INSIA dostala pokutu 500 tis. Kč aneb ČNB tvoří odstrašující případ

Česká národní banka udělila pokutu společnosti INSIA ve výši 500 tis. Kč. INSIA přitom část nedostatků odhalila a napravila ještě před zahájením kontroly. Čím se provinila?

Kontrola ČNB

Česká národní banka (ČNB) provádí kontrolu finančních zprostředkovatelů pravidelně. A téměř vždy si kontrolovaný subjekt odnese nějakou pokutu. Nejinak tomu bylo i v případě společnosti INSIA, která obdržela sankci ve výši 500 tis. Kč za kontrolované období od 3. 12. 2018 do 6. 5. 2020.

ČNB ve společnosti INSIA prováděla kontrolu na vybraném vzorku 34 pojistných smluv z celkem zprostředkovaných 85 398 v předmětném období. Přestože INSIA zprostředkovala převážně smlouvy o neživotním pojištění (79 110) a jen zlomek o životním pojištění (6 288, v tom 1977 rezervotvorných), v kontrolovaném vzorku je poměr opačný: 8 smluv neživotního pojištění a 26 životního pojištění, z nichž 21 bylo rezervotvorných.

Prohřešky společnosti INSIA

Jako první prohřešek uvádí ČNB neuvedení dopadů sjednání a související rizika u 28 záznamů z jednání k uzavřeným pojistným smlouvám, z nichž 16 byly smlouvy o rezervotvorném životním pojištění.

„Účastník řízení sice uvedl, že uvedené pochybení odhalil a napravil ještě před zahájením kontroly ze strany ČNB, když v dubnu 2020 zavedl nový tiskopis, který oblast vysvětlení dopadů sjednání pojištění na zákazníka včetně souvisejících rizik již pokrývá, ovšem na skutková zjištění nemá tato skutečnost vliv,“ uvádí v odůvodnění sankce ČNB.

Vázaní zástupci společnosti INSIA poskytují rady v oblasti pojištění. A na poskytování rady se vztahují mnohem přísnější pravidla než u doporučení. Zejména je nezbytné provést analýzu situace klienta a zasadit radu do jeho finanční situace. Podle ČNB společnost „neprovedla v 14 případech smluv 2 rezervotvorného pojištění řádně analýzu všech informací potřebných pro poskytnutí rady“, přičemž v pěti případech nebyla finanční situace klienta ani zaznamenána. V těchto případech byl využit formulář, který měl nastavené otázky o finanční situaci klienta jako nepovinné.

ČNB vidí nedostatek také v chybějícím prohlášení o vhodnosti při sjednání rezervotvorných životních pojištění. „Vyhodnocení vhodnosti produktu naši VZ provádějí přímo v dokumentu „Záznamu z jednání“ v sekci „Analýza a investiční dotazník“,“ uvedla ke zjištění INSIA.

Podle ČNB ovšem ve zkoumaných smlouvách není prohlášení o vhodnosti správně formulováno: „Neobsahuje souhrn poskytnutého poradenství, informace, proč je poskytnuté poradenství pro dotyčného zákazníka vhodné, či upozornění, zda bude u doporučovaných pojistných produktů s investiční složkou pravděpodobně potřebné, aby zákazník požadoval přezkum souvisejících ujednání.“

“Bohužel jsme byli jedna z prvních větších firem, která podstoupila komplexní kontrolu po zavedení zákona 170/2018 Sb. a vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici žádná konkrétní vodítka, jak dokument záznamu v detailu zpracovat, je to prostě metoda pokus – omyl,” uvádí Ivan Špirakus, generální ředitel společnosti INSIA, k nálezu ČNB a dodává: “Nejsem si však jist, zda účelem takových slohových cvičení má být ochrana spotřebitele nebo jen naplnění představ dohledu.”

Neposkytnout včas (tj. bezodkladně) informace České národní bance se také nevyplácí. Řada společností dostala pokutu byť jen za to, že nahlásila o pár dnů později novou spolupracující pojišťovnu, a to přesto, že její zástupci nesjednali žádnou pojistnou smlouvu této pojišťovny.

U společnosti INSIA jako nedostatek vyhodnotila ČNB neoznámení nových členů představenstva Rudolfa Paločka a Anthonyho Stevense. Oba se stali členy představenstva již 30. 4. 2019, do obchodního rejstříku byli zapsáni až 25. 2. 2020 a do registrů ČNB až 8. 1. 2021, resp. 20. 1. 2021.

