Pro snížení základní úrokové sazby pouze o půl procentního bodu hlasovali na jednání bankovní rady České národní banky 7. května viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký a člen rady Aleš Michl. Zbylých pět členů rady hlasovali pro snížení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu z jednání rady. Rada ČNB tak snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta.
Při diskusi bankovní rady opakovaně zaznělo, že základní scénář nové makroekonomické prognózy ČNB je konzistentní se snížením úrokových sazeb o 0,5 procentního bodu. Většina členů bankovní rady se však shodla, že vnímá potřebu většího uvolnění měnové politiky, a to i s ohledem na rizika zachycená ve dvou pesimističtějších scénářích dalšího vývoje, které ČNB vypracovala.
Viceguvernér ČNB Marek Mora pak podle záznamu uvedl, že razantnější pokles úrokových sazeb proti prognóze může snížit pravděpodobnost budoucí potřeby nekonvenčních nástrojů měnové politiky, mezi které patří například devizové intervence. “Výrazné snížení úrokových sazeb umožní podpořit ekonomiku a následně se rychleji opět vzdálit od nulové hranice úrokových sazeb,” stojí v záznamu.
Záznam také uvádí, že aktuálně oslabený kurz koruny žádoucím způsobem přispívá k uvolnění celkových měnových podmínek a případné výraznější snížení úrokových sazeb by ho dále výrazně oslabit nemělo. Člen bankovní rady Oldřich Dědek podle záznamu připomněl významnou roli vysokých devizových rezerv ČNB, díky kterým je možné zmírnit případné neopodstatněné výkyvy kurzu díky intervencím na devizovém trhu.
Kurz koruny by podle centrální banky měl kvůli nepříznivému ekonomickému vývoji zůstat poblíž aktuálních hodnot. Kurz by tak letos měl být podle prognózy v průměru 26,90 koruny za euro a příští rok 27,50 Kč/EUR. Aktuálně se koruna obchoduje za zhruba 27,60 Kč/EUR.
Při debatě o dvou alternativních pesimistických scénářích dalšího ekonomického vývoje na jednání rady podle záznamu zaznělo, že sice vedou k ještě většímu uvolnění měnové politiky proti základnímu scénáři, na druhou stranu žádný z nich nesignalizuje propuknutí deflace, tedy poklesu cen, ale pouze dezinflaci, tedy snížení růstu cen. “(Člen rady) Tomáš Holub však upozornil, že právě scénář druhé vlny pandemie je konzistentní s výrazně uvolněnou úrokovou i kurzovou složkou měnových podmínek, bez jejichž přičinění by deflace naopak hrozila velmi reálně. Proto by tento scénář v situaci dosažení nulové úrovně úrokových sazeb vyžadoval přijetí poměrně razantního nekonvenčního měnověpolitického opatření,” uvádí záznam.
V této souvislosti guvernér ČNB Jiří Rusnok společně s Holubem uvedli, že bude vhodné se v dalších úvahách o využití nekonvenčních nástrojů soustředit na ty, o jejichž použití je ČNB schopna v rámci svých kompetencí nejen sama rychle rozhodnout, ale které je i schopna v praxi realizovat.
Česká národní banka v nové prognóze v rámci základního scénáře očekává letos pokles ekonomiky o osm procent. Příští rok by pak ekonomika měla stoupnout o čtyři procenta. I přes obnovní růstu se ale ekonomika do konce příštího roku nedostane na úroveň před pandemií koronaviru.
Nahrávání ...