Znárodnění penzí v Maďarsku

No je to masakr. Co k tomu dodat? Píše o tom tady na svém blogu taky Honza Maňák .

Já osobně k tomu nemám co dodat a spíše by to pro mne mohla být „nahrávka na smeč“ v diskuzi o penzijním připojištění, do kterého i v ČR může libovolně stát zasahovat vers. důchodovým pojištěním, které se chová jinak a kterým se profesně zabývám…

Ukazuje se, že stát je pro úspory obyvatel jedním z největších rizik. Byť stále ještě velká část veřejnosti slyší na daňové výhody, státní příspěvky a podobně….

Paradoxně jsou nejvíce ohroženy právě produkty, které stát pro podporu spoření na stáří podporuje a které mají ve svých názvej slovo „penze“ v různých podobách. Tyto produkty lze po maďarském vzoru násilně přetáhnout do státního průběžného důchodového systému (přelož si to jako „použít pro financování státních výdajů a politických stran). Být panem Suchým, asi bych také neměl až tak klidný spánek. Zvlášť, když je jeho produktová nabídka omezena víceméně na jeden produkt. Tzn. jestli bude mít tato skupina produktů někdy problém se státem, budou naštvaní všichni klienti, které kdy obsloužil (doufejme, že se to u nás nestane). Ale musím uznat, že pan Suchý je dobrý obchodník, který dokáže pozitivně vyargumentovat cokoliv.:-) To je z mé strany kompliment.

Maďarský a slovenský příklad jsou naprosto odstrašující: stát potrestal obyvatele, kteří se rozhodli spořit na důchod privátně. Docela by mě zajímalo, jak se dotčení klienti dívají na svého finančního poradce, který jim privátní spoření na důchod doporučil…:-( A pak to dopadlo jak to dopadlo…

Dobrý den, kolegové, děkuji za komplimenty :).

Dovolím si ale podotknout, že si asi zásadně nerozumíme – já se zabývám pojistnými produkty, které se svým statutem právně liší – jedná se o privátní záležitost,o privátní pojistné produkty bez vazeb na stát. Pokud si myslíte, že stát by mohl brát peníze z privátní důchodové pojistky – tak by mohl paralelně znárodňovat i vklady v bankách a spořitelnách, úspory na stavebním spoření a veškeré další investiční produkty, včetně zlata, cenných papírů a podobně….to asi ale asi nemyslíte, že ?

V Maďarsku a na Slovensku nepotrestal stát obyvatele, kteří si spoří privátně, ale ty, kteří se privátně rozhodli spořit do státního fondu…a to považuji za zásadní diferenci v pojmenování problému…

K propojení státního a soukromého sektoru v důchodové oblasti – legislativní úprava penzijního připojištění (42/1994Sb) je mimo jakoukoli souvislost s legislativou pojišťovnictví a toto považuji za velké riziko pro české střadatele již dnes, bez ohledu na maďarskou inkvizici.

Stále zastávám názor, že je v současnosti již přežitkem spořit někam, kde ( bez emocí )klient nemá vklady pojištěny a stát je nijak negarantuje, kde státní příspěvek není nárokovou položkou a kde chybí k povaze produktu pro klienty to naprosto podstatné : garantované zhodnocení, promítnuté do smluvně závazné výše kapitálové výplaty a alternativní smluvně garantované výše doživotní penze… A tyto garance soukromé důchodové pojištění vždy nabízelo a nabízí…howgh…

Jo a ještě – pokud se týká poznámky k „monokulturní“ nabídce – pracuji pro odbytovou organizaci pojišťovacího holdingu ERGO a ten rozhodně nenabízí jeden produkt…:)

Absolutně nechápu, jak může někdo strhnout vklady od zaměstnavatelů. Nemám tušení, jak je to v Maďarsku nastoleno, ale předpokládám, že zaměstnavatal je nějakým způsobem zvýhodněn… nicméně ty peníze nedostává přece od státu, ale ze svého zisku. Tudíž stát by měl v takovém případě požadovat pouze to, co do toho vložil, tedy např. daňové úlevy. Nevěřím tomu, že v takovém případě to tvoří 70% z vkladů.

JInak, prodůktů pana Suchého by se to podle mě mohlo týkat pouze v případě, pokud by právě zaměstnavatel část peněz odváděl do produktu klientovi jako zaměstnanci a pokud sám klient uplatnil daňové výhody. Přesto si neodpustím jedovatou poznámku, že to tu na mě občas působí, jak kdyby nad nějako firmu nebylo…

Pane Koláři – kristepane – nejde o „mé produkty“ jde o celý pojistný a finanční sektor obecně ! To za prvé.

Pokud se týká daňových úlev – ano, zde se úpravy mohou týkat celého pojistného sektoru, ale nikdy to nebude retrospektivně, státní daňová podpora se může snížit nebo zrušit, ale opět plošně a ne jen u „mého produktu“.

A vaší „jedovaté“ poznámce nějak nerozumím – reklamu si tu nedělám, jen jsem reagoval na příspěvek p. Viktory, že se společnost, pro kterou pracuji, nezabývá jen jedním pojistným produktem, tato formulace vás popudila ???

Já vím, že ne, já jen reagoval na předchozí příspěvky, kde to bylo tak napsáno. Pokud se Vás to nějak dotklo, tak se omlouvám. Co se týká daňových úlev, samozřejmě, že to platí obecně, opět jsem jen reagoval na předchozí příspěvky, kde se píše, že by se to mohlo týkat i Vašeho produktu. Svým způsobem jsem tím onen produkt hájil.

