Jen třetina Čechů má své finance pod kontrolou a je připravená na nenadálé výpadky příjmů, zvýšené výdaje a podobné situace, které vyvolala koronavirová pandemie. Další třetina by chtěla na základě zkušeností z uplynulých měsíců více spořit, 18 procent však tvrdí, že nemá z čeho. Ukázal to průzkum, který si začátkem července nechala zpracovat banka ING mezi tisícovkou respondentů.
Více než 40 procent Čechů nyní přemýšlí o spoření více než v minulosti. “Optimální je mít finanční rezervu odpovídající alespoň výdajům na tři měsíce. V řadě domácností však během pandemie ocenili jakékoli úspory, po kterých mohli sáhnout,” uvedl ředitel retailové sekce banky ING ČR Radek Sedlář.
Výdaje je důležité mít pod kontrolou. Zbývající třetina dotázaných se na základě zkušeností z pandemie zaměří právě na své výdaje. Konkrétně 21 procent hodlá pečlivěji než dosud zvažovat, za co peníze utratí. Přesně desetina rovnou omezí výdaje, které na základě nové zkušenosti vyhodnotila jako zbytečné, a čtyři procenta chtějí lépe plánovat své nákupy.
To, že téma spoření v současné době opravdu rezonuje v české společnosti, potvrzuje i psycholožka Martina Viewegová. “Moji klienti za mnou nyní častěji než v minulosti chodí s problémy, které souvisí se zvládáním jejich finanční situace,” dodala.
Více než polovina Čechů měla během nejpřísnějších covidových opatřeních výdaje na přibližně stejné úrovni, jako kdyby se nic nedělo. Naopak 18 procent lidí utrácelo dokonce více, než kdyby epidemie nebyla, 30 procent vydávalo méně peněz.
Přibližně třetině lidí ubylo peněz, protože přišli o zaměstnání nebo jim zaměstnavatel snížil mzdu či jim klesly tržby. “Češi také utráceli ve velkém za zásoby potravin či dezinfekcí, nám to v průzkumu přiznalo 12 % respondentů jako důvod proč mají méně na účtech. Naopak více než desetina lidí potvrdila, že měli více peněz než obvykle, protože nejezdili na výlety a neutráceli za zábavu,” upozornil Sedlář.
Z těch, kteří během pandemie utráceli méně, si desetina hodlá ušetřené peníze užít, až to bude možné, další desetina si udělá radost vysněnou věcí nebo zážitkem. Nejčastěji (38 procent) ale lidé hodlají peníze nechat ležet na běžném účtu a průběžně utrácejí, případně na spořicím účtu a šetří na horší časy (22 procent). Desetina ještě neví, jak s nimi naloží.
Dvě třetiny dotázaných, kteří během pandemie utráceli více než normálně, sáhly do úspor. Třetina tím své úspory vyčerpala. Jen pětina dotázaných měla natolik dostatečný příjem, aby jim zvýšené náklady pokryl. “Pozitivní je, že pouze sedm procent z těch, kterým koronavirus způsobil nenadálé výdaje, se kvůli nim muselo zadlužit,” uzavřel Sedlář.
Nahrávání ...