Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos stoupne o 3,3 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,3 procenta. V únorové prognóze asociace počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 2,6 procenta a příští rok s růstem o 4,6 procenta.
Asociace zároveň opět upozornila, že většina rizik, která by mohla očekávaný vývoj ohrozit, souvisí s nejistotou ohledně dalšího vývoje pandemie a jejími hospodářskými dopady. Loni česká ekonomika klesla o 5,6 procenta.
Ekonomové českých bank po propadu ekonomiky v prvním čtvrtletí očekávají výrazný nárůst výkonu hospodářství za druhé čtvrtletí. Za oživením bude podle ekonomů především spotřeba domácností i vlády a investice. „V menší míře vzhledem k oživení dovozní aktivity přispěje k růstu české ekonomiky zahraniční obchod především zásluhou rostoucí zahraniční poptávky. Nebýt problémů s nedostatkem komponent, výpadků v globálních dodavatelsko-odběratelských řetězcích a značného růstu cen v dopravě, mohlo být oživení českého exportu výraznější a dominovat restartu ekonomiky,“ uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
ČBA zároveň očekává, že po ukončení podpůrných vládních programů by se v některých regionech mohla zhoršit situace na trhu práce. I tak by ale měl být nárůst míry nezaměstnanosti v ČR pouze přechodný. Pro letošek ekonomové bank odhadují průměrnou nezaměstnanost na 4,3 procenta a následný pokles příští rok na 4,1 procenta. Loni byla průměrná míra nezaměstnanosti 3,6 procenta.
„Vládní programy Antivirus a schválený kurzarbeit znamenají, že nezaměstnanost již nahoru příliš nevyskočí. Na druhou stranu bude pomaleji klesat. Struktura ekonomiky totiž bude jiná než před pandemií a nižší flexibilita trhu práce nebude žádoucím strukturálním změnám příliš pomáhat,“ uvedl hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Schodek veřejných financí letos podle odhadů bankovních ekonomů stoupne na 7,4 procenta HDP a dluh na 44,1 procenta HDP. Pokud vláda vzešlá z podzimních voleb nezačne veřejné finance konsolidovat, Česko podle odhadů ČBA dosáhne tzv. dluhové brzdy 55 procent HDP stanovené zákonem již v roce 2024. „Přestože ve srovnání s řadou států EU, pokud jde o úroveň dluhu, zatím patříme ve fiskální oblasti mezi premianty, z dynamického pohledu se naopak řadíme k těm nejhorším – rozsah zadlužení českého státu se rychle zhoršuje,“ uvedla asociace.
Zároveň Horská upozornila, že ani nadprůměrný ekonomický růst v nejbližších letech nebude stačit na zpomalení zadlužení. „Příští vláda bude muset během jednoho roku představit konsolidaci veřejných financí. Česká ekonomika nedokáže růst tak rychle, aby to snižovalo zadlužení, narážíme na produkční kapacity ekonomiky,“ uvedla. V této souvislosti ani nevyloučila, že politická reprezentace nakonec může přistoupit ke změně zákona a dluhovou brzdu zvýšit. Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
Česká národní banka v prognóze z minulého týdne očekává letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 4,3 procenta. Ministerstvo financí v dubnové prognóze počítá letos s růstem 3,1 procenta a za rok 3,7 procenta. Podle Evropské komise letos česká ekonomika vykáže růst o 3,4 procenta a příští rok o 4,4 procenta. OECD v prosinci loňského roku počítala pro letošek s růstem české ekonomiky o 1,5 procenta, v roce 2022 o 3,3 procenta.
Nahrávání ...