Finanční poradci nejspíš budou muset nahrávat hovory se svými klienty. Povinnost nahrávání hovorů včera prošla 3. čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Zvrátit to ještě může Senát ČR nebo prezident. Dopady na poradenské společnosti by byly zdrcující.
Nahrávání hovorů se má týkat obchodníků s cennými papíry, investičních zprostředkovatelů i jejich vázaných zástupců. Každý hovor finančního poradce, který je oprávněn zprostředkovávat investice, tak bude nejspíš muset být nahráván. Povinnost stanovuje novelizovaný § 17 Zákona o podnikání na kapitálovém trhu:
„(1) Obchodník s cennými papíry uchovává záznamy a dokumenty týkající se investičních služeb a obchodů dostatečné k tomu, aby na jejich základě mohla Česká národní banka sledovat dodržování požadavků podle tohoto zákona, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zneužívání trhu a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy finančních nástrojů, zejména zda obchodník s cennými papíry dodržuje své povinnosti vůči zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům a zda nenarušuje řádné fungování trhu.
(2) Záznamy podle odstavce 1 zahrnují záznamy telefonických hovorů a elektronické komunikace týkající se obchodů uzavřených obchodníkem s cennými papíry na vlastní účet a investičních služeb, které zahrnují přijetí, předání nebo provedení pokynu zákazníka poskytovaných zákazníkovi. Tyto záznamy se vedou i tehdy, bylo-li jejich účelem uzavření obchodu nebo poskytnutí investiční služby podle věty první, avšak k tomuto uzavření obchodu ani k poskytnutí této investiční služby nedošlo.“
Povinnost na investiční zprostředkovatele a jejich vázané zástupce přenáší § 32 odst. 4 zákona: „Investiční zprostředkovatel rovněž uchovává záznamy a dokumenty obdobně podle § 17, a to včetně záznamů vedených v evidenci podle věty první.“
Pozměňovací návrh, který povinnost nahrávání zmírňoval pouze na předávání pokynů a uzavírání obchodů a který byl i dvakrát podpořen Rozpočtovým výborem, neprošel.
Podnět na rozšíření nahrávání hovorů i na hovory, u nichž nedochází k předávání pokynů a uzavírání obchodů, dala Česká národní banka a Ministerstvo financí České republiky ho zapracovalo do novely zákona. A to přesto, že nahrávání hovorů podle analýzy RIA může snížit konkurenceschopnost české ekonomiky:
„Negativní dopady lze předpokládat v případech, kdy se za účelem posílení ochrany drobných investorů ukládají nové povinnosti (např. ve vztahu k nahrávání telefonních hovorů).“
Zpráva připouští i nepříznivý dopad na podnikatelské prostředí:
„Navrhovaná právní úprava by měla mít převážně pozitivní dopad na podnikatelské prostředí, s výjimkou případů, kdy se za účelem posílení ochrany drobných investorů ukládají nové povinnosti (např. ve vztahu k nahrávání telefonních hovorů).“
Naopak předpokládá spíše pozitivní dopad na spotřebitele:
„Navrhovaná právní úprava by neměla mít žádné negativní dopady na spotřebitele. Ochrana drobných investorů by neměla být tímto návrhem snížena, spíše se předpokládá její posílení, např. ve vztahu k nahrávání telefonních hovorů.“
Pokuta pro Fincentrum… první vlaštovka?
Nahrávání hovorů finančních poradců je tématem od udělení sankce finančně poradenské společnosti Fincentrum. Tu Česká národní banka (ČNB) zdůvodnila (mimo jiné) nenahráváním hovorů finančními poradci – a to přesto, že Fincentrum stejně jako další obdobné společnosti zabývající se finančním poradenstvím, neuzavírá obchody prostřednictvím telefonních hovorů.
Fincentrum proti rozhodnutí ČNB podalo správní žalobu. Ta ještě není projednána soudem, nicméně i zpráva RIA k projednávané novele Zákona o podnikání na kapitálovém trhu dává spíše zapravdu Fincentru:
„Podle současné právní úpravy má OCP povinnost uchovávat záznamy telefonických hovorů, které se týkají obchodů uzavřených OCP na vlastní účet a dále týkají-li se investičních služeb, které zahrnují přijetí, předání nebo provedení pokynu zákazníka.“
ČNB ovšem již stávající zákon vykládá, že povinnost nahrávat veškeré hovory již existuje. Za jejich nenahrávání nejprve udělila pokutu bance ČSOB, po níž všechny banky nahrávají hovory svých bankéřů, následně i Fincentru, ovšem finanční poradci se nahrávání hovorů brání.
