprostředkování od poradenství tím, že u poradenství bude smlouva o poskytnutých službách (tzn. smluvní vztah poradce a klienta). To je pochopitelně spojeno s honorářem. Ač jsem zastánce fee only, tak jsem připouštěl myšlenku fee based.
AD zde a jinde
Nehodlám někoho urážet jen kvůli tomu, že žije z provizí. Ostatně i já jsem byl živ z provizí (hypotéky). Zprostředkovatele, kteří si myslí, že páchají dobro sjednáváním dlouhodobých investičních a spořících prefabrikátů typu IŽP, KŽP , PP nebo lifecycle , upřímně lituji a spíše se snažím jim otevřít oči. A co považuji za důležité, je fakt, že tak činím pomocí čísel. Nějaké majetkové pojistky a rizikovky jsou mi s prominutím u zadku a nevzpomínám si, že bych někde odsuzoval jejich sjednávání. A že to nenazývám poradenstvím? Nechápu proč bych měl. Když koupím barák, makléř je makléř. Když ho pojistím, tak makléř pojistky má být poradce?Spatřuješ v tom logiku?
Nenávist? Každej, kdo mě zná, tak ví, že já s nikým neválčím. Je sice pravda, že dokážu vybuchnout a vychrlit ze sebe to, co mám na srdci, dosti nevybíravým způsobem. A činím tak docela často. Proto někdy bývám označován za konfliktního člověka. Ale že by mě hnal nějaký mindrák k útoku …
Já mám z toho příspěvku spíš pocit, že to, co jsem napsal posloužilo jako rozbuška k tomu, aby jsi napsala něco, na co se chystáš už delší dobu. S KOFIPem nám to moc nevyšlo. Promiň. Mám na tom také podíl, že ta organizace pořádně nefunguje. Ale upřímně jsme všichni byli dost mimo. Já si myslel, že všichni v organizaci začnou dělat feečka. Hodně lidí si zase myslelo, že budeme takový odboj proti multilevlům a zůstaneme u „poradenského zprostředkování“ s IŽP jen na spoření a předplaceným lifecyclem k tomu.
Nečteš moje příspěvky a tak jsi to dost vytrhla z kontextu. Některé věty v tvém příspěvku jsou čiré nesmysly (tř. to s tím, že mi nevadí chamtivost těch finančních institucí a selektivně útočím na externí zprostředkovatele). Na druhou stranu je mi jasné, že při tom množství, co píšu, by jsi tím strávila dost času. Nicméně chceš-li veřejně kritizovat autora, tak se musíš seznámit s jeho dílem.
Ad KOFIP – o ten v mém příspěvku nešlo vůbec. Šlo čistě o Tvůj způsob vyjadřování vůči provizně placeným zprostředkovatelům. Tvé příspěvky čtu, pokud na nějaký narazím a v poslední době mám asi tu smůlu, že narážím pouze na takové, jak to zde hodnotím. A zejména jde o dobu, kdy na Investujeme byl zveřejněn článek nazvaný „Fukušima…“ od té chvíle jsi jako utržený ze řetězu.
Všichni se fee poradenstvím v tuto chvíli na trhu, kde jsme neuživíme a zatím je doba, kdy budou převažovat zprostředkovatelé. Proto je pro nás všechny, kteří to myslíme s tímto oborem dobře nyní důležité, abychom se chovali eticky a trh kultivovali každý z té své strany a ne že vyklidíme a zanecháme prostor darebákům. To Ty ze své pozice neuděláš, protože se o klienty určitých MLM nikdy starat nebudeš, takový k Tobě nepřijde a ty takového nevyhledáš. Nebudu jmenovat, ale pár takových společností se tu již probralo (např. jedna prodávající vodní filtry) a bohužel není pouze ta jedna, začínají jich být desítky, zřizovány přímo pojišťovnami jako malé „dcery“, to považuji za masakr. IŽP jako důchodová spoření, chcete do důchodu 10.mega?, spořte si 6000 měsíčně, zhodnocení přes 8%. Spoření pro děti do 75 let.
