Založená před třemi měsíci, zadlužená a se sídlem v omšelém domku. I tak může vypadat společnost, která vydá firemní dluhopisy, a dokonce díky nim získá 20 milionů korun. Je to reálný příběh, který bohužel nemá šťastný konec. První pololetní výplata výnosů proběhla ještě v pořádku, ke druhé už nikdy nedošlo. Firma nyní mlčí a investoři s největší pravděpodobností o své peníze přišli.
Není to jediný podobný případ, se kterým jsme se v Česku v poslední době setkali. Jak u firemních dluhopisů nenaletět nabídkám, za kterými se mnohdy skrývají špatné podnikatelské plány nebo dokonce podvody?
Firemní dluhopisy na českém trhu už několik let prožívají zlaté časy. Není divu. Úroky z běžných, ale i termínovaných vkladů v bankách jsou mizivé a lidé chtějí vyšší zhodnocení. Jenomže to bez podstoupení vyššího rizika nelze.
Mnoho lidí si neuvědomuje, že ani firemní dluhopisy nejsou z pohledu výnosu a rizika výjimkou. Zdání, že jde o bezpečné instrumenty, přiživují i různé neseriózní firmy, které se snaží vyvolat pocit, že jejich dluhopisy nabízí garantovaný výnos a zaštiťují se při tom povolením od České národní banky. Investoři přitom žádnou záruku, že dostanou svoje peníze nazpátek, nemají. Proto jsme také v posledních měsících svědky případů, kdy nejedna jasná a bezpečná investiční „tutovka“ vyhlásila bankrot a lidem zbyly jen oči pro pláč.
Samozřejmě, i firemní dluhopisy mohou být dobrou investicí, která je relativně bezpečná. Vše ale záleží na přístupu, okolnostech a výběru vhodné firmy. Na která kritéria si tedy dávat u firemních dluhopisů pozor, aby člověk nešlápl „vedle“?
1) Veřejná nabídka
Ze zákona je možné veřejně nabízet pouze dluhopisy, které mají schválený tzv. prospekt Českou národní bankou. Jde o dokument, který poskytne investorům základní informace o dluhopisu. Žádný dluhopis bez schváleného prospektu nemůže být veřejně nabízen, a pokud se tak děje, je to první varovný signál. Ani schválený prospekt ale neznamená, že dluhopis je bezpečný. ČNB schválí jakýkoliv dluhopis, který formálně splňuje požadavky zákona, ale už nezkoumá, zda projekt dává ekonomický smysl, ani neověřuje kredibilitu emitenta – to je na investorech.
2) Finanční analýza
Bez toho, abyste prošli nějaká čísla, se neobejdete. Podle účetních výkazů je nutné provést důkladnou finanční analýzu. Je to základ, podle kterého lze určit kvalitu dluhopisu. Účetní výkazy je nutné sledovat několik let zpětně (minimálně tři až pět). Čím delší historie, tím lépe. A co je v rámci finanční analýzy důležité?
a) Ukazatele zadluženosti
Zadluženost hraje klíčovou roli. V případě, že je firma schopná zapojit cizí kapitál, který zvyšuje rentabilitu (výnosnost) aktiv, je dluh dobrý sluha. Když ale není firma schopna z provozního zisku splácet úroky z dluhů, dostává se do dluhové spirály, která většinou končí bankrotem.
b) Ukazatele likvidity
Pomáhají určit, jak rychle je firma schopna své krátkodobé závazky splácet. V případě, že firma není likvidní, zvyšuje se i riziko, že například svým zaměstnancům nezaplatí mzdy nebo neproplatí dodavatelům faktury a tito věřitelé pošlou firmu do insolvence.
c) Ukazatele rentability
Rentabilita přináší základní obraz o efektivitě podnikání emitenta, tedy zda dokáže zhodnocovat kapitál svůj nebo z cizích zdrojů. Na základě rentability můžeme také zjistit slabé stránky hospodaření emitenta.
