Vratka provize – storno

Bylo a je na rozhodnutí každého z nás, jestli bude dělat pouze ŽP, nebo v jakém poměru s majetkem, a je určitě na zvážení, jestli mít najednou „hromadu“ za provizi a tím mít i možnost velkého storna, nebo mít provizi u ŽP průběžnou, u které zrovna v Insii není rezervotvorný fond (stornofond).
Propojištěnost a péče o kmen, to je základ proti stornům.

To asi není otázka na nás, protože my těžko můžeme rozhodovat o změně nastavení pravidel u jakékoli firmy.
Je to ale dobrý příklad, který opět ukazuje, jaký je předplacená provize na životě s pětiletým ručením, nebezpečný nesmysl. Taky to ukazuje to, o čem jsme psali v době změny zákona, že nikdo z poslanců se nazajímá o to, kde vezme obchodník, který má nastaveny své výdaje dle příjmů z minulých let, chybějící prostředky. Léta to vznikalo, všichni to viděli a nikdo s tím nedělal nic. Pak přišlo šmik a od zdi ke zdi.
Ukazuje to též na důležitost rozložení a velikosti kmene, ale to je přesně to, co jste slyšet nechtěl.

Děkuji za reakce, ano souhlasím, správné rozložení produktů, kontakt s klienty, péče, možnost průběžného vyplácení… Vím o tom a myslím, že to ví většina poradců. Jenže nyní nejsem v období pohody, ve kterém člověk příliš neprožívá zda se mu provize proplati tento nebo až následující měsíc. Nyní jsem v situaci, kdy do auta natankuji za 200, pak si za 200 dobiju kredit, internet v mobilu se stal luxusem a dluh u operatora dalším strašákem. Současně ale musím působit tak, jako kdybych žádné starosti neměl, což není snadné, když počítáte dny v měsíci, kdy přesně vám přistanou provize na účtě, aby jste je mohli obratem přeposlat těm co z vás každý druhý den po telefonu dělají člověka co má opravdu velmi vážný problém a ve svém vlastním zájmu bych to neměl brát na a lehkou váhu a slovo insolvence je téměř jako pozdrav. Přijde 30.000 a mohlo by to být v klidu, protože za cca 15 dní přijde dalších 50.000, jenže v klidu to není, když v systému na vaše penízky čeká storno 13.000, rázem tedy nejste schopni uspokojit věřitele a bůh ví co se bude dít… A to, že jim řekněte, že do 15 dni budou mít vše, čili po splatnosti už konečn|ě nic tak „ano to jsme rádi, ale podívejte pane, vy tu máte již třetí splátku po splatnosti a my už nemůžeme déle čekat, takže počítejte s tím že se u vás pravděpodobně zastaví náš pracovník, a pokud se úvěrová společnost rozhodne, dojde ke splacení a budeme postupovat dále, je nám to líto, přejeme vám hezký den“ Za 15 dní se doplatí zbytek a hned vše ještě jednou, protože tu je další měsíc, a pokud se zas někde vyloupne storno tak nevím zda to psychycky zvládnu… To že přelom prosince a ledna byla defakto ztráta jednoho měsíce nikoho nezajímá, to že se všemi komunikují je téměř bezvýznamné, vůle pomoct je nulová, protože všichni s kým mluvím jsou vlastně jen operátoři, kteří jedou podle nastavených procesů, tedy podle nějakého stereotypu, a zaměstnanec rozhodně nemá vůli udělat něco jinak, navíc… Tohle je situace, která se velmi snadno může stát komukoliv. Stačí jeden větší výdaj, který téměř vyčerpá rezervu, hned na to storno, což rozhodí příjem. Pak se může stát, že dluh člověk začne tlačit před sebou, výdaje jsou pořád, pohoda už moc není a je vymalováno. Nejsem člověk co by to měl všechno na háku a svévolně to nechal zajít až do této situace. Nezapomínal jsem, ve vašem jsem měl systém, vše fungovalo dobře. Ale to co se děje, mi rozbouralo vše, ta panicka hrůza z toho co bude mi úplně smazala pracovní systém, motivaci, nadhled, práci na sobě samém, zrušila jakýkoliv posun v před protože stále dokola řeším peníze a dluhy a temeř se bojím otevírat systém kvůli stornu – ano můj psychycky stav bude jeden z důvodu, jenže nejde na to nemyslet když vám pořád volají, bývalá vám dává najevo co jsem to za chudáka, dětem člověk nemůže dopřát co by chtěl, ale hlavně že na sebe natáhnu to sako, a jdu s lidma řešit, jak se zajistit pro situace, které znamenají finanční pokles a s tím spojené snížení životního standardu. Tak není to paradoxní? Až směšné? Až se z toho dostanu a odrazim se od toho pomyslèho dna, tak takovéhle životní zkušenosti při komunikaci s klientem budou prosakovat a může to být ku prospěchu, ale dnes si přijdu spíš jak chodící parodie. Zkuste si tu situaci trochu představit, udělejte to co chcete po klientech a řekněte jaký by jste si nastavili krizový plán s tím, že nikde vám nic nepůjčí, kamarády a rodinu jste už vyčerpali.. Jste na to jen vy… Co by poradci poradili poradci? Děkuji vám za váš čas… A hlavně ať se vám daří.. a jestli zrovna něco nedopadlo ale máte svoji železnou rezervu, tak je to pohoda.. :) co bych za to dal…. 👍👋

