Současnou hospodářskou situaci České republiky vnímá naprostá většina Čechů jako horší než před dvanácti měsíci. Za hlavní příčinu považují především růst cen energií a pohonných hmot. Tento názor převládá u lidí s průměrným příjmem (93 procent) a u Čechů ve věku 51 až 60 let (95 procent). Jako další významnou příčinu uvádějí zdražování potravin. Ztráty zaměstnání se přitom obává pouze 11 % lidí.
Na zhoršení své finanční situace se 69 % lidí připravuje již nyní. V zimě budou muset méně topit (74 %) a příští rok si nebudou moci dovolit dovolenou, na jakou byli zvyklí (58 %). Také omezí výdaje na zábavu, návštěvy restaurací a výdaje na provoz auta. Vyplynulo to ze srpnového průzkumu společnosti Partners mezi tisícovkou respondentů.
Češi vládě moc nevěří
Jak dále z výzkumu vyplynulo, 79 % dotázaných by si přálo, aby situaci vyřešila vláda – požadují po ní zajištění dotací na elektřinu a plyn, a tím alespoň částečné vyrovnání jejich zdražení. Pouze 29 % lidí však zároveň věří tomu, že vláda svými kroky v brzké době skutečně zmírní dopady ekonomické krize. Podobně skeptický (32 %) je postoj Čechů k případným protikrizovým opatřením Evropské unie.
Nicméně jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5000 Kč nehodnotí lidé pozitivně – za populistické opatření nebo za výdaj „na dluh“ ho označily celkem tři čtvrtiny dotázaných.
Samoživitelé to budou mít nejtěžší
Za nejvíce finančně ohroženou skupinu lidé považují samoživitelky či samoživitele (34 %) – tak to vnímají hlavně mladší lidé ve věku 25–34 let a lidé s nižším vzděláním. Čtvrtina (25 %) vnímá jako finančně slabou skupinu důchodce, cítí to tak hlavně sami nepracující senioři (48 %) či nejstarší skupina ve věku 61–70 let. Třetí nejčastěji jmenovanou ohroženou skupinou jsou podle názoru respondentů rodiny s malými dětmi, kdy je jeden z rodičů na rodičovské dovolené (24 %).
„Současná hospodářská situace se diametrálně liší od loňské. Inflace přesáhla 17 % a výhled České národní banky ukazuje průměrnou inflaci pro příští rok kolem 10 %, což jsou extrémní a desetiletí neviděné hodnoty. Před rokem Češi bojovali s inflací na úrovní 4 %. Stejně tak se změnila situace na úvěrovém trhu. Základní sazba centrální banky byla před rokem pod jedním procentem, kdežto nyní je nastavena na 7 % a je velká pravděpodobnost, že v nejbližší době ještě vzroste,“ komentuje trh ekonom Partners Martin Mašát.
Finanční rezervy
Ukázalo se, že lidé jsou dnes schopni uspořit méně často než v předchozím období. V letech 2020 a 2021 tři čtvrtiny lidí dokázali vyjít s měsíčním příjmem tak, že mohli z příjmů vytvářet i úspory. V roce 2022 jsou jich už pouze dvě třetiny. Meziročně se ale nezměnila doba, po kterou by lidé byli schopni vydržet žít výhradně z úspor. Stále jde o 7–8 měsíců, 16 % populace by pak úspory nestačily na pokrytí výdajů ani na jeden měsíc.
„Tvorba finančních rezerv je optimální ve výši 10 % až 20 % z příjmů, ideální stav je úspora kolem 30 % z příjmů,“ dodává Jaroslav Gall, finanční poradce Partners s tím, že na spořicích produktech by měla zůstat částka, která je rovna alespoň šestiměsíčním výdajům jednotlivce/ rodiny. Současná situace nicméně ukazuje, že dvanáctiměsíční rezerva dodá lidem více klidu.
Ostatní naspořené peníze, které lidé během dvou až tří let nebudou potřebovat, je vhodné podle Galla směrovat na spoření s výhodným úrokem, ostatní zdroje dle investičního profilu a časového horizontu vložit do investičních produktů.
„V rodinných financích je třeba zavést větší pořádek, řád a disciplínu. Základem je udělat si podrobnou finanční bilanci, přesně poznat strukturu svých výdajů. A zaměřit se na detaily – například sledovat i výdaje malých položek, které v celkovém souhrnu mohou dělat poměrně velké sumy,“ dodává Gall.
Zvýšit zálohy, využít státní podpory nebo sociální tarif
„Přispět k řešení situace mohou všichni. Domácnosti, které situaci ještě zvládají, by si měly primárně zvednout zálohy na energie, aby předešly velkému překvapení v ročním vyúčtování. Mohou-li, pak přejít na dlouhodobější řešení, jako například obnovitelné zdroje,“ radí Gabriela Vondrušová, výkonná ředitelka Institutu prevence a řešení předlužení.
Naopak domácnosti, které se dostaly do finančních potíží a nemají prostředky na úhradu vyúčtování energií ani na zálohy, by se podle ní měly proaktivně obrátit na dodavatele a také využít dostupné nástroje státní podpory, jako například příspěvek na bydlení. „Dodavatelé energií by měli svým zákazníkům podat pomocnou ruku, například pomoci klientům s vyplňováním žádosti o příspěvek na bydlení, nastavit splátkové kalendáře nebo zavést sociální tarif pro zranitelné skupiny i bez kompenzace státu,“ dodává.
Přesto mezi Čechy převládá optimismus a přesvědčení, že náročné období domácnosti nakonec zvládnou (78 %), i když s určitým omezením.
Nahrávání ...