„Nahrávat veškerou komunikaci včetně osobních informací je fatální zásah do soukromí poradců, ale hlavně klientů. Tyto hovory, včetně citlivých osobních informací, se navíc budou muset roky uchovávat na „nějakých“ úložištích, může je poslouchat třetí osoba a může, a bohužel ze zkušeností víme, že bude, docházet k únikům a zneužití. Pokud nakonec projde tato verze zákona, bude to bezprecedentní průlom do ochrany osobních informací,“ uvedl Marek Černoch, výkonný ředitel ČASF.
Výklad České národní banky má i další možné důsledky. „Protože výklad ČNB nemá sílu zákona, mohou teoreticky vznikat konflikty ve vztahu k GDPR (není zde zákonná licence, měl by být udělen souhlas klienta),“ uvádí RIA pro případ ponechání stávající úpravy zákona.
Poslanci zvedli ruku pro nahrávání hovorů s klienty navzdory nákladům, které jsou s tím spojeny. RIA je vyčísluje pro finančně poradenské společnosti až v řádu milionů korun.
Tabulka 1: Náklady nahrávání hovorů s klienty
| Subjekt | Počet pracovníků (VZ) | Roční náklady na nahrávání vč. DPH | Roční náklady na ukládání1) |
| Velká zprostředkovatelská společnost | 670 | 4 864 200 Kč | 1 167 408 Kč |
| Střední zprostředkovatelská společnost | 220 | 1 597 200 Kč | 383 328 Kč |
| Malá zprostředkovatelská společnost | 6 | 43 560 Kč | 10 454 Kč |
| Nebankovní OCP | 50 | 363 000 Kč | 87 120 Kč |
| Velká banka | 10 248 | 74 400 480 Kč | 17 856 115 Kč |
| Střední banka | 2 900 | 21 054 000 Kč | 5 052 960 Kč |
| Malá banka | 924 | 6 708 240 Kč | 1 609 978 Kč |
Poznámka: 1) V praxi se budou náklady na ukládání za další roky kumulovat, neboť ve druhém roce bude muset povinná osoba uchovávat záznamy za druhý + zpětně za první rok atd. (povinná doba uchovávání záznamů je 10 let)
Zdroj: RIA k novele Zákonu o podnikání na kapitálovém trhu
Ovšem hovory musí být ještě vyhodnocovány. A tam již jdou náklady u větších zprostředkovatelských společností do desítek milionů… a desítek procent ročního zisku.
Tabulka 2: Celkové náklady na nahrávání hovorů s klienty
| Subjekt | Počet pracovní-ků vyhodno-cujících hovory2) | Roční náklady na vyhodnocování hovorů v Kč (při nákladech na 1 pracovníka 80 tis. Kč/měsíc) | Roční náklady spojené s povinným nahráváním celkem v Kč | Zisk před zdaněním v Kč (2017 či poslední známý) | Podíl nákladů na zisku před zdaněním |
| Velká zprostředkovatelská společnost | 6,5 | 6 240 000 | 12 271 608 | 29 174 000 | 42,06% |
| Střední zprostředkovatelská společnost | 2,0 | 1 920 000 | 3 900 528 | 5 363 000 | 72,73% |
| Malá zprostředkovatelská společnost | 0,5 | 480 000 | 534 014 | 900 000 | 59,33% |
| Nebankovní OCP | 0,5 | 480 000 | 930 120 | 1 723 000 | 53,98% |
| Velká banka | 93,5 | 89 760 000 | 182 016 595 | 18 174 000 000 | 1,00% |
| Střední banka | 26,5 | 25 440 000 | 51 546 960 | 3 924 552 000 | 1,31% |
| Malá banka | 8,5 | 8 160 000 | 16 478 218 | 424 000 000 | 3,89% |
Poznámka: 2) Zaokrouhleno na poloviny úvazku, jde o předběžný kvalifikovaný odhad
Zdroj: RIA k novele Zákonu o podnikání na kapitálovém trhu
Pokud zákon schválí i Senát ČR a podepíše prezident republiky Miloš Zeman, přijdou finančně poradenské společnosti řádově o 40 až 75 % ročního zisku. Zdá se, že ochranu spotřebitele si poslanci, ministerstvo financí i centrální banka představuje jako likvidaci finančně poradenských společností…
Nahrávání ...
