Společensky odpovědné investice v podobě konkrétních projektů v energetice, tak by se dala shrnout dnešní diskuse. Investoři slyší na příběhy. A příběhy vytvářejí emoce, a oboje v sobě projekty přispívající k udržitelnosti zkrátka mají. Není bez zajímavosti, že v České republice se více než polovina elektřiny stále vyrábí z uhlí. Je ale východiskem pouze zelená energie?
Petr Zámečník: Čím se váš přístup k investicím liší od ostatních? Proč by měl finanční poradce nabízet právě vaše investice? Proč by je měl mít v portfoliu?
Ondřej Žídek: Naše základní a zásadní odlišnost je v tom, že my investujeme do konkrétních projektů, které se snažíme vlastnit, řídit, ovlivňovat a kontrolovat. V rámci oblasti ESG valná většina fondů a investičních společností investuje často do akcií technologických firem. My si vybíráme konkrétní projekty na konkrétních místech, do kterých investujeme.
Martin Hubík: Náš přístup je v tomto ohledu velmi podobný. Naše společnost se před dvěma lety rozhodla založit fond kvalifikovaných investorů nejen na základě silné poptávky, ale vnímáme zde také přidanou hodnotu a chceme našim investorům a obchodním partnerům nabídnout možnost investovat spolu s námi do obnovitelných zdrojů, zejména do větrné energie.
Petr Zámečník: Proč by měl finanční poradce nabízet i tyto investice do konkrétních projektů?
Jan Traxler: Mám obecně rád investice do společensky odpovědných fondů. A konkrétně tyto dvě možnosti mně dávají smysl, protože nejsou o obchodování na akciovém trhu, ale o tom, že jako investor do těchto fondů se můžu v podstatě přímo podílet na provozu konkrétních projektů, konkrétních elektráren, které vyrábějí elektřinu nebo teplo, generují stabilní cash flow a investorovi to přináší adekvátně poměrně stabilní výnosy.
Petr Zámečník: Do jakých projektů investuje váš fond?
Martin Hubík: Aktuálně máme v portfoliu čtyři aktiva – dvě větrné a dvě solární elektrárny. Strategie fondu je velmi transparentní. My jsme v České republice vyrostli zejména na větrné a solární energii a obnovitelným zdrojům se věnujeme už od roku 1994. Proto přišel logický krok založit si vlastní fond. Část aktiv jsme tedy prodali do fondu a nabízíme tak i externím investorům možnost investovat spolu s námi a dle typu aktiv. Dneska na trhu v České republice žádný jiný fond nebo investiční nástroj neumožňuje přímou investici do větrné energie.
Ondřej Žídek: My jsme nejvíce zainteresováni ve fotovoltaikách, které máme v Čechách, na Slovensku a poslední dva roky se poměrně dynamicky rozvíjíme i v Maďarsku. Jsme diverzifikováni nejenom regionálně, ale i technologicky – fotovoltaiky tvoří většinu, dále jsou to bioplynové stanice a biomasové teplárny. Vítr nám v portfoliu dlouhodobě chybí a snažíme se poohlížet i po těchto příležitostech. Za více něž osmiletou historii jsme vybudovali portfolio v úhrnu přibližně 2, 5 miliardy korun v aktivech, která máme pod správou a všechno to jsou projekty obnovitelných zdrojů. Každá z 25 společností je nositelem projektu buď fotovoltaické, biomasové nebo bioplynové energie.
Petr Zámečník: Fotovoltaika nebo větrná energie byly hojně podporovány státem, nicméně v této oblasti došlo k určitému půstu, kdy stát přestává tyto energie podporovat. Jak to může ohrozit investory a vaše společnosti?
