Hlavní ekonomové bank zastoupení v prognostickém panelu České bankovní asociace (ČBA) snížili odhad růstu tuzemské ekonomiky jak pro letošní, tak příští rok. Vzhledem k pokračujícím problémům v subdodavatelských řetězcích a rostoucí inflaci lze očekávat růst tuzemské ekonomiky pro letošní rok o 2,6 % oproti srpnovému odhadu ve výši 3,4 %. Odhad pro rok 2022 byl také upraven směrem dolů, a to z 4,5 % na 3,9 %. Inflace by měla v příštím roce překonat 5 % hranici a bude nejvyšší od roku 2008.
Nejistota prognózy je však citelná i z důvodu možné reakce vlády na současný mimořádný nárůst cen energií. To by ovšem nemělo změnit trajektorii nárůstu úrokových sazeb České národní banky v následujících měsících. Koruna by navzdory tomu měla v příštím roce posílit jen mírně.
Pandemická situace nadále narušuje výrobu a omezuje zotavování globální ekonomiky
| Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace: „Oživování světové ekonomiky v druhé polovině letošního roku bylo stále citelně ovlivněno narušenými odběratelskými vztahy a nedostatkem materiálů. Tyto problémy sice mírně ustupují, budou však patrně přetrvávat i v první polovině příštího roku. K tomu se přidává energetická krize, která nepříznivě dopadne jak na řadu firem, tak spotřebu domácností.“ |
Ekonomické indikátory posledních měsíců naznačují, že post-pandemické oživování naráží na řadu problémů, které ustupují pomaleji, než se předpokládalo ještě v polovině roku. Závažnou komplikací zůstávají narušené subdodavatelské vztahy, které ztěžují dodávky potřebných dílů a způsobují rychlý růst jejich cen. Problémem je, že pandemická situace se vyvíjí v rámci světové ekonomiky nesourodě. Řada zemí tak i během léta bojovala s pandemií, což narušovalo jejich výrobní kapacity, zatímco v některých ekonomikách poptávka rostla s nadějí, že pandemie díky očkování skončila. Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou tak přináší řadu nepříznivých efektů mezi něž patří i nedostatek zboží a růst jejich cen. V druhé polovině letošního roku pak zasáhla řadu ekonomik energetická krize přinášející násobný růst cen energií, s čímž se potýká velká část světové ekonomiky. V Evropě se situace z titulu souběhu řady nepříznivých vlivů dostala do velmi extrémní roviny. I tento faktor bude narušovat oživování evropských ekonomik nejen v letošním roce, ale i v roce 2022.
Růst tuzemské ekonomiky je slabší než se předpokládalo před prázdninovými měsíci
Růst tuzemské ekonomiky dle nové prognózy ČBA v letošním roce dosáhne 2,6 %, zatímco srpnová prognóza čekala růst o 3,4 %. Tempo oživení tuzemské ekonomiky v druhé polovině letošního roku tak bude citelně za předpoklady minulé prognózy. Nejen že růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí mírně zklamal, ale ani v závěru letošního roku nelze vzhledem k přetrvávajícím problémům v subdodavatelských vztazích a zrychlení inflace očekávat příliš optimistické hodnoty. Zatímco srpnová prognóza odhadovala růst v posledním čtvrtletí letošního roku alespoň o jedno procento, nyní konsensus vidí pro poslední kvartál mezičtvrtletní stagnaci a některé odhady předpokládají i mírný propad ekonomiky. Negativně do posledního čtvrtletí promluví zejména pozastavení výroby v automobilkách v průběhu října.