Nevím, jaké je časové rozvržení Vaší práce, ale dost často je to tak, že většina práce, pokud se týká retailu se odehrává odpoledne. Nebylo by možné, jak je zmíněno výše, vyplnit ten hluchý prostor (je-li nějaký), nějakým jiným druhem práce, který Vám pomůže zpočátku umořit dluhy, které jsou akutní a po jejich umoření z toho pomalu začít vytvářet rezervu pro umoření dalších nečekaných storen, abyste se znovu nedostal pod tlak exekuce?
Z toho je vidět, jaký je předplacená provize krysí závod. Přitom podíl na rozložených provizích na ŽP i tam, kde to jde, je tak do 5%. Pokud u někoho tvoří život vysokou provizní převahu, pak se z tohoto krysího závodu bude těžko dostávat, z jednoduchého důvodu, že srtorno předplacené provize bude muset umořovat opět stornem z předplacené provize. O servisu takového klienta nemluvě.

Ještě si trochu rýpnu do samotných zprostředkovatelů, i když nevím, jestli právě zde na poradcích je to správným směrem…
Ono to, že provize je ve většině systémů předplacená, je chyba i nás zprostředkovatelů (myšleno obecně), protože když to nebude zájem sjednávat ty trvale průběžné, je daleko menší tendence takové modely i vytvářet. Ze strany pojišťovny pak zazní zcela jednoduchý argument… proč bychom to dělali, když to stejně nikdo nesjednává. Typickým příkladem, kde to jaksi pořád nejde, je Flexi. Na jedné straně je to zřejmě nákladově napnuté, protože během let bylo na tomto pojištění mnoho akcí, kdy klient přišel k různým bonusům, na druhé straně, to je typická smlouva, která neumožňuje klientův servis, protože za jedno procento následné provize do systému (takže k obchodníkovi se dostane ještě méně), ani nenastartuje auto. Postrádám snahu o jakýkoli vstřícný jiný model, než ten bezservisní, o oslovování klientů ze strany poboček nemluvě. Některé instituce žijí v domnění, že naše práce končí tím, že seženeme klienta a ten se pak stane jejich vlastnictvím

Dobrý den,
první problém začíná tam, že o této možnosti hodně vysoké procento zprostředkovatelů ani neví. Občas se potkám s lidmi z jiných firem a koukají se na mě, jak zjara… :-)
Druhý problém je ten, že i když o této možnosti ví, tak jim to neumožňuje jejich mateřská firma.
Třetí problém… i když to mateřská firma umožňuje a s pojišťovnami vyjedná, sjednává se v tomto režimu velmi malé procento smluv, což logicky budí závěr, že o to není zájem.
Čtvrtý problém… s některými pojišťovnami to zřejmě vyjednat nejde. Jedinou možností je vyvinout na ně tlak z pozice sjednávání, což je problém, protože dokud bude platit bod třetí, tak to nelze zrealizovat.

