Míra inflace v eurozóně v říjnu stejně jako v předchozích měsících zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v zemích používajících společnou měnu vystoupalo na 10,7 procenta. V rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Hlavní příčinou zrychlující inflace je stále zejména prudké zdražování energií.
V porovnání se zářím je inflace vyšší o osm desetin procentního bodu a překonala i očekávání analytiků, kteří počítali s jejím růstem na 10,2 procenta. Údaje za celou Evropskou unii rychlý odhad neuvádí.
Loni v říjnu, kdy se na ekonomice ještě naplno neprojevovalo postpandemické oživení a energetická krize, činila míra inflace 4,1 procenta.
Ceny energií v desátém měsíci letošního roku vzrostly o 41,9 procenta, což je zrychlení proti zářijové hodnotě 40,7 procenta. Rychlejší je i zdražování potravin, alkoholu a tabákových výrobků, jejichž ceny se zvýšily o 13,1 procenta, zatímco v září to bylo 11,8 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží stouply v říjnu o šest procent a ceny služeb o 4,4 procenta, obou případech rovněž překonaly zářijový růst.
Nejvyšší hodnoty inflace měla podle dnešního odhadu trojice pobaltských zemí na čele s Estonskem (22,4 procenta). Na Slovensku růst cen zrychlil na 14,5 procenta, v Německu na 11,6 procenta. Nejnižší byl ve Francii, kde inflace stoupla na 7,1 procenta.
Inflace v eurozóně se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ta v reakci na prudký růst spotřebitelských cen letos poprvé od roku 2011 zvýšila základní úrokové sazby. Minulý týden centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009.
Růst ekonomiky EU ve třetím čtvrtletí zpomalil na 0,2 procenta
Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí stoupla proti předchozím třem měsícům podle sezonně přepočtených údajů o 0,2 procenta. Je to výrazné zpomalení proti druhému čtvrtletí, kdy ekonomika rostla o 0,7 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V meziročním srovnání pak hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 2,4 procenta, zatímco ve druhém čtvrtletí se zvýšil o 4,3 procenta.
V zemích eurozóny hospodářský růst mezičtvrtletně zpomalil také na 0,2 z 0,8 procenta ve druhém kvartálu. Meziroční tempo růstu v zemích platících eurem kleslo na 2,1 z předchozích 4,3 procenta.
Ekonomický vývoj v jednotlivých zemích se nadále liší. Zatímco hlavní ekonomiky v eurozóně mírně rostly, ekonomika v Lotyšsku výrazně poklesla, ve srovnání s třemi předchozími měsíci o 1,7 procenta. Pobaltské státy trpí důsledky kdysi úzkých ekonomických vazeb s Ruskem, které se dostaly pod tlak v důsledku ruské války na Ukrajině a západních sankcí.
Nejvyšší nárůst HDP – o 0,7 procenta – zaznamenalo mezičtvrtletně Švédsko, za ním následovala Itálie (plus 0,5 procenta), Portugalsko a Litva (obě země plus 0,4 procenta).
Meziroční tempa růstu byla kladná pro všechny země kromě Lotyšska (minus 0,4 procenta).
Nahrávání ...