V české ekonomice pobírá minimální mzdu přibližně 150 000 zaměstnanců. Mezi těmito lidmi existuje skupina, která minimální mzdu pobírá proto, aby ušetřila na daních. Časté je to například u číšníků. Ti k minimální mzdě dostávají další část výplaty ze spropitného, které se nedaní. Vzhledem k této skutečnosti číšníci pobírají vyšší čistou mzdu, než kdyby měli vyšší než minimální mzdu a ze spropitného by nic nedostávali. V tomto případě vede růst minimální mzdy k legalizaci části příjmů a má pozitivní dopad na státní rozpočet.
Další část lidí, kteří pobírají minimální mzdu, vydělávají svým zaměstnavatelů podstatně více, než kolik pobírají. Z různých důvodů si však nejsou schopni říct o adekvátní navýšení svých mezd. Pro tyto zaměstnance je zvýšení minimální mzdy vynikající zprávou, která povede k růstu jejich příjmů. Zaměstnavatelé při rozumném navýšení minimální mzdy nebudou ani na chvíli uvažovat o propouštění. Zvýší se jim však mzdové náklady, které budou mít negativní vliv na ziskovost.
Poslední významnou skupinou zaměstnanců pobírajících minimální mzdu tvoří lidé, kteří mají velice nízkou kvalifikaci. Jejich pracovní výkon není příliš vysoký, pro zaměstnavatele jsou postradatelní a na jejich zaměstnávání toho po odečtení všech mzdových nákladů stejně moc nevydělají. U těchto zaměstnanců hrozí, že vynucený růst jejich mezd povede k propouštění. V případě, že se jim nepodaří nalézt uplatnění ani u jiných zaměstnavatelů, může se u této skupiny lidí navýšit nezaměstnanost.
Minimální mzda má vliv i na nezaměstnané lidi, kteří žijí ze sociálních dávek. Růst minimální mzdy totiž navyšuje rozdíl v příjmech, které tito lidé pobírají, anebo by mohli hypoteticky pobírat, kdyby si našli tu nejhůře placenou práci. V případě, že rozdíl v příjmech mezi životem na sociálních dávkách a životem za minimální mzdu bude dostatečně vysoký, nezaměstnaní mohou být motivováni k návratu na pracovní trh.
V posledních letech si můžeme všimnout, že v české ekonomice narůstá minimální mzda, a přitom klesá nezaměstnanost. To je v rozporu se základními ekonomickými poučkami, které však nekalkulují s existencí rozsáhlého sociálního systému. Když v ekonomických úvahách zohledníme pobírání sociálních dávek a situaci na trhu práce, neměla by nás pozorovaná skutečnost nijak překvapit.
V naší ekonomice existuje pouze malá skupina lidí, kteří pracují za minimální mzdu z důvodu nízké kvalifikace. Ostatní nízkokvalifikovaní na pracovním trhu nejsou a zneužívají štědrého sociálního systému. Vzhledem k vysokému počtu volných pracovních míst nelze předpokládat, že by rozumný růst minimální mzdy měl významný dopad na nezaměstnanost. Naopak lze očekávat, že růst minimální mzdy bude legalizovat část příjmů a navýší motivaci lidí k práci.
Autor: Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities
Nahrávání ...