Přitom z dlouhodobého hlediska je to jediná správná alternativa, pokud se bavíme v rámci provizního odměňování. Na horizontu cca 6,5 let se provize vyrovnají a od té doby znamená trvale rozložená provize už jen vyšší rozdíl v obchodníkův prospěch. Pokud chce někdo namítnout, že po pěti letech může začít předělávat původní pojistky, které jsou již za hranou storna, tak já se ptám, jaké že je to přesně po skončení storna jednání v zájmu klienta? Navíc by takto musel předělávat asi 40% smluv. Vezmu-li v úvahu, že klient je starší, bude mít některá rizika dražší, bude mít dost možná komplikovanější zdravotní dotazník, nové čekací doby, možná se zdraží sazby jako takové, tak takové přepracování je jednoznačně proti zájmu klienta. Může se stát, že se objeví něco, co je pro klienta výhodnějšího i v čase, ale jaká je taková pravděpodobnost?
Možná by si měli zprostředkovatelé uvědomit, že to jsou pro ně větší peníze, větší jistota, méně nervů a práce jen s tím, kdo mu jako klient vyhovuje, když budu chtít. Kmen má daleko vyšší hodnotu, protože prakticky není zatížen storny, takže se dá i dobře zpeněžit. Musí na tom pochopitelně pracovat, nejde to z minuty na minutu a většinou nejde ani rovnou přejít na tento způsob. Lze na něj ale přejít postupně. To se ale neděje, protože počet takto sjednaných smluv bohužel neroste. Pokud ano, tak velmi málo. Skoro nikdo s tím nepracuje. Chybí tomu motiv.

Dobrý den,
těší mě, když potkávám lidi co myslí hodně podobně jak já.
Co se týče společností co to umožňují – vlastně by mě zajímalo jaké to jsou, protože téměř nikdo, komu jsem o tom říkal tuto možnost (alespoň podle toho co věděli) neměli.

To, že je tento krok u nás vlastně povinný (až se přechod ze skoro průběžných domluví na průběžný u všech pojišťoven, tak se prostě přepne…) považuju za pozitivní a trh hodně kultivující.
Pomůže to potenciálně i dalším skupinám, protože někdo tu cestu napříč trhem vyšlape.

Když se o tom bavím s kolegy z jiných společností tak jejich reakce je vlastně stále stejná: Máme za ŽP strašně nízký provize. A to že to je rozložený jak je, je vlastně už nezajímá, nekoukají na byznys v dlouhodobém měřítku. Koukají na následující rok maximálně dva a neuvědomují si, že se upsali do byznysu, kde ze zákona musí myslet dopředu na 5 let a více…
Tyhle „srážky s realitou“ mě vždy mrzí.

Ono to je podobný jako kolegové, kteří ohrnují nos nad neživotem. Ono jedno auto je prd, ale ve chvíli kdy má člověk v pojistným kmenu smečku mercedesů, bavoráků a audin… tak to začne generovat hezký příjem.

Jen pro zajímavost… naklikl jsem si ve strýčkovi Googlovi průběžné provize a prní, co na mě vykouklo, je tohle: https://www.penize.cz/financni-poradenstvi/277589-ocima-expertu-jsou-postupne-vyplacene-provize-budoucnost-financniho-poradenstvi Je to článek z r. 2013

