Americká ekonomika bude po určitou dobu potřebovat přísnou měnovou politiku, než se podaří dostat inflaci pod kontrolu. To znamená pomalejší růst, slabší trh práce a určitou „bolest“ pro domácnosti a podniky. Uvedl to ve svém projevu šéf centrální banky USA (Fed) Jerome Powell. Varoval také, že na rychle rostoucí ceny neexistuje rychlý lék.
Powell tak naznačil, že Fed pravděpodobně v nadcházejících měsících přistoupí k dalšímu výraznému zvýšení úrokových sazeb a soustředí se na zkrocení nejvyšší inflace za poslední čtyři desetiletí.
„Snížení inflace bude pravděpodobně vyžadovat delší období růstu pod trendem. Navíc velmi pravděpodobně dojde k určitému změkčení podmínek na trhu práce,“ řekl Powell na sympoziu centrálních bankéřů. Vyšší sazby, pomalejší růst a slabší trh práce podle něj sice sníží inflaci, ale zároveň přinesou určitou „bolest“ domácnostem a podnikům. „Jsou to nepříjemné náklady na snížení inflace. Neobnovení cenové stability by však znamenalo větší bolest,“ dodal.
Lidé by podle Powella neměli očekávat, že Fed bude rychle snižovat sazby, dokud nebude problém s inflací vyřešen. Powell nenaznačil, jak vysoko by se úrokové sazby mohly zvýšit, než Fed skončí. Pouze uvedl, že se budou pohybovat tak vysoko, jak bude potřeba. Nenaznačil ani, co by Fed mohl udělat na nadcházejícím zasedání v září. Rozhodnutí podle něj bude záviset na statistických údajích, které budou do té doby zveřejněné, mimo jiné na zprávách o zaměstnanosti a inflaci. Analytici očekávají zvýšení úroků o půl nebo 0,75 procentního bodu, napsala agentura Reuters.
Na červencovém zasedání Fed zvýšil svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do pásma 2,25 až 2,50 procenta. „Centrální banky musí postupovat rozhodně, aby vrátily inflaci zpět k cílové úrovni,“ uvedla dnes na sympoziu první náměstkyně šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Gita Gopinathová.
Evropská centrální banka (ECB) minulý měsíc v reakci na prudký růst inflace poprvé od roku 2011 zvýšila své úrokové sazby, a to výrazněji než původně avizovala. Její základní úrok stoupl na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016. Zdroje agentury Reuters dnes uvedly, že někteří představitelé ECB hodlají na zářijovém zasedání diskutovat o zvýšení úroků o 0,75 procentního bodu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na rekordních 8,9 procenta z červnových 8,6 procenta. V USA meziroční míra inflace v červenci klesla na 8,5 procenta z červnových 9,1 procenta, což byla nejvyšší úroveň od roku 1981.
Nahrávání ...