Ondřej Žídek: Musíme se vrátit deset, dvacet let nazpátek, kdy obnovitelné zdroje měly základní negativum – nekonkurenceschopnost klasickým zdrojům, a s tím se většina vlád popasovala nastavením finanční podpory. To se v roce 2009 a 2010 v České republice podařilo a přišla první vlna výstavby především fotovoltaických zdrojů. Přineslo to velký zájem nejenom investorů, ale i technologických firem, které se snažily zlepšovat technologie a také zlevňovat. Uvedu jednoduché srovnání: V roce 2009 nás jedna megawatta instalovaná ve fotovoltaice stála kolem 100 milionů korun až 120 milionů korun, zatímco dneska jsme na šestině až sedmině zmíněné ceny a energie z obnovitelných zdrojů se stává konkurenceschopným hráčem na trhu. A to, co musíme do budoucna vyřešit, abychom byli plně konkurenceschopní, je eliminování závislosti obnovitelných zdrojů na počasí. To se postupně daří, máme spoustu možností, jak energii akumulovat ať už přímo do baterek nebo nepřímo skrz technologie dalších alternativ. Je otázkou blízké budoucnosti, kdy si oba zdroje energie – obnovitelné i neobnovitelné – budou vypomáhat, nebudou si tolik konkurovat, ale slabiny jedné bude nahrazovat druhá a naopak.
Petr Zámečník: Je u větrných elektráren stejný vývoj jako u fotovoltaiky? Také tam ustupuje státní podpora? A co jejich technologie, která nejde tak rychle dopředu?
Martin Hubík: První elektrárnu jsme postavili v roce 2006, a ještě předtím jsme jako skupina byli v obnovitelných zdrojích velmi aktivní. Ano, technologie nejdou dopředu tak rychle jako u solární energie, ovšem je pravdou, že dneska se staví větrné elektrárny takového výkonu, který historicky nebyl možný.
Petr Zámečník: Jak vnímáte riziko státní podpory, která může nebo nemusí přijít a často se měnící zákony, které podporují některé zdroje energie? Jak velké riziko to je pro investory?
Jan Traxler: Je to hlavní riziko těchto typů fondů. Je tady politické riziko – riziko, že politici mohou systém podpory, tak jak je nastaven formou výkupních cen, určitým způsobem zregulovat, zmenšit, sáhnout provozovatelům solárních, větrných a dalších elektráren na státem garantované výkupní ceny. Otázkou je, do jaké míry se to může nebo nemůže podařit, ale to riziko tady neodmyslitelně je a s tímto vědomím do toho musí investor jít. Není tady riziko volatility akciových trhů nebo vývoje úrokových sazeb, ale riziko politické. Jako investor riziko musím umět přijmout a akceptovat.
Petr Zámečník: Co s tímto rizikem ale uděláte vy jako společnosti, které do obnovitelných zdrojů přímo investujete?
Martin Hubík: My toto riziko při kompenzacích velmi dobře známe a žijeme s ním už několik let. Jak investoři, tak my jako fondy kvalifikovaných investorů, tak i znalci, kteří oceňují hodnotu aktiv, toto riziko znají a umí ho kvantifikovat a ustanovují rizikové přirážky, kterými snižují hodnotu aktiva už v momentě, kdy je do fondu prodáváno nebo kdy ho valuují v rámci fondu. Toto riziko je zakalkulováno v hodnotě investice do solární energie. U větrných elektráren je riziko obdobné, nicméně pravděpodobnost, že by byla zavedena větrná daň jako ekvivalent solární daně, která tady existuje, vnímáme jako velmi nízkou. Obnovitelné zdroje energie, jako je solární nebo větrná, jsou v rámci Evropy silně podporovány a trend a podpora ze Západní Evropy jsou jednoznačné.
Ondřej Žídek: Jak s tímto rizikem pracujeme my? Jednoduše nesázíme na jednu kartu, ale diverzifikujeme. Jak technologicky, tak regionálně. Fondy, které spravujeme, ať už Martin nebo já, jsou velmi konzervativní a stabilní, dobře predikovatelné, protože všechny tyto projekty používají nějakou formu garance, a to už dlouhé roky. Pak je pro portfolio manažera docela jednoduché kalkulovat, jaký bude výnos za rok, dva, za pět nebo za deset let, pokud má pod kontrolou všechny provozní náklady a má na to dobré partnery. My víme, že výnos v příštích letech se bude pohybovat na úrovni šesti, sedmi procent, a když bude dobrý rok, tak třeba i osmi procent.
Martin Hubík: V České republice čekáme na schválení nového zákona na podporu obnovitelných zdrojů energie. Ten by měl současný stav odblokovat a umožnit další výstavbu, která by měla být za podmínek umožňujících projekty tohoto typu investičně podporovat, ale zároveň by projekty měly být provozně nezávislé, a tam už by žádné provozní dotace být neměly. Podobnou cestou se vydávají i další evropské země.
