Bankovní rada České národní banky dnes jednomyslně ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta. Guvernér ČNB Jiří Rusnok následně uvedl, že nejistoty a rizika ohledně dalšího vývoje ekonomiky způsobená pandemií by mohla oddálit zvyšování úrokových sazeb, než se kterým počítá únorová prognóza centrální banky.
Ta předpokládá postupný nárůst sazeb zhruba od poloviny letošního roku. Investoři a ekonomové očekávají první růst sazeb spíše až na podzim.
Podle viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého se dnes rada shodla, že může zahájit debatu o růstu sazeb, až bude vyřešená pandemická situace. Větší a nevratnou chybou by podle Rusnoka bylo, pokud by rada zvýšila sazby předčasně, než kdyby s tzv. normalizací měnové politiky počkala.
„Jsme někde mezi technickým vyzněním prognózy a tím, co očekává trh. Nevidíme žádné silné signály, že bychom mohli bezpečně již začít s nějakými prvními kroky měnové normalizace. Zejména proto, že nevidíme čistě vykrystalizovanou pandemickou situaci. Prostě trvá veliká nejistota,“ uvedl dnes Rusnok. Dodal, že rada dnes nezískala žádnou větší jistotu, kdy by měl být ten správný čas na změnu sazeb.
„Předčasné zvýšení úrokových sazeb je aktuálně mnohem větším rizikem, než se s jejich zvyšováním o jedno čtvrtletí či dvě opozdit. Negativní dopady na hospodaření podniků a domácností mohou totiž dobíhat se zpožděním. Významným předělem bude zřejmě konec vládních programů s tím, jak se hospodářství bude postupně zotavovat,“ uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Ten tak čeká první růst sazeb v listopadu.
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák považuje za důležité, že ČNB navzdory současnému pandemickému vývoji nemění významněji výhled na měnovou politiku. Pouze podle něj změnila načasování změny sazeb.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Nahrávání ...