Je zajímavé si to přečíst, jak na to kdo nahlíží a co se stalo za těch 7 let.
Mimo jiné… obecně všichni jsou pro, zároveň upozorňují na to, že je to velmi obtížný krok, protože by to řada poradců nepřežila a poklesl by objem trhu. To je sice pravda, na druhé straně je to tak trochu alibismus. Stačí jen realizovat postup, který nebude okamžitým přechodem, ale vyrovná se s tím postupně. (Podobně jako vznikl, protože do této monstrózní podoby ho také vytvaroval nějaký čas.) To konec konců právě může zprostředkovatel udělat sám, ale to jsme opět u mnou výše zmíněných bodů a tím je to, aby tuto možnost vůbec měl a za druhé, aby to chtěl udělat, což naprostá většina nechce. Pokud by ale byly např. zavedeny tři modely – předplacený, trvale průběžný a něco mezi, což znamená vyplatit třeba polovinu a k ní nějakou zajímavou servisní provizi, mohl by si to zprostředkovatel sám řídit. Při vědomí, že třeba za 5 let bude plně předplacený model zcela opuštěn, je pak na každém zprostředkovateli, zda se v tomto čase dostatečně připraví na tento přechod nebo to tam bude dál řezat předplacené a pak skončí se storny. První podmínkou tohoto procesu by ale bylo, že by takové modely musely mít všechny pojišťovny, resp. musel by jim to někdo nařídit. Docela mě překvapuje tehdejší vyjádření Petra Zapletala, protože když se podívám, co se stalo z provizemi PČS, tak z provozního systému, který vyplácel na předplacené provizi o něco méně, než většina ostatních pojišťoven a do systému šlo 2,5x více následné provize, než nyní, se posunul přesně obráceně, jinými slovy, zvýšila se úvodní provize a snížila následka. Důvod je jediný, být na vstupní provizi na stejné výši, jako ti nejlepší, aby byl produkt prodáván a nebyl upřednostněn jiný s vyšší provizí. (Takže bohužel, díky nám poradcům) Také si nepamatuji, že bych někdy (alespoň tam, co jsem kdy pracoval), měl u PČS před r. 2013 trvale rozloženou provizi. Tu jsem měl možnost využít až u Flexi Risku, který má ovšem omezené možnosti použití.
Prostě… ani pětileté storno nezformovalo většinu zprostředkovatelů do podoby vyhledávání výrazně vyššího podílu průběžné provize na žp. Přitom právě to, že by to většina sjednávat chtěla a dala to najevo, by donutilo systém takové způsoby tvořit a to i tam, kde o tom dnes ano neví. Překvapuje mě, jak nikdo nechce vidět jiné řešení, než přechod ze dne na den, na kterém staví obhajobu, proč je plně předplacený systém nutný.

pěkný příběh, byť smutný, ale je vidět, že krátkodobé přemýšlení v rámci tohoto byznysu je velmi prozíravé (ostatně i jednoduše špatně odvedená práce, protože jinak by storno ani nebylo)

k diskuzi o rozložení provizí, já když před víc jak 10 lety začínal, jsem se rozhodl jít (ostatně jako vždy v životě) proti davu, a nedělat ŽP, resp. pokud ano, tak aby mělo smysl… v konečném důsledku stojím na kmeni neživota, a život je jako doplněk (např. v letech 17-19 jsem udělal pouze 1 ŽP). Nyní tu a tam nějakou starší životní smlouvu předělám na novější, ovšem pouze v případě kdy je to pro klienta výhodnější a kdy to dovolí zdravotní stav, jinak jde o poškození klienta, a to bych si nedovolil mu udělat, práce je o dlouhodobém vztahu a servisu, a chci se vždy klientovi podívat s klidem do očí a nebát se s ním o čemkoliv bavit, jednání na rovinu si myslím je základ. Vždy pouze jako průběžnou provizi (tento model je výhodnější až od 6./7. roku výše – avšak v rámci rozložení příjmu a stability kmene se jedná o doplněk), v rámci výpočtu dlouhodobé cash flow je tento model jediný správný, nic mezitím není vhodné pro udržení kvality servisu klientovi, a také svých příjmů.

někdo tu napsal o smečce mercedesů, audin a baworáků… v rámci pojistného to nebývá už tak zajímavé, když člověk chce pro klienta vyjednat dobrou cenu, tak to stojí v rámci běžného pojistného už pomalu skoro stejně jako běžné auta… U dražších aut se nepočítá s běžnými retail koncovými cenami, a pokud to tak někdo prodává klobouk dolů, trefí poradce znalého a bude jen za vola… ale to už opět souvisí se stálým servisem, dlouhodobým vztahem, a poskytnutí maxima klientovi…