Jen bych Petře ještě pro úplnost doplnil, aby snad někdo nevěřil slovům mluvčího MF ČR, že se vlastně nic nemění, že ďábel je samozřejmě ukryt i v detailu – novela ZPKT totiž rozšiřuje to, co se má chápat investičními službami a že nejde jen o to nahrát přijímání a předání pokynu či investiční poradenství, ale o celý soubor činností nazývanými nově „zprostředkování obchodů s investičnímí nástroji“
Definice je pak v chystané novele zákona taková:
zprostředkováním obchodů s investičními nástroji je činnost vykonávaná
podnikatelským způsobem spočívající v
1. nabízení možnosti sjednat obchod s investičními nástroji nebo poskytnout
investiční službu jménem poskytovatele investičních služeb nebo jménem
zákazníka,
2. předkládání návrhů na sjednání obchodu s investičními nástroji nebo poskytnutí
investiční služby jménem poskytovatele investičních služeb nebo jménem
zákazníka,
3. provádění přípravných prací směřujících ke sjednání obchodu s investičními
nástroji nebo poskytnutí investiční služby jménem poskytovatele investičních
služeb nebo jménem zákazníka, včetně poskytování doporučení vedoucího
ke sjednání takového obchodu nebo služby,
4. sjednávání obchodu s investičními nástroji nebo sjednávání poskytování investiční
služby jménem poskytovatele investičních služeb nebo jménem zákazníka, nebo
5. pomoci při výkonu práv a plnění povinností při sjednávání obchodu s investičními
nástroji nebo při poskytování investiční služby jménem poskytovatele investičních
služeb nebo jménem zákazníka.
Věřme tedy ve zdravý rozum Senátu a pokračování boje na půdě PSP!
Děkuji za doplnění.
Osobně také doufám, že vyhraje zdravý rozum. Ovšem ten je bohužel v politikaření dost často postaven až na třetí kolej…
Obávám se, že tady půjde zejména o to, kdo a jak předloží poslancům argumenty a také jaká lobby bude v pozadí „roztahovat prsty“. Viděli jsme všichni, jak hlasovali poslanci při změně odměňování v pojišťovnictví. Objednaný masakr v médiích, kde jediným viníkem stavu byli zprostředkovatelé bez rozdílu přihlédnutí k jejich „produkci“ nebo systému práce, přičemž nikdo se nezabýval tím, že stejným (možná větším) dílem, se na tom podílely přímo některé pojišťovny. Pan poslanec Šincl v roli ˇoběti“ to nastartoval, pak se to dvakrát upravilo a odhlasováno. Co na tom, že důvod předložený veřejnosti se vůbec netýkal rizikového pojištění, které podlehlo stejné změně zákona. Obávám se, aby to nebylo nyní úplně stejné. V rámci ochrany klientů lze odhlasovat cokoli.
Osobně jsem doufal, že tento návrh nemůže v žádném případě projít, jelikož přínos vidím naprosto minimální. Nepoctivý poradce si vždy cestu najde. Stačí klientovi říci do telefonu, že mu vše rád vysvětlí na osobní schůzce a záznam z telefonátu nic neřeší. Navíc o čem se asi tak s klientem po telefonu můžeme bavit, vysvětlovat mu princip fungování jednotlivých nástrojů, rizik apod.? To je přeci nesmysl. Pokud se bude jednat o přijímání a předávání pokynů, zde samozřejmě přidanou hodnotu vnímám, ale nahrávat jakýkoliv telefonát?
Jediné, co by mohl daný návrh přinést je konec všech menších poradenských společností, nebo je donutit, aby se zastřešili nějakou větší společností/brokerem. Uvedený náklad je pro ně totiž devastující. Větší firmy neskončí, ale přijdou o velkou část zisku, který se bude muset nějakým způsobem nahradit a nakonec to bude mít pravděpodobně přenesený dopad na konečného spotřebitele. Chápu, že pro kontrolní orgán, který to již i několikrát poznamenal, je jednodušší kontrolovat hrstku velkých společností, ale to nemá nic společného s kvalitou. Pouze se sníží konkurence a to nemá nikdy dobrý dopad pro trh. Jako jediné pro schválení daného návrhu v aktuálním znění mě napadá ulehčení práce pro kontrolní orgán a zákulisní lobby. Většinou jsem spíše pozorovatelem, ale uvedené téma mě natolik rozhořčilo, že jsem se musel vyjádřit.
Nedokáži pochopit, jak je možné, že mohou být přehlíženy rozumné argumenty a data. Ale jak napsal pan Kolář, něčeho obdobného jsme byli svědkem nedávno u životního pojištění, kdy se změna týkala nakonec i rizikového životního pojištění, kde bylo jednoznačně doloženo, že tato změna bude mít přínos především pro pojišťovnu, nikoliv pro spotřebitele.