Když chceš ukazovat prstem na darebáka, tak ukazuj přímo na něj, ale ne na všechny, protože mezi nimi určitě aspoň jeden bude.
P.S. Ten palec dolů ode mě nemáš.
Souhlasím. „Finančně – pojistný trh je poněkud v troskách a svůj díl na tom mají společnosti, tlačící na prodej produktů a prodejci, kteří se rozhodují podle jiných kritérií, než by měli. Někteří to ani neví, někteří to ví, ale je jim to jedno. Kazí práci všem ostatním, kteří tu práci mají rádi a kteří se touto prací chtějí živit i v letech budoucích, lépe řečeno, celoživotně. Přitom se to nechá dělat dobře, i když jsem placen institucí. Existují tu desetitisíce klientů, kteří pro model placeného poradenství nedozráli a možná ani nikdy nedozrají, přesto se i u nich nechá udělat dobrá práce, která jim přinese užitek. Jde ale právě o to, aby byl prvořadým právě ten užitek, nikoli zisk obchodníka.
Kritizuji samotnou existenci a prodej dlouhodobých programů pod rouškou poradenství.
Prodáváš snad IŽP, PP, KŽP nebo předplacený lifecycle s TERem 3%+? Nazýváš to poradenstvím? Pokud na obě otázky odpovíš ano, tak přesně s takovým poradenstvím mám problém. Ne pro to, že bych chtěl poukázat na to, že to umím lépe. Ten důvod je čistě matematický. Očekávaná hodnota takového uložení peněz je nižší než hodnota vkladů. Může být nazváno poradenstvím něco, kde neexistuje šance, že dostanu zpět aspoň to, co jsem do toho vložil?
Jak utrženej ze řetězu…Podle mě řadí ti poradci, kteří do těch černých děr nalili ty stovky miliard Kč.
Pokud tohle neděláš, tak nechápu, proč reaguješ na moje příspěvky takhle agresívně.
Tvou odbornost nepopírám, pokud považuješ to, že jsem Tě požádala o zkultivování Tvého projevu za agresivitu, pak již nemá smysl reagovat. Je mi líto, že vidíš pouze černobíle.
Jako příklad na co bychom měli my z praxe regulátora/-y upozornit je „používání zavádivých/klamavých termínů“.
Paní Pátková výše uvádí…“IŽP jako důchodová spoření, chcete do důchodu 10.mega?, spořte si 6000 měsíčně, zhodnocení přes 8%. Spoření pro děti do 75 let.“…pro ochranu spotřebitele regulátor stejně dříve či později vymezí, že ve spojení s IŽP je dovoleno používat pouze slovo „investovat/investice“ nikoli „spořit/spoření“.
A tohle není můj výmysl, to je zkušenost. Takhle to na trzích o X-let před ČR funguje.
Upozorňování je ovšem jenom „A“. Pokud chceme být opravdu konstruktivní, musíme udělat i „B“ – navrhnout řešení.
Dává to trocu větší smysl?
Pane Princi, to je to, v čem já osobně vidím největší problém. Pokud se nám s tímto (IŽP jako spoření na cokoli“) něco podaří udělat, bude to vynikající začátek očisty trhu.
Já jsem bohužel nepochopil, čím se to moje „řádění jak ze řetězu, které už vážně nemá obdoby“ projevuje ve smyslu, že urážím slušné zprostředkovatele pracující s retailem, kteří „neprodávají pojištění na spoření, pokud vyjímečně udělí životku, tak výlučně na rizika“ .
Asi blbě chápu, vysvětli mi to prosím ještě jednou. Nerad bych si tady získal pověst superarogantního frajírka, který všema pohrdá. Bohužel tvůj příspěvek o mě takové zdání budí. Pokud najdeš citaci, kde jsem někde urazil slušné zprostředkovatele, tak se všem moc rád omluvím. V opačném případě by bylo na místě, aby ses omluvila ty mě za to, že mi dáváš do úst myšlenky, které jsem nevyslovil.