3) Prospekt a emisní podmínky
Prospekt dluhopisu, jehož součástí jsou i emisní podmínky, obsahuje informace ke každému konkrétnímu dluhopisu. Důležité faktory, které je důležité sledovat v prospektu, jsou:
a) Pozice věřitelů
V případě bankrotu emitenta existuje určité pořadí při uspokojování věřitelů. Prospekt by měl pro tento případ jasně vymezovat pozici investorů. Zpravidla jsou nejprve uspokojovány pohledávky státu (daně, pojištění), zaměstnanců (mzdy) a až následně ostatní věřitelé. Také je důležité dbát na to, zda na aktiva firmy nejsou uvalena zástavní práva a podobně.
b) Kovenanty
Kovenanty jsou závazky emitenta, že dodrží určité ukazatele z finanční analýzy. Měly by být měřeny nezávislým auditorem. Zpravidla se jedná o závazek v oblasti zadluženosti. Je to určitá pojistka, že daný emitent se nebude více zadlužovat, respektive vydávat nové a nové emise dluhopisů, které by mohly vést k přílišnému zadlužení firmy. Pokud firma nabízí dluhopisy bez kovenantů, dostáváme další signál, že bude lepší jít o dům dál.
c) Prodej a odkup
Pokud se s daným dluhopisem po emisi následně obchoduje na burze, je možné ho zde prodat a finanční prostředky investor získá ještě před dobou splatnosti dluhopisu. Drtivá většina českých podnikových dluhopisů pro drobného investora ale není na burze obchodovatelná, a tudíž je jejich následný prodej obtížný. Proto v případě delší doby splatnosti je důležité sledovat, zda emitent dává právo investorovi dluhopis zesplatnit (tj. emitent má povinnost dluhopis odkoupit před dobou splatnosti).
d) Manažer emise a upisovací agent
Není to pravidlo ve sto procentech případů, ale u kvalitních dluhopisů bývá upisovacím agentem banka nebo renomovaná investiční společnost. Jedná se pak většinou o veřejnou nabídku dluhopisů, které upisovací agent nabízí i svým klientům. A taková banka si nemůže dovolit reputační riziko kvůli nekvalitním dluhopisům. Jistotu zvyšuje i skutečnost, kdy si část emise (dluhopisů) sama banka koupí.
Příběh bez šťastného konce
Co bychom se dozvěděli v případě firmy popisované v úvodu tohoto článku? Tato společnost úspěšně emitovala a prodala investorům dluhopisy v objemu 20 milionů korun. Slibovala světlé zítřky s ohledem na rozvoj svého byznysu. První výplata výnosů proběhla v pořádku, druhé se investoři nedočkali. Firma s nimi přestala komunikovat. Jaké byly varovné signály, které investoři nebrali v potaz?
– Společnost byla zapsána do obchodního rejstříku v listopadu 2017 a již za necelé tři měsíce vydává dluhopisy na sumu 20 milionů korun. Firma za sebou tedy neměla žádnou reálnou historii.
– Kdo by zadal do internetového vyhledávače adresu, kde firma sídlila, našel by fotografie domku s oprýskanou fasádou kdesi na periferii Ostravy.
– V rámci finanční analýzy lze udělat během minuty rychlý závěr: Firma nemá dostatečnou historii pro zjištění, zda dluhopis je kvalitní či nekvalitní, už v tuto chvíli bylo třeba dát ruce pryč.
V obchodním rejstříku vidíme účetní výkazy za rok 2017, kdy tato firma vlastní pouze peněžní prostředky v objemu 288 tisíc korun a v pasivech vlastní kapitál 88 tisíc korun a závazky vůči společníkovi 200 tisíc korun. Na konci roku 2017 byl poměr cizích zdrojů k vlastnímu kapitálu 2,27, tedy na každou vlastní korunu firmy připadaly více jak dvě koruny dluhu. Po vydání dluhopisů v objemu 20 milionů korun připadalo na každou firemní korunu 229 korun dluhu.
– Prospekt neobsahoval žádné kovenanty.
– Likvidita byla nulová, protože dluhopisy nejsou obchodovatelné na burze a firma nemá povinnost dluhopisy předčasně odkoupit
Po vydání dluhopisů firma dvakrát změnila majitele a dnes ji vlastní člověk s trvalou adresou v Lotyšsku. S věřiteli nekomunikuje. Smutnou tečkou je motto firmy, které dodnes visí na jejích internetových stránkách: „Umožnujeme lidem v noci v klidu spát“. Ve skutečnosti ale tato společnost připravila řadě lidí bezesné noci.
Rada na závěr je tedy jasná: pokud chcete investovat do dluhopisů na vlastní pěst, věnujte dostatek času studiu všech možných údajů o tom, kdo dluhopisy vydává. Nebo investujte prostřednictvím podílových fondů, kdy se svěříte do rukou společností, které mají dostatek prostředků a zkušeností, aby emitenty ověřily a minimalizovaly tak investiční riziko.
Michal Valentík, člen investičního výboru společnosti Broker Trust
Nahrávání ...