Zářijová meziroční inflace byla o 0,4 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Důvodem byl proti očekáváním znatelně pomalejší růst cen potravin, uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v září podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 3,2 procenta.
Proti odhadům ČNB také výrazněji klesly ceny pohonných hmot. Mírně nižší pak byl v září i příspěvek primárních dopadů změn nepřímých daní z titulu březnového zvýšení spotřební daně na cigarety. Meziroční jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy, zůstala ve srovnání s prognózou ČNB podle Krále znatelně vyšší a odráží doznívání předchozí silné domácí poptávky a přechodně zvýšené tempo růstu nákladů firem. Růst regulovaných cen v září byl ve srovnání s prognózou jen lehce vyšší.
„Zářijový vývoj inflace zapadá do kontextu zvýšené nejistoty týkající se skladby nabídkových a poptávkových faktorů, které stojí za pozorovaným cenovým vývojem v posledních měsících,“ uvedl Král. Aktuální situace kolem pandemie koronaviru navíc podle něj prohlubuje nejistotu ohledně budoucího ekonomického a cenového vývoje v České republice. „Zatím byl přitom vývoj inflace kvalitativně v souladu se stávající prognózou ČNB,“ dodal.
Podle prognózy ČNB inflace setrvá nad třemi procenty do konce letošního roku. Výraznější snížení inflace by mělo podle aktuálních odhadů ČNB nastat až začátkem příštího roku v návaznosti na zmírnění růstu domácích nákladů, lehce posilující kurz a zchlazení trhu práce. „Z hlediska struktury k tomu přispěje jádrová inflace a především ceny potravin. Sníží se také dynamika regulovaných cen díky zvolnění růstu cen elektrické energie. Naopak propad cen pohonných hmot plynoucí z předchozího kolapsu světových cen ropy odezní,“ uvedl Král. Podle něj na horizontu měnové politiky inflace klesne k dvouprocentnímu cíli ČNB a v jeho v blízkosti setrvá také v roce 2022.
Nahrávání ...