K tomu poslednímu. Vůbec nic mě nepopudilo, je to jen můj zcela subjektivní pocit za moji krátkou dobu co se tu na tomto fóru vyskytuji. Ale každý si tak trochu kryje to svoje. Stejně jsem pochodil, když jse vyjádřil určitou myšlenku ohledně fincentra. Hned mi přilétlo 6 palců :-) Problém je v tom, že já to nikdy nemyslím nijak zle a dokonce ani tak, že mnou vyjádřená myšlenka musí být pravdou. Od toho je tu ta diskuze, která mě v onom problému může utvrdit nebo mi ho naopak vyvrátit, takže vůbec nic osobního vůči Vám, jen takový můj pocit.

ok, já se na vás nezlobím,a celkem úzkostlivě se snažím nedělat reklamu ničemu,snahou je také diskuze ale především – jde mi o srovnání jiného úhlu pohledu a jiné filozofie jak v oblasti produktů, tak v poradenské oblasti…

Všechny produkty, které stát nějakým způsobem podporuje (dotace, sleva na dani z příjmu) stát nějakým způsobem reguluje. Proto jsou pravidla pro české penzijní fondy tak striktní. Primární zájem zákonodáce je, aby nepodporoval něco, co se následně ztratí třeba v poklesu trhu. Vedlejší účinek je, že si spoříte na penzi za 20, 30, 40 let v instrumentu s výkoností penžního trhu.

Neznám maďarskou legislativu, nevím, komu peníze patří v průběhu spoření do druhého pilíře. Stát tam před nějakou dobou přesměroval část odvodů sociálního zabezpečení. A teď si to bere zpět.

České penzijní fondy jsou třetí pilíř. Jsou dobrovolné, ale určité státní výhody mají taky. Nicméně většina peněz pochází přímo z peněženky pojištěnce a znárodnění by byla konfiskace. Navíc by diskriminovala ty zodpovědné, kteří spoří, byť v nevhodném produktu.

Myslím, že dobrá prevence by byl nějaký nadnárodní instrument sociálmního zajištění, který by byl registrovaný v nějaké dlouhodobě stabilní kultuře. Prostě někde, kam by státy jako Maďarsko a Argentina odváděly, ale kde by na majetek nedosáhly.

Jinak je pokušení politiků příliš velké.

Také mě překvapilo, že v systému je relativně málo peněz. 265 miliard je raketa, ale když to rozpočítáte na 3 miliony pojišťěnců, bavíme se o 88 tisících korunách na jednoho. Za to bych „jistotu“ státní penze nevyměnil.

V každém případě problém destabilizoval trhy (pokolikáté už??) Někde předpokládají, že forint posílí, protože fondy budou vyprodávat zahraniční aktiva. To ale zatím nenastalo. AKcie i bondy padají jako kámen a měna s nima.

Děkuji minimálně za sebe za nový pohled do problému. Důležité, co nyní vidím a před tím jsem nevěděl, je ono přesměrování části odvodů sociálního zabezpečení, čímž se vysvětluje oněch 70%. „Spravedlivá“ cesta by tedy asi měla znamenat převod těchto prostředků, nikoli všech. To by se ale asi Maďarům nehodilo. Navíc mám pocit, že je to pouze krátkodobé řešení problému a za nějaký čas budou Maďaři řešit problém znovu, pak už ale nebude odkud peníze převést.

Obávám se, že v případech, jako byla Argentina, jako byl Island nebo třeba Rusko roku 1998 není spravedlivé řešení. Jde jen o tom, jak se nahromaděný dluh rozdělí mezi zahraniční věřitele a domácí věřitele. Zahraniční obvykle nevolí, ale poté, co jim zapomenete vrátit peníze Vám pár (desítek) let nepůjčí ani korunu. A ratingové agentury Vás vrátí zpět na chvost startovního pole, takže si první peníze půjčíte za dvojcifernou sazbu. Domácí věřitelé mají zase tendeci zlobit u voleb.

A taky mají lidi paměť – vždyť i dneska si lidi připomínají měnovou reformu z roku 1953! (to byla taková čsl. varianta vnmitřního oddlužení, výhradně na úkor domácích věřitelů). Důvěra lidí v domácí systém bude spousty let podlomená…. stojí těch 265 mld za to??

Situace v Maďarsku se určitě dotkne velmi výrazně hospodaření některých nadnárodních společností, které musí během velmi krátkého času sehnat velký kapitál k převodu do státního fondu. To se pravděpodobně dotkne i hospodářských výsledků daných společností, které působí i v ČR. Tudíž to mohou pocítit jejicj klienti u nás.

V každém případě je opravdu zvláštní, že svým způsobem ke znárodnění může dojít i v relativně demokratickém státě v 21.století……

Maďarsko stále patří mezi rozvíjející se země, kde se nemůžeme bavit o politické stabilitě. Jinak souhlasím s Honzou, jedná se o druhý pilíř penzijního systému, který teoreticky je možné přesunout tímto způsobem. Myslím si, že v ČR nic takového nehrozí vzhledem k jinému penzijnímu systému a větší politické stabilitě.

V každém případě se jedná o velice zajímavý jev, o kterém by jen málokdo z nás uvažoval.

Tak abych neotvíral nové vlákno, vyštrachal jsem toto. Myslím, že je to vcelku zajímavé téma, že bychom se potencionálně mohli vydat Maďarskou cestou… Když nad tím tak přemýšlím, není to záměrný tah, jak občany této země znejistit a postavit proti reformě? Jak velký motiv bude mít člověk pro spoření do soukr. fondu, když se mu nabízí obrázek toho, že až se dostane k moc jiná strana, tak bude všechno jinak?

Pan Rath se zase předvedl. To snad ani nemůže myslet vážně …