Důležitost spoření vysvětluje svým dětem 60 % rodičů, pětina (17 %) z nich ale neučí děti hospodařit s penězi vůbec. Podle expertů je ideálním prostředkem k osvojení dobrých finanční zvyklostí pro děti kapesné. To ovšem dětem nedává víc než čtvrtina (28 %) rodičů, u vysokoškolsky vzdělaných lidí je to dokonce třetina (34 %). Vyplývá to ze zářijového průzkumu Instant Research / IPSOS pro Provident Financial.
Jen mluvit o penězích nestačí
I když mírná většina rodičů (60 %) vysvětluje dětem, proč je dobré šetřit, pouze třetina své děti motivuje aktivně. Nejčastějším způsobem motivace (22 %) je možnost „přivýdělku“ domácími pracemi, za které děti dostávají drobnou finanční odměnu.
Další oblíbený nástroj, jenž využívá 14 % rodičů, je zvláštní „úrok“ k penězům, které si děti samy naspoří. Na žádných jiných způsobech motivace se rodiče neshodli. Znepokojující je fakt, že celých 17 % rodičů vůbec děti k šetření nemotivuje, ani jim nevysvětluje, proč je dobré spořit.
Základní finanční návyky je dobré si přinést z rodiny
Rodiče mohou kapesné využít k tomu, aby si děti osvojily základy finanční gramotnosti. Kapesné má totiž především vzdělávací funkci. Děti díky němu pochopí hodnotu peněz a v reálných situacích poznají rozdíl mezi „potřebuji“ a „chci“. Čím jsou děti starší, tím lépe se díky kapesnému dokážou naučit spořit, neutratit všechno hned a umět si rozvrhnout své osobní výdaje na týden nebo měsíc dopředu.
„Kapesné by nemělo sloužit dětem pouze na přilepšení. Je to hlavně skvělá škola hrou, prostřednictvím níž můžeme děti naučit základní finanční dovednosti. I když je v současné době finanční situace řady rodičů složitá, rozhodně jim doporučujeme, aby alespoň nějaké kapesné dětem dávali pravidelně. Pokud jim kapesné dočasně sníží, děti spíš pochopí vážnost situace a potřebu přemýšlet o tom, za co peníze utratí,“ vysvětluje David Šmejkal z Poradny při finanční tísni.
S kapesným je dobré začít už na základní škole
Děti by si měly finanční návyky osvojovat postupně. Je ovšem dobré finanční vzdělávání zbytečně neodkládat. Je si toho vědomo také 55 % rodičů, kteří dávají dětem kapesné už na prvním stupni základní školy. Nejmenší děti nejčastěji dostávají okolo 122 korun na měsíc. S tím, jak děti rostou, přibývá i počet dětí, které kapesné dostávají. Na druhém stupni je to už 65 % dětí a průměrná výše kapesného se pohybuje okolo 300 korun. U středoškoláků je průměrné kapesné dvojnásobné, ale téměř polovina (43 %) z nich nedostává žádné pravidelné kapesné.
„Skutečnost, že téměř polovina středoškoláků nedostává od rodičů kapesné, nás překvapila. Děti v tomto věku by se měly připravit na to, že během pár let budou mít vlastní pravidelné příjmy, s kterými musí umět hospodařit. Je samozřejmé, že rodiče středoškolákům dávají peníze na většinu potřebných výdajů, ale právě absence osobní zodpovědnosti za vlastní hospodaření s financemi je zarážející,“ uvádí Kateřina Jarošová, tisková mluvčí společnosti Provident Financial.
Měsíční výše kapesného podle věku
Nedostávají kapesné | 44–200 Kč | 201–400 Kč | 401–800 Kč | 801–1800 Kč | |
7–11 let | 45 % | 31 % | 12 % | 4 % | 1 % |
12–15 let | 34 % | 15 % | 25 % | 14 % | 5 % |
16–18 let | 43 % | 6 % | 15 % | 18 % | 10 % |
Rodiče vědí, za co jejich děti utrácejí
Z průzkumu dále vyplynulo, že rodiče mají velmi dobrý přehled o tom, co děti s kapesným dělají. Pětina utratí své kapesné za drobnosti, jako jsou sladkosti a drobné hračky. 17 % dětí si šetří na větší věci, jako je sportovní vybavení, značkové oblečení nebo nový mobilní telefon. 15 % dětí si kapesné rozdělí, část utratí za drobnosti, část vynaloží na dárky a část si spoří na větší věci. Každé desáté dítě si pak z kapesného přispívá na dražší věci, které mu koupí rodiče.
Průzkum pro Provident Financial provedl na vzorku 800 rodičů Instant Research / IPSOS v září 2022.
Zdroj: Provident Financial