Doporučení pro zakladatele vlákna – změnit práci, popř. zaměstnanecký poměr v pojišťovnictví, vzít si úvěr pokrýt své závazky a snížit životní úroveň… a pokud i přesto chce vydržet, tak musí rozšířit obzory, vzdělat se (proč chodí ty storna, jak stanovit pojistné částky, jejich výpočet atd. atd.),poskytovat kompletní plný servis, nemusí umět vše jeden jedinec, ale mít kolem sebe lidi, o kterých ví, že dokáží obhospodařit oblastí, které on sám z nějakého důvodu nedělá (profesionalizace).

Dobrý den,
co se týče Vaší cesty skrze pojištění, tak je to rozhodně ta stabilnější.
Zanevřít na životní pojištění tímto způsobem mi však přijde, že svou laxností taky potenciálně poškozujete klienty; samozřejmě na úplně jiné úrovni a v nesrovnatelně nižší míře.
Neživot je snažší, nevyžaduje tak velké obchodní schopnosti, ale vyžaduje velkou vytrvalost, kterou velké množství finančních poradců, především kindersáků, prostě nemá.
Každopádně bych byl rád, kdyby bylo na trhu poradců s Vaším pohledem na věc více, mohli bychom si kolektivně oddechnout a řešit méně excesů.
Rozhodně bych vyzdvihnul bezpečnost Vaší cesty – pokud člověk dobře nastavuje pojistky, zná pojistné smlouvy a vybuduje si dobré vztahy na pojišťovnách, tak mu mnohem méně hrozí sankce či náhrady všeho typu.

Co se týče komentáře se smečkou automobilů, tam mě zarazilo Vaše nepochopení toho co jsem psal. Byla to jen taková drobná poznámka pod čarou, takže jsem se o tom příliš nerozepisoval a toto nepochopení bych vlastně asi čekal. Ne však od člověka, který to prezentuje jako své forte.
Dražší auta mají hlavní benefit v tom, že mají sice trochu vyšší, ale hlavně stabilní pojistné.
Když si někdo pořídí ojetého Golfa nebo Dacii Logan, tak je povinné ručení základ, havarijní často na hranici vyhazování peněz. (Záleží samozřejmě na majetnosti a nárocích konkrétní rodiny)
U dražších aut vydrží racionální havarijní pojištění výrazně déle a generuje to příjem ještě řadu let.

Přeji hodně štěstí ve Vaší cestě a ať Vám dobře slouží.

Jen technická. Pokud jste nesjednával život jen kvůli proviznímu nastavení, tak jste se dle mého zbytečně ochudil. Předpokládám v takovém případě, že život by tam měl pokrýt nějaký Váš kolega. Jinak by to byla zbytečná díra v klientově portfoliu a je to i zbytečné zvýšení rizika, že se do toho kmene bude chtít někdo nabourat, protože klient bude řešit životní rizika jinde.
Mohl jste si úplně klidně vzít předplacenou provizi, hodit ji na nějaký bankovní účet a buď to tam nechat po dobu storna nebo z toho odčerpávat úměrně riziku storen. Nebylo by tam větší riziko, než na tom majetku.

chlapi čtěte pořádně… „a nedělat ŽP, resp. pokud ano, tak aby mělo smysl“ když už někdo ŽP má, tak má nějaký smysl, a předělávat ho prostě není někdy vhodné… já nenapsal, že ŽP nedělám vůbec… logicky dělám kompletní servis, ale v mém objemu, jaký spravuji je ŽP doplněk… (příspěvkem jsem narážel na fakt, že obchodní modely všech společností na trhu tlačí prodej ŽP v maximální míře, jednoduchý rychlý výdělek, a taký příběh tohoto tématu..)

co se týče těch aut, očividně jsme se nechopili ani jeden… nicméně, to je fuk :)

dívám se, že jsem tam neoddělil odstavec, to o těch provizích mělo být zvlášť a chybí tam jedna celá věta, ale už to nejde editovat…

