Evropská centrální banka ponechala svůj postoj k měnové politice v podstatě beze změny. Nynější údaje posilují očekávání, že čisté nákupy aktiv v rámci programu APP by měly být ukončeny ve třetím čtvrtletí a další vývoj měnové politiky bude záviset na aktuálních údajích a hodnocení výhledu, uvádí se v prohlášení zveřejněném po zasedání Rady guvernérů ECB.
ECB se tak drží plánů na pomalé uvolňování mimořádných stimulačních opatření, protože obavy z rekordně vysoké inflace převažují nad obavami z válečné recese.
“Ve stávajícím prostředí vysoké nejistoty si Rada guvernérů zachová při provádění měnové politiky otevřené možnosti a bude jednat postupně a flexibilně,” uvádí se v prohlášení. “Rada guvernérů podnikne veškeré potřebné kroky, aby naplnila mandát ECB v oblasti cenové stability a přispívala k zajištění finanční stability,” stojí rovněž v textu.
ECB snižuje tempo programu tištění peněz již několik měsíců. Zatím se ale stále vyhýbá závazku stanovit přesné datum ukončení tohoto programu v obavě, že válka na Ukrajině a nebývale vysoké ceny energií by mohly náhle změnit výhled, upozornila agentura Reuters.
ECB patří mezi nejopatrnější centrální banky světa a zaostává téměř za všemi hlavními centrálními bankami, z nichž mnohé začaly zvyšovat úroky již loni. Jen v posledních dvou dnech zvýšily úroky centrální banky Kanady, Jižní Koreje a Nového Zélandu. Centrální banka USA (Fed) by podle očekávání měla zvýšit sazby v příštích dvou letech nejméně osmkrát. ECB uvedla, že úrokové sazby půjdou nahoru až “nějakou dobu” po ukončení nákupů dluhopisů a budou se zvyšovat postupně.
Toto zopakovala na následné tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová. “Držíme se našeho pořadí. Posloupnost, na které jsme se dohodli, je: Nejprve dokončeme čisté nákupy aktiv a nějakou dobu poté se rozhodněme o zvýšení úrokových sazeb a následných zvyšováních,” řekla Lagardeová. “Potvrdili jsme velmi pravděpodobný závěr čistých nákupů aktiv ve třetím čtvrtletí, aniž bychom byli konkrétnější,” pokračovala a vysvětlila, že fráze “nějakou dobu“ ponechává bance široký časový rámec, ve kterém může jednat. “Nějakou dobu poté může trvat týden až několik měsíců,” řekla šéfka ECB.
ECB od roku 2015 nakoupila veřejný a soukromý dluh za téměř pět bilionů eur (122 bilionů Kč) s cílem oživit inflaci, která roky nedosahovala dvouprocentního cíle banky. V posledních měsících však inflace nečekaně prudce vzrostla, což staví centrální bankéře před dilema, protože se snaží sladit dvě protichůdné ekonomické síly. Inflace je již na rekordní úrovni 7,5 procenta a očekává se její další růst. Na druhé straně ekonomika eurozóny v nejlepším případě stagnuje a dopady války na Ukrajině poškozují domácnosti i podniky v zemích eurozóny.
Nahrávání ...