Důvodem, proč musí být informace ČNB předány bezodkladně, je, že „jsou podmínkou udělení oprávnění k činnosti SZ dle příslušných zákonů důvěryhodnost či odborná způsobilost členů statutárního orgánu“.

Další várka prohřešků souvisí s AML – zákonem proti praní špinavých peněz. Tři vázaní zástupci po dobu delší než 1 rok před uzavřením smlouvy o rezervotvorném životním pojištění neprošli školením, přestože se při uzavření této smlouvy mohli setkat s podezřelými obchody.

„Za tento přestupek je možno uložit sankci dle odst. 8 téhož ustanovení AML zákona až do výše 5 mil. Kč,“ uvádí ČNB.

A to v toto oblasti není ještě vše: „Česká národní banka má za prokázané, že účastník řízení v období od 1.2.2019 do 13.5.2020 nezavedl a neuplatňoval odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.“

Důvodem je, že alespoň jednou za dvanác měsíců společnost nevypracovala hodnotící zprávu, kterou následně neprojednalo představenstvo a dozorčí rada.

Pokuta ČNB byla milosrdná? Hrozila i vyšší sankcí

Česká národní banka celkem za 8 nalezených prohřešků mohla společnosti INSIA udělit pokutu až ve výši 135 125 000 Kč. ČNB navíc konstatuje, že „účastník řízení nevynaložil veškeré úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby přestupkům uvedeným v tomto příkaze zabránil“.

Navíc společnosti INSIA přitížilo, že již dvakrát sankci od ČNB dostala. Polehčující okolností naopak bylo, že INSIA část prohřešků odstranila ještě před zahájením řízení.

INSIA se podle centrální banky má stát odstrašujícím příkladem: „S ohledem na represivní funkci sankce a generální prevenci je na místě uložit účastníku řízení za vytýkaná jednání peněžitou sankci tak, aby dala ostatním účastníkům trhu na vědomí, že vytýkaná jednání považuje za závažná porušení povinností, jejichž neplnění musí být trestáno a vynucováno.“

ČNB i vzhledem k hospodářským výsledkům společnosti INSIA přistoupila k pokutě ve výši 500 tis. Kč, kterou považuje za adekvátní. „Vzhledem k majetkovým poměrům účastníka řízení není uložená sankce likvidační,“ konstatuje ČNB.

Celé vyjádření Ivana Špirakuse, generálního ředitele INSIA

Z pohledu INSIA jsou obecně výkladová stanoviska ČNB k požadavkům na záznamy z jednání velmi extenzivní. Bohužel jsme byli jedna z prvních větších firem, která podstoupila komplexní kontrolu po zavedení zákona 170/2018 Sb. a vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici žádná konkrétní vodítka, jak dokument záznamu v detailu zpracovat, je to prostě metoda pokus – omyl. A školné je zjevně velmi drahé.

Věříme, že se z našeho případu ostatní kolegové na trhu poučí a výrazně rozšíří zpracování svých záznamů z jednání. Nejsem si však jist, zda účelem takových slohových cvičení má být ochrana spotřebitele nebo jen naplnění představ dohledu.

Další naše “provinění” byla v podstatě administrativní povahy a na kvalitu služeb poskytovaných našimi poradci neměla žádný negativní dopad. S ohledem na to považujeme uloženou sankci za velmi přísnou. Jsem přesvědčen, že dohled by měl nejprve s účastníky trhu pracovat na zlepšování jejich procesů poskytováním zpětné vazby a velké sankce ukládat až v případech, kdy se kontrolovaný subjekt nesnaží o nápravu nebo u zjevně úmyslnéhoči systematického poškozování spotřebitelů.

INSIA se vždy usilovně snažila o maximální respektování platné legislativy a do Compliance dlouhodobě investuje značné prostředky, jak do lidí, do školení sítě i do IT podpory a systémů. Celou řadu zákonných povinností plníme mnohem kvalitněji než jiné firmy, za to nás ale nikdo nepochválí.

Já osobně jsem celé přípravě a zavedení IDD do české legislativy v rámci své pozice  v prezidiu Asociaci českých pojišťovacíchmakléřů věnoval velké množství času a energie, O to více mě pochopitelně závěr kontroly v INSIA mrzí.

Reklama