Jaké typy investorů vyhledávají investice do obnovitelných zdrojů? Jaké jsou trendy v tomto oboru? Jak hosté diskuse vnímají budoucnost odvětví? A také – fotovoltaické panely i větrné elektrárny mají svou konkrétní životnost. Jak je to s následnou recyklací jejich materiálů?
Více informací naleznete ve videu.
Martin Hubík
Manažer fondů a externího financování společnosti Portiva
Martin Hubík je absolventem Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy Univerzity v Brně a držitelem prestižního titulu CFA. Pracoval jedenáct let v Komerční bance, kde zastával více než dva roky pozici zástupce ředitele obchodní divize pro nejvýznamnější korporátní zákazníky na Moravě. Od roku 2020 řídí fond kvalifikovaných investorů investiční skupiny Portiva. Má na starosti rozvoj distribučních kanálů, vztahy s investory a problematiku regulatoriky a compliance.
Jan Traxler
Privátní investiční poradce a jednatel společnosti FINEZ Investment Management
Investičnímu poradenství se aktivně věnuje od roku 2004. O tři roky později už zakládal vlastní poradenskou firmu FINEZ Investment Management. Patří mezi průkopníky placeného poradenství formou odměny ze zisku. Zaměřuje se na privátní klientelu s majetkem od 10 milionů korun. Radí také několika církevním organizacím a nadacím. Nerad spekuluje a svým klientům vždy doporučuje pouze investice, do kterých investuje vlastní peníze. Je autorem více než 600 odborných článků a publikací. Je ženatý a má dvě děti. Ve volném čase hraje stolní tenis, do práce jezdí nejraději na kole a miluje horskou turistiku.
Ondřej Žídek
Manažer fondu NOVA Green Energy
Ondřej Žídek působí jako manažer fondu a je předsedou správní rady fondu NOVA Green Energy, SICAV, a.s. V oblasti energetiky má 15 letou praxi, spravoval aktiva soukromého energetického holdingu ve výši 100 mil. EUR a byl členem představenstva a manažer distribuce ČEZ Distribuce Bulharsko. V investiční skupině Redside působí od roku 2017 a spravuje aktiva fondu v hodnotě 100 mil. EUR. Vystudoval ČVUT v Praze.
Petr Zámečník
Petr Zámečník působí na pozici Chief Content Officer ve společnosti EMA data a jako šéfredaktor serveru Poradci-Sobě.cz od podzimu roku 2019. Svou profesní dráhu zahájil jako šéfredaktor odborného serveru Měšec.cz, u jehož zrodu stál na přelomu let 2000 a 2001. V létě 2007 přešel na pozici šéfredaktora odborného serveru Investujeme.cz ve společnosti Fincentrum, kde zakládal a následně řídil též specializovaný web Hypoindex.cz. Od zimního semestru akademického roku 2006/2007 vyučuje na VŠE v Praze. Petr Zámečník vystudoval ekonomii na IES FSV UK, doktorské studium v oboru management na VŠE v Praze a MBA studium na VŠEM.
“Takřka blackout v Rakousku a velké části Evropy v lednu” nezpůsobila přemíra OZE, jak uvedl pan Zámečník, Šlo o problém v Chorvatské rozvodně, kvůli čemuž se rozpojila v tu chvíli energeticky přebytková jihovýchodní Evropa od v té chvíli nedostatkové střední a západní. A není ani pravda, že blackoutu pomohly zabránit české jaderné a uhelné elektrárny, v jejich možnostech opravdu není navýšit výkon v řádu vteřin či desetin vteřin. Před blackoutem nás zachránily dispečinky a mj. vynucené vypínání velkých spotřebitelů (kteří jsou za to řádně odškodněni).
Fondy ESG, nové energetiky i infrastrukturní (jako zde přítomný Nova green energy) využívám jak pro vlastní peníze, tak je rád ukazuji mým klientům.
Děkuji za komentář. Odkud jste čerpal tyto informace? Já čerpal ze zpráv analytiků, kteří se věnují energetickému sektoru…