V příštím roce pak prognostický panel ČBA předpokládá růst ekonomiky o 3,9 %. Oproti dřívější prognóze očekávající růst o 4,5 % jde tak o slabší hodnotu zejména z titulu rychlejší inflace dopadající na spotřebu domácností a také stále pokračujících problémů v subdodavatelských vztazích. Ty se sice postupně zlepšují, ale budou patrně alespoň částečně přetrvávat i během první poloviny příštího roku. Tahounem růstu by však měla být investiční aktivita, která by měla oproti letošnímu roku znatelně zrychlit. U spotřeby domácností existují mezi jednotlivými prognózami velké rozdíly (růst mezi 2,4 % až 6,5 %). Některé odhady přepokládají citelnější zpomalení spotřeby domácností z titulu dopadu vyšší inflace a obecného zvýšení zadlužení domácností, které ve spojení s vyššími úrokovými sazbami bude řadě domácností ubírat část příjmu na spotřebu. Naopak jiné odhady počítají s určitým rozpouštěním nahromaděných úspor a návratem spotřeby k před pandemické úrovní.
Mzdy porostou, nevykompenzují však v příštím roce nárůst inflace
| Jaromír Šindel, hlavní ekonom Citibank: „Trh práce se, pandemii navzdory, poměrně rychle navrátil k svému inflačnímu působení. Přispívá k tomu i relativně vysoký podíl zahraničních pracovníků, po nichž bude sílit poptávka od našich regionálních sousedů. U nich se totiž bude v následujících letech demografická situace zhoršovat rychleji než u nás. Navíc se zdá, že se problémy v auto průmyslu negativně nepromítají do poptávky po práci v jiných sektorech.“ |
Ačkoli trh práce v posledních měsících přestal být v některých šetřeních mezi firmami hlavní bariérou růstu a překonal jej nedostatek materiálu, neznamená to, že by se dostupnost pracovníků zlepšila – pouze se nedostatek materiálů stal akutnějším problémem. Trh práce v tuzemské ekonomice tak stále zůstává přehřátý a komplikuje řadě firem další rozvoj. Přitom tak jako v minulosti, začínají odhady vývoje nezaměstnanosti pozitivně překvapovat a opět se posouvat směrem k nižším hodnotám. Z letošních 3,8 % by se měl podíl nezaměstnaných osob snížit v příštím roce na 3,4 %. To je jen nepatrně vyšší hodnota, než byla v roce 2018 (3,2 % dle MPSV). Ačkoli problémy v průmyslu mohou u některých firem způsobit propouštění, nesoulad mezi volnými pracovními místy a počtem nezaměstnaných osob je tak výrazný, že panel ČBA nepředpokládá viditelný dopad do míry nezaměstnanosti.
Vzhledem ke zmíněnému vývoji na trhu práce se předpokládá, že růst mezd a platů bude letos nakonec rychlejší, a to i vlivem mimořádných odměn ve zdravotnictví. V letošním roce se očekává zvýšení mezd a platů o 5,8 %. V příštím roce bude růst pokračovat, částečně bude totiž podpořen i 6,6% zvýšením minimální mzdy a spojených zaručených mezd. Opačným směrem bude působit očekávaný nižší růst mezd ve veřejném sektoru. Kombinace rychlejší inflace a přetrvávajících ekonomických nejistot v letošním roce omezující vyjednávací sílu zaměstnanců tak patrně povede k mírnému poklesu reálné mzdy v příštím roce, což pravděpodobně bude doprovázeno úbytkem úspor.
Inflace zrychlí a může dosáhnout hodnot z roku 2008
Zrychlení inflace v druhé polovině letošního roku bylo nad očekávání a vedlo k výrazným revizím odhadů inflace v letošním i příštím roce. Zrychlení bude spojeno zejména s cenami bydlení, kdy se v závěru roku očekává citelnější zdražení cen energií, které doposud tuzemskou inflaci tolik neovlivňovalo. V závěru letošního roku se tak inflace bude pohybovat kolem 6 %, její případné další zrychlení bude tlumit plánované snížení DPH u energií. Za celý letošní rok inflace dosáhne v průměru 3,8 %. Odhady inflace na příští rok jsou zatíženy výraznou nejistotou, jelikož není patrné, zda přetrvá snížení DPH na energie, případně v jaké snížené sazbě. V tomto ohledu se předpoklady jednotlivých prognóz v panelu liší. Ačkoli mediánová inflace na příští rok činí 5,1 %, některé odhady se blíží k 6 % a obecně převládal mezi experty prognostického panelu názor, že inflace má potenciál překvapit v první polovině roku vyššími hodnotami. Zdražení bude poměrně plošné následkem průsaku vysokých cen energií. Dle současných odhadů by měla inflace dosáhnout vrcholu v 1. čtvrtletí příštího roku. Většina prognóz však nepředpokládá, že by se do konce příštího roku vrátila pod 3% hranici horního tolerančního pásma ČNB.
