Zobrazeno 6.152x
Toto téma obsahuje 9 diskutujících a má 13 odpovědí. This post has been viewed 6153 times
Vážení kolegové,
chtěl bych se vás zeptat jaké máte zkušenosti a co preferujete u klienta v rámci pojištění úrazu. Zda-li pojištění: tělesné poškození způsobené úrazem nebo denní odškodné? Oboje prý nejde udělat.
Děkuji V.Š
Já upřednostňuji denní odškodé, protože tak s klientem můžeme snadno spočítat jaká částka je pro něho ideální. Nicméně u vážnějších úrazů může být zajímavější těl. poškození následkem úrazu protože se úrazy sčítají, ale moje zkušenost z praxe je taková, že klienti mají na těl. poš.úrazem částku 20 – 100 tis korun, což je absolutně nedostačující. Musím říct, že produkty, které dělám na úraz (flexi, forte, via, smart, comfort, benefit) ani tělesné poškození způsobené úrazem nenabízí, ale kdybyste chtěl udělat obojí a na jedné smlouvě to nešlo, tak je možnost kombinace více produktů, ale z mého pohledu je to zbytečné. Když se udělá dostatečné denní odškodné, TNÚ, hospitalizace, pracovní neschopnost a invalidita (i částečná), tak myslím není potřeba řešit tělesné poškození následkem úrazu.
Já bych si dovolil s kolegy nesouhlasit. Jedním z mých argumentů je plnění i při vícečetných úrazech. A co se týká transparentnosti – slušná společnost svým klientům předkládá tabulky s úrazy a jejich hodnocením. Ať už za denní odškodné nebo za procentuální následky úrazů. Když se potom případně úraz stane, klient ví, kolik peněz má dostat. A při procentuálním plnění je dostane ještě dříve než mu třeba sundají sádru:-)))
Ale pochopitelně tomu také musí odpovídat pojistná částka – 100.000,- je u mne minimum. Za 75,-Kč měsíčně.
DO je podle mě transparentnější, procentuelní poškození úrazem dávám jen klientům, kteří nemohou vyplnit zdravotní dotazník…DO bývá dražší, ale plní lépe…
Omlouvám se za ty prázdné příspěvky, nějak mi po ránu protestoval počítač.
Pane Bílku, mohu Vás poprosit o konkrétní příklad, v čem je DO transparentnější a výhodnější? Vždyť i u DO existuje strop pro plnění toho či onoho úrazu. Ale tyto údaje u většiny pojišťoven v pojistných podmínkách nenajdete. Nebo se mýlím?
Ačkoli dělám většinu krytí rizik ve Flexi, která toto pojištění prozatím nedělá, myslím, že toto stojí za podrobnější debatu. V první řadě je třeba zašťourat do pojistné matematiky. Abychom vůbec mohli porovnávat, co je pro klienta výhodnější, musíme znát sazby a oceňovací tabulky a porovnat jak v rámci jedné pojišťovny, tak v rámci trhu a v neposlední míře rovněž klienta, kterému to musí někam sednout. Pro zajímavost jsem mrknul do BN7: U „menších věcí“ to vychází např.tak, že 6% se rovná max. plnění DO 42 dní. Pokud tedy dám jako základ 100.000,-, zaplatím 130,-Kč. Za stejných 130,-Kč pořídím denní odškodné na 200,-Kč. Utrpí-li tedy tento klient úraz tohoto rozsahu, dostane na tělesném poškození 6.000,- a na denním odškodném max. 8400,-. Na větších úrazech je to již obráceně, např. zlomenina kosti stehenní úplná bez posunutí 40% versus 175dní. Vezmu-li v úvahu, že v tomto konkrétním případě je plnění mminimálně srovnatelné, možná i lepší, jeví se mi jako výhoda plus, že pokud si do toho ještě zlomím ruku, v případě DO dostanu stále stejně, ale v případě TP dostanu za ruku navíc.
Podotýkám, že beru v úvahu, že bychom museli porovnat celý pojistný trh a jednotlivé tabulky, abychom mohli dojít k jednoznačnějšímu závěru. Podotýkám též, že se ani v žádném případě nezastávám žádného pojistného produktu (a vynechávám záměrně krytí pouze na PN) ale když tam má můj jmenovec ty palce, tak někdo ví, proč je dal a měl by to napsat. Že to je v DO transparentnější nebo průhlednější se mi nezdá, jako silný argument, musím dát za pravdu Jožovi, vždyť je to dáno jedno i druhé oceňovacími tabulkami.
Kolegové,
já si troufnu o jiný úhel pohledu : což zkusit chápat úrazové pojištění tak, jak je obvyklé v rozvinutých evropských zemích ? Jako něco, co by mělo klientovi pomoci v opravdu vážných případech, kdy z úrazu zbydou trvalé následky ? Různá připojištění typu hospitalizace, bolestného či tělesného poškození jsou vzhledem k četnostem drahá a klientovi ve vážných případech – kdy má následkem úrazu trvalé zdravotní omezení – zásadním způsobem nepomohou. V rámci finanční osvěty, či jinak řečeno – finanční gramotnosti považuji za vhodné učit klienty tomu, aby pro případy výpadku příjmů v řádu měsíců měli vytvořenou finanční rezervu a pojišťovali si pouze trvalé následky . Ze stejné logiky vychází i v úrazovém pojišťění pojistit smrt úrazem pouze na minimální možnou částku.
Souhlasím s předřečníkem – co se týká těch malých úrazů, i já jsem zastáncem toho, že proti těmto rizikům se není třeba nějak zvlášť pojišťovat. Ale zase na druhou stranu, jak to v jedné z diskuzí zmínil, tuším můj jmenovec, známe českou povahu:-)))
A co se týká smrti úrazem – pokud je správně nastavená pojistná částka pro případ smrti jakýmkoliv způsobem, jeví se mi toto připojištění jako zcela zbytečné.
Mimochodem jsem u jedné pojišťovny našel v pojistných podmínkách právě ke smrti úrazem perličku, která se týká toho, že tuto pojistnou událost je nutno nahlásit do 48 hodin a že pojišťovna si vyhrazuje provést pitvu prostřednictvím určeného lékaře. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, může se pojistné plnění rovnat klidně nule.
Tomu říkám nářez:-)))
Pane Suchý, vůbec nic proti tomu. Přesně proto jsem napsal, že záměrně vynechávám jiný způsob krytí. Jde mi spíše o obecnou rovinu. Právě proto, že bychom měli více řešit větší průšvih, tak bych rád nějaký argument, proč to neřešit právě tímto typem. Jsou i klienti, kteří to i přes naše rady vnímají jinak a já jim neřeknu, tak sorry, ja Vás na tohle nepojistím, když to vyžadují.
Souhlasím s Vámi, ale ne bez výhrad. Jsou lidé kterým se rezerva tvoří velmi ztěžka(samoživitelky…) a druzý kteří to nepochopí(=neudrží ani korunu). V takových případech mi nezbývá nic jiného než tam to DO dát, aby bylo na nezbytné náklady domácnosti. Co se týče krátkodobé rezervy souhlasím s Vámi a je to na nás poradcích lidi to naučit si ji vytvářet.
Reklama
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.