Některé události posledních měsíců, jako je snižující se cena ropy nebo oslabení české měny, přímo ovlivňuje také cenu plynu v České republice. Jakým způsobem se na ní projeví nižší cena ropy? Jaký vliv má oslabený kurz koruny? A jaký další vývoj lze očekávat v 2015?
Plyn pro letošní zimu byl již nakoupen, dodavatelé mají nadbytek
Na začátku roku 2015 došlo v poměrně krátkém časovém úseku k velkému propadu velkoobchodních cen zemního plynu. Důvodů bylo více. Trvajícím poklesem světových cen ropy počínaje, konfliktem na Ukrajině a nízkou poptávkou po zemním plynu z důvodu teplého průběhu zimy konče.
Koncové ceny nicméně na takovéto změny nereagují promptně. Prvním důvodem je samotné složení ceny. Komoditní část podle velikosti zákazníka tvoří přibližně dvě třetiny ceny, zbylou třetinu pak takzvané regulované složky, které jsou plně v dikci Energetického regulačního úřadu a mění se jednou za rok.
Druhým podstatným důvodem, proč nedochází k ohlášení poklesu koncových cen okamžitě po poklesu cen na velkoobchodních trzích, je fakt, že zemní plyn je obchodníky pořízen na zimní období z velké části dopředu. Obchodníci obvykle nakupují plyn postupně v delším časovém rozmezí. Část například ukládají do podzemních zásobníků, nicméně vždy za aktuální tržní ceny v okamžiku pořízení. Jinými slovy to znamená, že obchodníci nakupují se zřetelem na bezpečnost dodávek zemní plyn předem. A to tak, aby před začátkem zimy již měli plyn nakoupen. V samotném období dodávky, což je v případě domácností v podstatě pouze v zimním období, dochází k pořízení zemního plynu pouze v omezené míře, a to zejména v reakci na momentální teplotní výkyvy. Je tedy zřejmé, že aktuální cenová úroveň nemá na stávající koncové ceny de facto vliv.
Změna velkoobchodních cen plynu se promítne do koncových cen vždy se zpožděním
Jakákoliv změna velkoobchodních cen se tedy projeví vždy s určitým zpožděním. Ceny plynu na zimu 2014/2015 tak odrážejí cenovou úroveň zejména roku 2014, a to včetně nepříznivého vlivu skokového oslabení české koruny vůči euru v listopadu 2013.
Znamená to také, že pokud se lednová cenová úroveň na velkoobchodním trhu udrží delší dobu, lze v příštím období očekávat pozitivní vliv na koncové ceny plynu. Přinejmenším tedy v rámci jejich komoditní části. Pokud ale chtějí Češi profitovat z aktuální nižší cenové úrovně už nyní, mohou si vyhledat prémiové nabídky. U společnosti E. ON se jedná například o produkt Jistota 24, který nabízí vysokou úsporu na komoditní části ceny plynu.
Autor je expertem nákupu plynu ze společnosti E.ON Energie a.s.
Nahrávání ...
Chtěl bych se zeptat autora článku, co bychom dělali v případě, že by Rusko uzavřelo kohoutky např. z důvodu toho, že podporujeme USA propagandu a schvalujeme nesmyslné sankce.
Rusko uzavřelo dohodu s Čínou např. ohledně dodávky plynu. Dále Rusko rozšiřuje spolupráci i s dalšími zeměmi, jako je např. indie. Zmiňuji to proto, že v podstatě nás Rusko brzy nebude potřebovat. Navíc chtějí vytlačit z obchodu i dolar. Což Američani nechtějí skousnout, stejně tak jak to nedokázali skousnout u jiných států, kteří nesdílí americkou světovou politiku.
Od koho bychom v případě nejhoršího kupovali zemní plyn? Byla by to právě USA (Břidlicový plyn) a za jakou cenu? Děkuji za odpověď.
Ono tak nejde moc o to odkud se bude kupovat, ale kudy se bude kupovat. ČR má zásoby zemního plynu přibližně na 12-13 měsíců, což je dostatečná doba na získání potřebných kontraktů.
