Podíl takzvaných nevýkonných úvěrů, tedy těch po splatnosti, v prosinci v Česku dále mírně stoupl. Informovala o tom Česká bankovní asociace. U hypoték vzrostl o 0,02 bodu na 0,88 procenta, u spotřebitelských úvěrů o 0,32 bodu na 5,08 procenta a u podniků 0,32 bodu na 4,15 procenta.
„Bez plošného odkladu by se nevýkonné úvěry začaly zhoršovat už daleko dříve. Plošný odklad tedy znamenal jenom odsunutí individuálních řešení, které považuji za efektivnější,“ uvedl poradce asociace Vladimír Staňura. Přes nepatrné zhoršení u hypoték v posledních dvou měsících loňského roku je ale podle něj až neuvěřitelné, že se ve skutečnosti parametr za celý loňský rok zlepšil.
Zhoršení problematických úvěrů z hlediska šestiletého horizontu není podle Staňury žádné drama. „Dá se očekávat další zhoršení po ukončení vládních covidových podpor. Důležité bude, jak se bude vyvíjet nezaměstnanost. Tady platí přímá úměra. Vyšší nezaměstnanost znamená vyšší objemy nevýkonných úvěrů,“ upozornil.
O zákonný odklad podle statistik České národní banky požádali klienti u 360 000 úvěrů. U 120 000 z nich se vrátili ke svému splácení již v průběhu moratoria. U zbývajících 240 000 se měli ke svému běžnému splácení vrátit v listopadu. Podle průzkumu asociace tak učinilo 89 procent klientů.
Dne 31. října skončily odklady splátek, které banky poskytly buď podle zákona nebo dobrovolně ještě před ním. Listopad byl tedy první měsíc po ukončení odkladů, kdy se klienti měli vrátit k řádnému splácení. Odrazovým můstkem jsou tak hodnoty k 31. říjnu 2020. Pokud klienti splácet nezačali, hodnoty se budou zhoršovat.
Podle údajů zveřejněných v lednu Českou národní bankou loni banky schválily žádosti o odklad splátek včetně moratoria nebo jinou formu úlevy u úvěrů za 454,7 miliardy korun, tedy u 14,1 procenta všech bankovních úvěrů. Ke konci roku 2020 klesl objem nesplacených půjček, které využily úlevu z titulu covid-19, o 78 miliard na 376,8 miliardy korun. Odpovídal tak 11,7 procenta úvěrového portfolia bank.
Nahrávání ...