Sazby ČNB se ještě zvýší, navzdory tomu se nepřepokládá citelné posílení koruny v příštím roce
Nad očekávání rychlejší růst cen se promítl v podstatně rychlejším růstu úrokových sazeb ze strany České národní banky. Ta v letošním roce přistoupila k bezprecedentní rychlosti zvyšování sazeb a během několik měsíců zvýšila svou základní úrokovou sazbu z 0,25 % na 2,75 %. Podle prognózy ČBA však ještě neřekla letos poslední slovo. Základní úroková sazba by se koncem letošního roku měla pohybovat na úrovni 3,25 %. Dle panelu ČBA však v příštím roce již zvyšování sazeb bude podstatně mírnější a mediánový odhad předpokládá koncem roku sazby v rozmezí 3,25 a 3,5 %. Někteří členové panelu navíc očekávají, že ČNB začne v druhé polovině příštího roku již sazby opět snižovat s vidinou zpomalující inflace za horizontem roku 2022.
Navzdory růstu úrokových sazeb prognostický panel ČBA nepředpokládá výraznější posílení koruny. Průměrná hodnota v příštím roce dosahuje 24,9 Kč za euro, ale ani závěrem roku se nedostává výrazněji pod hranici 25 Kč za euro. V tomto ohledu se tak odhady panelu ČBA liší výrazněji od poslední prognózy ČNB, který naznačuje do konce příštího roku posílení koruny k hranici 24 Kč za euro.
Vyšší inflace sníží ukazatel dluhu vůči HDP
| Petr Gapko, hlavní ekonom MONETA Money Bank: „Zadlužování státu je aktuálně jedním z nejpalčivějších ekonomických problémů. V příštím roce pravděpodobně částečně pomůže mírnit dluhy inflace, ale v letech následujících musí znatelně zabrat vláda.“ |
Deficit hospodaření státu pro letošní rok odhaduje prognóza ČBA na 7 % HDP oproti 7,3 %, které očekávala v srpnu. V příštím roce by pak měl deficit poklesnout na 4,7 %, výhled na rok 2022 se tak oproti srpnové prognóze příliš nezměnil. Obecně ekonomové panelu ČBA předpokládali určitou vyšší míru konsolidace, než naznačovala předvolební rétorika pro jakoukoli vládu, která by vznikla z letošních parlamentních voleb do poslanecké sněmovny. Vyšší růst inflace, a tudíž i nominálního HDP, je však patrný v revizi celkového zadlužení státu vůči HDP, které by mělo v příštím roce dosáhnout 43,6 %, zatímco srpnová prognóza i s vyšším růstem ekonomiky čekala zadlužení přes 45 % HDP.
Korporátní úvěry by měly příští rok zrychlit
Dynamika růstu hypotečních úvěru v letošním roce je zcela nadstandardní, což se odráží ve dvouciferném meziročním růstu objemu hypotečních úvěrů. V příštím roce však prognostický panel ČBA předpokládá, že dynamika růstu úvěru domácnostem zvolní a dosáhne v průměru 6 %. Naopak rychlejší úvěrový růst by měly zaznamenat v příštím roce korporátní úvěry, a to nejen z titulu obnovené investiční aktivity, ale i potřeby provozního financování. Zatímco tak meziroční dynamika korporátních úvěrů letos patrně mírně poklesne, napřesrok by měla v průměru růst o 4 %. Oproti předešlé prognóze je očekávaná dynamika slabší, což souvisí i s vyššími úrokovými sazbami, které budou poptávku po úvěrech tlumit.
Zdroj: Česká bankovní asociace
Nahrávání ...