Domnívám se, že čteme pořádně… k diskuzi o rozložení provizí, já když před víc jak 10 lety začínal, jsem se rozhodl jít (ostatně jako vždy v životě) proti davu, a nedělat ŽP… z toho se nechá těžko poznat, jak přesně to myslíte, protože tahle informace hovoří zcela jasně. Pak jste k tomu mohl třeba napsat, že neděláte retail. Nedovedu si totiž představit, že jste byl u x retailových klientů a za rok udělal jen třeba jedno ŽP. A pokud jste vybudoval ten neživotní kmen na retailu, tak jste se musel potkat s desítkami klientů. Nevěřím tomu, že by téměř všichni měli v té době správně nastavena rizika…
V té době minulé byste totiž potkal většinu pojištění, která by nebyla optimálně nastavena, hovořím z vlastní zkušenosti, co tam, řekl bych, chybělo nejvíc, bylo pojištění invalidity. A nejde vždy jen o to, to předělat, jde třeba o to, to upravit nebo k tomu, co už klient má, dodělat to, co tam chybí a do stávající pojistky to třeba nemusí být vhodné nebo to nejde.
Cesta proti proudu tehdejších rychlokvasných firem přece není v tom, že to takřka nebudete dělat, ale v tom, že to nebudete dělat tak, jako oni, ale uděláte to tak, aby to bylo dobře. Cesta proti proudu není v tom, že v nějaké firmě nebudete dělat to, co ostatní, ale v tom, že v takové firmě dělat vůbec nebudete.
A kmen života a investic může být přece stejně plnohodnotný, jako kmen majetku.

Vážení. Pracuji v oboru již 20 let a stále tu čtu mezi řádky, že člověk který dělá hlavně pouze životní poj. je vlastně něco méně než všeználci kteří zvládají úplně vše, včetně hypo, půjček a investic. Mám kmen 190 smluv a z toho pouze 4 % neživot.Prostě dělám život a nepřijímám pohrdání lidmi kteří dělají jak tvrdí plný servis.A 5 letá storna mi samozřejmě nepřirostla nijak k srdci, ale co nadělám? Prostě, když padne smlouva, tak klientovi zavolám, zjistím proč a je to tak,že většinou nějaký 20 letý kamarád, nebo syn sousedky pomluvil mou pouze čistě rizikovou pojistku a doporučil jí zrušit.Poté udělal jinou smlouvu, samozřejmě stejně nastavenou, ale jako bonus ještě alespoň 500 KČ do investic.Zhruba z 70% těchto případů se klient vrátí ke mně.Když přijde storno, tak prostě přijde a určitě si z toho nesednu na prdel. Prostě storna jsou a budou a když nejde o život, tak jde o ho…, ale na to mladší kolegové, kteří zde tak rádi píší, přijdou časem také.Co je třeba tzv. plný servis u klienta, který má pojištěno auto, domácnost, má úvěr, stavebko i penz.připojištění a chce pouze pojištění úrazu a nemoci?? To jsem podle některých korespondentů všeználků, kteří nesnáší tzv. bouchače životek prašivej ksindl, který neumí nic, než nacpat klientovi zivotku?? Ne, nejsem. Prostě jsem pouze jak se říkalo pojišťovák a za to slovo se nestydím. Mějte se fajn a hodně úspěchu ve Vaší práci.

Dobrý den,
odpovím tak, aby to nebylo mezi řádky. Nemám rád nedorozumění a je fajn si věci říct narovinu.
„Poradce“ který zařídí pro klienty jenom životky je opravdu něco méně než poradce, co zařídí vše. Není to totiž poradce, ale životní pojišťovák. Na tom není nic špatného a pokud to je něčí cesta, tak super.
Poradce, který zařídí nejenom život, ale i všechny ostatní věci, je samozřejmě lepší poradce.

Situace kdy klient má všechno zařízeno nastávají a v takových případech jen doplňujeme to co chybí a revidujeme/upravujeme co již nastaveno má, ideálně formou změnovky. Přebouchávání většinou není potřeba.

Přesto nevěřím že z vašich 182 klientů (předpokládám 1žp = 1klient a ne 1 klient = mnoho žp) měli všichni všechno kompletně vyřízené tak aby si to zasloužilo jen 8 neživotních smluv.

