I ve světě investování platí pravidlo „chybami se člověk učí“. Jakým investičním přehmatům se raději vyhnout, abychom předešli zbytečným ztrátám díky začátečnickým chybám?
Absence investičního cíle
Ještě předtím, než začneme investovat, měli bychom si položit otázku, proč vlastně investujeme? Co je našim cílem? Chceme si za dva roky pořídit nové auto, za šest let financovat nákladná studia dětem nebo je našim cílem postupně střádat prostředky pro přípravu na penzi?
Od zodpovězení podobných otázek se totiž odvíjí jeden důležitý parametr veškerého investování, kterým je časový horizont. „Na tomto horizontu výrazně závisí vhodný rizikově-výnosový profil, kterého bychom se měli, až na menší odchylky, držet. Platí jednoduchá zásada, že čím delší horizont zbývá do konce investice, tím více si můžeme dovolit zapojit i více rizikových aktiv do portfolia a naopak,“ vysvětluje Aleš Vocílka, analytik kapitálových trhů společnosti MONECO.
„Absence investičního cíle často vede k tomu, že investor snadněji sklouzne k bezhlavému přeskupování portfolia během tržních poklesů a zvýšené volatility. Toto chování pak může přinést velké ztráty. Vždy je třeba na portfolio pohlížet jako na celek. V případě, že máme dobře diverzifikované portfolio, tak horší výkonnost jedné jeho složky kompenzuje dobrá výkonnost jiné složky,“ komentuje Martin Novák, hlavní analytik společnosti Broker Consulting.
Neznalost investičního trojúhelníku
Základní kuchařka každého investora učí znalosti investičního trojúhelníku, neboli vztahu rizika, výnosu a likvidity. Obecně neexistuje takový produkt, který by uspokojivě naplňoval všechny tři vrcholy investičního trojúhelníku zároveň, protože by byl z pohledu poskytovatele neudržitelný a neufinancovatelný. Nabízí-li vám někdo takovýto produkt, zpozorněte, nejspíš s vámi nemá ty nejlepší úmysly.
Ale vraťme se zpět k příkladu našeho investičního cíle. „Jestliže je naším cílem postupně střádat prostředky na penzijní účely, můžeme zvolit investiční strategii s větším zastoupením akciové části. Zatímco ten, kdo si za cíl vytýčil nákup zmíněného auta, musí mít drtivou většinu prostředků již připravenou a případně je vložit do nejkonzervativnějších produktů, včetně spořicích účtů a termínovaných vkladů. Kdo pro změnu plánuje za šest let financovat studia dětí, může zkusit poněkud odvážnější řešení v podobě vyváženého smíšeného fondu,“ dodává Aleš Vocílka.
Snaha časovat trh
Odhadování budoucí výkonnosti akciových a jiných obdobně rizikových trhů na základě korekcí jejich stávajících výkyvů a bez přihlížení k fundamentům, je jedním z dalších přehmatů drobných investorů.
Řada z nich se totiž s ohledem na dlouhodobé střídání etap akciového trhu utvrzuje v přesvědčení, že po velkém propadu přijde rychlé zhodnocení a naopak. Jenže nákupní příležitosti po těchto prudkých propadech se vyskytnou jen jednou za mnoho let a nelze na nich tedy stavět systematickou strategii. To, čemu se v daném roce nejvíce dařilo a to, kdy byl nejlepší čas k nákupu, víme s jistotou až s odstupem několika let. „Pro drtivou většinu investorů je dlouhodobě výrazně výhodnější se tedy „nesnažit“ o časování trhu, ale mít nastavený příkaz úhradě a investovat pravidelně,“ doplňuje ke snaze časovat trh Martin Novák.
Rozhodování podle zpráv z médií
Další chybou drobných investorů jsou investiční rozhodnutí založená na informacích z médií. Je třeba si uvědomit, že zprávy o nových makrodatech nebo firemních výsledcích se promítají do vývoje indexů okamžitě. V okamžiku, kdy investor zadá příslušný nákupní nebo prodejní příkaz a ten se projeví na účtu příslušného ETF nebo fondu, uplyne několik hodin až dní od okamžiku, kdy již finanční trhy dotyčnou zprávu ve svém vývoji plně zohlednily.
Špatná konstrukce portfolia
Nevhodně sestavené portfolio z hlediska diverzifikace může napáchat více škody než užitku. Stejně tak může i sebelepší strukturu portfolia šitou na míru investora pokazit také špatný výběr investičních nástrojů.
„Investiční portfolio by mělo být vždy dobře a rozumně diverzifikované a zejména by mělo plně respektovat investiční horizont a rizikový apetit investora. Každý z nás by měl tvořit finanční majetek, který bude plnit cíle jako je krátkodobá rezerva, střednědobé a dlouhodobé cíle a především příprava na rentu,“ radí Martin Novák ze společnosti Broker Consulting.
Záleží i na celkovém postupu
Kromě vyvarování se dílčích chyb je přínosné uspořádat celkový proces sestavování portfolia. „Na jeho začátku by měly stát úvahy o investičních cílech a přiměřeném složení portfolia v rámci hlavních tříd aktiv, poté zohlednění možných měnových, regionálních nebo sektorových preferencí a až v poslední fázi je na místě uvažovat o výběru konkrétních produktů,“ uzavírá nejčastější investiční přehmaty Aleš Vocílka ze společnosti MONECO.
Zdroj: Broker Consulting