Nechcete si raději dopisovat privátně?:-)
Osobně si myslím, že způsob veřejné prezentace myšlenek je absolutně klíčový. Mohu mít sebevětší pravdu, ale když budu na veřejnosti vyvolávat negativní dojem, mám smůlu a budu bojovat sám (s předem jasným výsledkem). Dělat z protivníků apriori vyslovené nepřátele je chyba, pro snahu zadusat myšlenkové spojence nemám publikovatelný výraz.:-)
Máš pravdu. Já se jen snažím bránit tvrzení, že ze slušných zprostředkovatelů dělám nějaké „zmije“. A píšu to veřejně, protože chci, aby ostatní věděli, že to tak není.
Ještě jedna technická poznámka pro všechny. Malá úvaha k těm standardům, aby se nekonaly ty „největší prasárny“.
Fór je v tom, že konstrukce těch instrumentů je stejná pro platbu 1 000 Kč měsíčně nebo 10 000 Kč měsíčně. Klient je tedy „ošulen“ či „ošálen“ úplně stejně. A pokud existují i nějaké fixní náklady typu administrační poplatek, tak je to ještě horší v těch malých objemech. Jediným řešením by tedy bylo zakázat úplně tyhle instrumenty, které klientovi reálně nic nedají. Prodej IŽP na 10.000 měsíčně je totiž defacto stejně nevýhodný jako na 1.000 měsíčně. Rozdíl je v absolutních číslech. Ale 10x 1000 je v tomto případě minimálně stejné zlo. A kolik myslíte, že je sjednáno mezi lidmi těch tisícovkových a kolik těch velkých. Ty velké smlouvy jsou špička ledovce z hlediska objemu prostředků.
Rozumné by mohlo tedy být nepoužívat například IŽP nebo KŽP ke spoření. Jenže proč by pak tyhle produkty existovaly vedle klasického RŽP? Existence těchto instrumentů je postavena obrazu kvalitního zhodnocení peněz. Stojí na tom celý byznys životního pojištění nejen u nás. Aby tyhle firmy dobrovolně přiznaly, že poskytují něco nevýhodného, zřejmě nehrozí.
Zajímavá je třeba kauza Štork. On proslul tím, že udělal hodně spořících pojistek. A v principu dělá podobnou práci, co většina pojistných zprostředkovatelů. Uzavírá ty rezervotvorné pojistky na spoření. Jediný rozdíl mezi ním a ostatními je ten, že on toho prostě produkuje o několik řádů více. Možná to je důvod, proč nechápavě kroutí hlavou nad tím svým pranýřováním.
Zkuste nad tím popřemýšlet.
Pokud bych měl navrhnout regulaci, tak bych udělal stropy na parametry finančních nástrojů. Např. strop mng. fee, stropy na provizích, minimální alokační procento ap, zakázal bych některé konstrukce (třeba počáteční jednotky). To samé u lifecyclu.
Takže zpátky na začátek. Po jakých standardech, že to voláme? Chceme to změnit a nebo jen chceme být vidět (nic ve zlém, to bych neodsuzoval).
Bavme se nyní konkrétně za IŽP ve výši 1.000/měs je pro získatele odměna až 2x ročního pojistného v Kč (podle úrovně v MLM). My se tu bavíme o IŽP, které byly použity na „spoření“. Přesto provize z IŽP smlouvy nastavené jako RŽP = smlouvě IŽP nastavené čistě na investice.
V tomhle bych viděl zásadní rozdíl. Pokud udělám dejme tomu UŽP čili IŽP čistě na rizika (řekněme RŽP) domnívám se, že jsem klienta nikterak neošidil a provize bych nechal. Naopak bych nastavil (nejlépe zrušil, ale to jsem naivní, protože se tak imho nestane) minimální provizi za IŽP nastavené na investice. A pak by měli bouchači docela smůlu.