To, že někdo nemá rád nějaký část oboru je normální. Já například fakt nemám rád úvěry. A miluju investice. A s kolegy mám nastavenou spolupráci kdy úvěry předávám a oni mi předávají své klienty s investicema…
Výsledkem je, že mí klienti mají i hypotéky a jejich klienti mají i investice.

A máme tu kolegu který je taky čistý pojišťovák. Jde mu to, baví ho to. Ale jeho klienti mají od týmu zařízený kompletní portfolio. Takže nemusí být každý člověk superman, hlavně když klienti mají zařízeno vše, co potřebují.

V dobré vůli předpokládám, že své klienty nepoškozujete svojí neaktivitou a máte na mysli aby měli vše zařízené. Přeji Vám hodně štěstí.

Pane Cibulko, ale plný servis nemusí znamenat vždy to, že děláte všechno, ale to, že se o to umíte nějak postarat. Může to dělat třeba Váš kolega, specialista na auta nebo majetek, úvěrový specialista nebo někdo, kdo dělá třeba firemní pojištění.
No a co s pětiletými storny? To píšu výše. Právě že právě my s tím můžeme něco udělat, když na to budeme tlačit a hlavně to budeme sjednávat. 182 kompletně odservisovaných klientů může být ročně milion, aniž byste musel hledat jakéhokoli dalšího a aniž byste se musel zatěžovat nějakým pětiletým stornem.

Bude to drsné, přiznávám:
Jinou práci samozřejmě jít dělat můžete a mezitím projít insolvencí.
Mezi řádky čtu, že za to mohou ostatní, ne vy. Kdyby centrála to a kdyby ono atd.
Během chvíle vystřídat 3 centrály? Jako někde není chleba o 2 kůrkách?!
Proč by měla nějaká centrála riskovat, že jí budete za 0,5 roku dlužit čtvrt mega?
Podnikáte na své jméno a na své riziko.

Neni zadna pravda, ze rada je „delat mene zivotnich pojistek“. Ja sam jsem na trhu cca 12 let, a vzdy jsem byl zivotar. Udelam zivotnich pojistek tak stovku do roka (k tomu hypo, k tomu mam vlastni internetovy projekt a bla bla). K pointe: pokud Vam pojistky nekdo takto rusi, delate to blbe. Blbe neni to, ze delate zivotky, ale blbe je to, jak to delate. Potencialni problemy:

a) jste neduveryhodny a k lidem se to donese
b) nespokojeni zakaznici diky vasi neduveryhodnosti synerguji dalsi nespokojence prostrednictvim tiche posty
c) prodavate spatne produkty spatnych pojistoven (vybirate mene zname pojistovny, nebo drazsi pojistky)
d) neposlouchate, co vam lide rikaji pri rozhovoru (spatne zjistujete potreby)
e) nestarate se o ty stavajici klienty, kteri vam po dvou letech neco vypovi (protoze tam po dvou letech nejdete nebo jim nezavolate) a misto toho honite jen nove klienty a vytloukate klin klinem

Vse, co delate blbe, delate blbe zpravidla jen Vy. Ale dobre na tom je, ze to muzete zmenit. Navrhy, co zlepsit, jsou popsany viz vyse. Zalezi na kazdem jednotlivem bodu, nejde o obecnou omacku veci.

Hodne pak take pomuze zabruslit do hypotek a investic, ale obavam se, ze to hlavni problem nevyresi, spise ho to trochu skryje.

Podotykam: zivotky delam od r 2008, uz prvni rok na trhu jsem delal 8 zivotek mesicne, poucoval se z chyb a dnes jsem ve stavu, kdy mi pojistky klienti nerusi (procento nekontrolovanych storen je cca 2 % z rocniho poctu, kontrolovana storna jsou pak ta, ktera reziruju s klienty sam v pripade, ze si je klienti preji = meni parametry produktu, chteji pripojistit zada na PN, chteji hypoteku atp…).

Kazdopadne drzim palce. Ja jsem s BT naprosto spokojen, je to skvely partner.