Co vím, tak jediný Zeman (ze zemí EU) jel na nedávnou oslavu výročí v Rusku. A ČR a Rusko nemá špatné obchodní vztahy, tudíž bych se nestrachoval o nedodávaní plynu. USA samozřejmě bude chtít prosazovat svou politiku k udržení USD, nicméně dle mého názoru americký dolar nemá světlou budoucnost.
O Indii bych mohl vyprávět, protože zde obchodujeme a vidíme vývoj situace. Nicméně v EU a situace kolem ropy a zemního plynu je bohužel v moci, resp. mocenské globální invazní síle USA.
Jak najdete v článcích níže, před mnoha lety tehdejší monopolní distributor Transgas uzavřel smlouvy s Gazpromem až do roku 2035 za ceny odvozené od ceny ropy.
Před dvěma roky stála stejná energetická kapacita v ropě asi 10x tolik, co u zemního plynu. Čili ta konstrukce se Gazpromu extrémně vyplatila a nám všem stejně extrémně prodražila. Neříkám, že nás Gazprom napálil, prostě ten vzoreček ve finále vyšel lépe jemu, než mně nebo Vám.
Myslím, že Transgas by ze srdce děkoval do Kremlu, kdyby se náhodou Rusko rozhodlo zavřít kohouty a RWE by mohlo zrušit toho kostlivce z minulosti a nakoupit na trhu za ceny dnešní.
Pro zajímavost, našel jsem článek z roku 2011:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/123153-rwe-transgas-doplatil-na-dlouhodobe-kontrakty/
a ještě starší
http://www.energyweb.cz/web/zpravodaj/zpr_9_12_99a.htm
Rusko nám bude prodávat tak dlouho, dokud se mu to vyplatí. V tuto chvíli jsou EU i Rusko navzájem zavislé. Vyhraje ten, kdo bude diverzifikovat zdroje nebo zákazníky jako první. Ten pak bude prodávat dráž nebo nakupovat levněji.
Jaké jsou naše šance diverzifikovat zdroje? Třeba takto:
http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2210012/zkapalneny-plyn-krom-polska-laka-i-ukrajinu-prvni-terminal-chce-mit-kyjev-do-3-let.html
Polsko při svých historických zkušenostech se svým východním sousedem odmítá být energeticky závislé na Moskvě a buduje terminál, který může přinést volbu i nám.
Energetické bezpečnosti zdar!
Díky za informace, palec hore
Dobrý den, slíbil jsem, že sem nebudu tahat politiku. Bohužel to všechno tak trochu s politikou souvisí. Dovolím si zveřejnit nejnovější informace a být co nejméně politický.
21. BŘEZNA 2015 – Rusko uvažuje o zlevnění plynu kvůli konkurenceschopnosti. Pouze připomíná, že zrovna Ukrajina má velké dluhy a dodávky neplatí. Cituji: Rusko podle Demčyšyna chápe, že pokud chce být schopno se svým plynem konkurovat, musí jít s cenou výrazně dolů. „Odhaduji, že se domluvíme na rozumné ceně mezi 240 a 250 dolary,“ řekl ministr ohledně ceny pro druhé čtvrtletí. Ve třetím kvartále podle něj cena s ohledem na nedávný propad světových cen ropy dál klesne na 210-220 USD.
13. 2. 2015 – Dodávky plynárenského gigantu Gazprom do zemí „vzdáleného zahraničí“ by podle listu mohly být účtovány za zhruba 222 dolarů (asi 5 400 korun) za tisíc metrů krychlových. Gazprom pojmem „vzdálené zahraničí“ označuje EU bez zahrnutí Litvy, Lotyšska a Estonska, ale včetně Turecka, píše agentura Reuters. V loňském roce průměrná cena dodávek Gazpromu mimo Společenství nezávislých států podle agentury Interfax klesla na 341 dolarů za tisíc metrů krychlových z předloňských 385 dolarů.
