Bankovní rada České národní banky na dnešním měnověpolitickém zasedání rozhodla o zachování základní sazby na úrovni 7,00 %. Pro toto rozhodnutí se vyslovilo pět členů bankovní rady, zatímco dva preferovali růst sazeb o jeden procentní bod. Dneškem tak skončila série devíti zvýšení úrokových sazeb v řadě, která v období mezi loňským a letošním červnem vytlačila základní repo sazbu z hodnoty 0,25 na stávajících 7,00 %. Česká národní banka zároveň potvrdila, že bude pokračovat v devizových intervencích, aby „bránila nadměrným výkyvům kurzu koruny“.
Toto rozhodnutí jsme od centrální banky dnes očekávali a bylo i zřejmé, že pod novým vedením dojde ke změně ve způsobu komunikace. V ní ČNB nově akcentuje primárně nákladové inflační tlaky a rizika dalšího vývoje inflace nyní hodnotí jako vyvážená, zatímco dříve je označovala za pro-inflační. ČNB dále zdůrazňuje zhoršující se náladu českých spotřebitelů a ochlazování zahraničních ekonomik. V opačném směru pak podle ní působí odolnost českého průmyslu a nadále nízká nezaměstnanost.
Tip: ČNB pod vedením Aleše Michla sazby nezměnila
V nové čtvrtletní prognóze ČNB zvýšila výhled na tuzemskou inflaci pro rok 2022 na 16,5 % (dříve 13,1 %) a pro rok 2023 na 9,5 % (4,1 %). Revize se dočkal i odhad růstu českého HDP, který nově počítá pro rok 2022 s 2,3 % (dříve 0,8 %) a pro rok 2023 s 1,1 % (3,6 %).
Novinkou je pak nahrazení standardní prognózy tou, která byla poprvé představena na červnovém zasedání a tehdy byla prezentována jako „alternativní“. Z ní se tedy dneškem stala „základní“. Tato prognóza posouvá horizont měnové politiky z dříve obvyklého rozmezí 12-18 měsíců na 18-24 měsíců. To zjednodušeně znamená, že ČNB je nyní ochotna tolerovat pomalejší návrat inflace k dvouprocentnímu cíli. V souladu s touto změnou pak prognóza umožňuje zachování úrokových sazeb na stávající úrovni až zhruba do konce letošního roku a jejich následný pokles. S inflací zpět na cíli tak ČNB nově počítá až v roce 2024.
Nová bankovní rada evidentně hodlá dostát svému příslibu, že nebude české sazby dále zvyšovat, pokud to nebude nezbytně nutné. Toto své rozhodnutí pak opřela o alternativní (nově tedy základní) prognózu, která k tomu vytváří prostor. Nový guvernér zároveň zdůraznil roli vlády a nepřímo i odborů, od kterých očekává umírněnost v rozpočtové politice respektive mzdových vyjednáváních. Potvrdil i připravenost pokračovat v devizových intervencích.
Autor je hlavním ekonomem společnosti Cyrrus.
Nahrávání ...