Někdo prostě chce mít životku na 1 milion a k tomu nemocenskou na 400/denně (protože na sociálce je to drahý jak čert), vážné nemoci na půl mega a trvalé následky za milion a přitom si může „spořit“ resp.investovat odděleně skrze jiné nástroje (OPF, cenné papíry, komodity aj.)
Tomáši to jste klienta asi moc neošidil, jak píšete. Ale jak obhájí existenci tohoto produktu pojišťovna? Když má produkt, který je čistě na riziko. Investiční či kapitálové znamená, že se má primárně hromadit kapitál či investovat. Ten vedlejší produkt – trefně nazvaný připojištění, je vlastně primárním cílem, proč to vy sjednáte. Primárně však při konstrukci a distribuci jde o ten primární cíl. Jinak by prodávala pojišťovna rizikovky. Jenže v tom je větší konkurence, transparentnější cenotvorba a smrdí to tím, že konkurence bude cenu tlačit dolů.
Pojišťovna existenci hájit nepotřebuje a ani nebude, protože bude hájit svoje zájmy a to je přece zisk. Tudíž takové smlouvy v rámci trhu existovat nebudou a jestli někdy ano, půjdu si s radostí opéct špekáček na počest správné věci. Když se podíváme do historie vývoje pojišťovnictví, co Vás na první pohled trkne? Jakým směrem se odvíjí nabídka? Můžeme se snažit, ale podle mě je to boj s větrnými mlýny, který už dávno vystihl Miguel de Cervantes y Saavedra aneb komicky vyjádřený rozpor mezi skutečností a iluzí spotřebitele.
Já myslím, že na to máme stejný názor. Pojišťovny čím dál méně pojišťují a čím dál více kšeftují se službami asset managementu. Navíc, když smícháte dva produkty dohromady, tak pak se blbě určuje cena každého z nich. Ve finančním inženýrství se tomu říká bundling. Zabalíte něco do balíčku, aby ti méně zdatní (každý, kdo nemá finanční vzdělání) nebyli schopni to rozklíčovat. Typickým příkladem může být jednorázová KŽP Flexi, která se prodává jako vkladový produkt. Klient operuje s několika pojmy – kapitálová hodnota, disponibilní částka výběru a odkupné. Všechny se pochopitelně liší. Navíc mu z té kapitálové hodnoty můžou odečíst jednorázové pojistné na rizika rovnající se pojistné částce (na to mám písemné důkazy!) :-) To by u nečeho nazabundlovaného jako je rizikovka u klienta neprošlo. Tady to podepsal a vůbec nevěděl, která bije. Kouzlo bundlingu.
Snaha zakázat produkty by skutečně byl cíl hodný blázna. Snad o trochu méně ambiciózní ;-) by mohl být cíl zajistit, aby produkty byly klientům prezentovány s minimálním rizikem jejich oklamání.
Třeba 1. jak už zmíněno výše, navrhovat/prosazovat, aby se v souvislosti s IŽP dbalo na slovník a používalo se „investice/investovat“, nikoli „spoření/spořit“ (nebo dokonce „účet“!)
S tím souvisí i 2. navrhovat/prosazovat, když už se v rámci IŽP peníze investují do OPF, tak aby se součástí návrhu/modelace IŽP stalo srovnání přímé investice do OPF. Tím by bylo jasné, že klient měl možnost si uvědomit rozdíl a dělá informovanější rozhodnutí.
Tu ambici skutečně nemám, protože je skutečně utopická:-) Jenže dbát na slovník je rozhodně obtížně kontrolovatelné. Maximálně to povede k vyplňování nějakého formuláře. Když už, tak jsem pro regulaci parametrů těch nástrojů.
ale pokud udělám IŽP čistě na riziko, pořád platím těch 30kč měsíčně poplatek (u Generali) i když vlastně neinvestuji.. Sám jsem si takhle hloupě IŽP před čtyřmi lety uzavřel jen na spoření a i když jsem ho pak upravil jen na rizika, tak se poplatku stejně nezbavím.
To asi nebude ta zásadní položka. Důležitý je TER a počáteční náklady.
Reklama
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.