Takže Rusko si je vědom konkurence a bude podle toho i jednat. Mimo to si Rusko otevřelo další spolupráci, další obchody s plynem a není to pouze Čína ale i evropské státy. Takže po kvalitním plynu z Ruska je pořád velký zájem. Plánují se další plynovody z Ruska do EU.
Co se týče Polska a Ukrajiny, tak je třeba si uvědomit, že spolupráce by měla být dlouhodobá a strany by si měly maximálně věřit. Ukrajinu nelze v dnešní době brát jako kvalitního obchodního partnera, země je totálně rozvrácena bez jediné autority. Dokonce si někteří myslí, že plány nakonec nebudou realizované. Když jsem se díval na situaci ukrajinské země, tak se těchto výroků spíše zastávám. Samozřejmě jak to dopadne, ukáže čas. Cituji: Ukrajina plánuje zvýšit export do Evropy elektrické energie vyráběné v atomových elektrárnách. A za vydělané peníze dostavět spolu s polskou společností dva energetické bloky Chmelnické atomové elektrárny. Předtím se Kyjev zřekl dohody s Rosatomem o výstavbě těchto energetických bloků, která byla podepsána před 5 lety.
Ukrajina zvýšila desetkrát dovoz plynu z Maďarska
Problém je v tom, že nový polský partner Ukrajiny nemá zkušenosti ani technologie pro realizaci tohoto projektu. Polsko je samozřejmě známo svým zvláštním postojem vůči Rusku, to ale nestačí pro stavbu atomové elektrárny. Přesně řečeno, nemá polská společnost ani patřičnou pravomoc: MAAE sotva pustí polské stavbaře na staveniště.
A proto jde prakticky výhradně o výstavbu elektrického vedení z Chmelnické atomové elektrárny do Rzeszowa pro export elektrické energie do Polska. Tím to všechno skončí. Jak to Ukrajině pomůže obejít se bez ruských dodávek, není zcela jasné. I když ukrajinští analytici jsou přesvědčeni, že právě takovým způsobem, bez dodatečné energie a bez zařizování systému distribuce energie do regionů země, které tuto energii potřebují, je možno se zbavit „ruského útlaku“.
Co se týče evropského pohledu, je čím dál vice států, kteří by Rusko za nového obchodního partnera neměnili. Dokonce např. v Německu kvůli sankcím tvrdě vystupují ministři. Poslední perlička byla opět od Sary Wagenknechtové, ještě jsem neviděl tak ostrou političku. Nebudu zde zveřejňovat, co prohlásila a navrhovala, protože je to proti USA a Velké Británii, a to by vyvolalo další politickou debatu. Nicméně jedno prohlášení jsem už zveřejnil – Zánik DOLARU a EURA se blíží.
Jinak máte pravdu, už se neobávám toho, že by Rusko utáhlo kohoutky. Někde jsem četl, že to Rusko neudělá kvůli kvalitní spolupráci. Pokud by to udělalo, už by si nemohly strany nikdy věřit a tím by Rusko ztratilo velkého spotřebitele, a to by pro Rusko nebylo zrovna moc pozitivní. Navíc Rusko nemá za cíl nahrávat konkurenci na smeč.
Vaše články jsou trochu staršího data. Možná by bylo rozumnější se zaměřit na nové informace.
Ještě doplním:
14. 1. 2015
Polsko od nového roku přerušilo reverzní dodávky zemního plynu na Ukrajinu.
Píše se to ve zprávě operátora tranzitní plynárenské soustavy Polska Gaz System.
V poslední dekádě prosince 2014 dosáhly reverzní dodávky zemního plynu na Ukrajinu z této země 21,6 milionu krychlových metrů denně.
Od 10. ledna reverz na Ukrajinu obnovilo Maďarsko, avšak objem těchto dodávek nepřesahuje 2,6 milionu krychlových metrů denně.
———————–
Dle informaci to není poprvé. Možná Ukrajina opět za dodávky neplatí.