Kryptoměny dělají velké pohyby nahoru i dolů a dostávají se do hledáčku médií i lidí, kteří by takto rádi zhodnotili své peníze. Spojovat nákupy kryptoměn s investicemi je ale z mého pohledu spíše omyl, vymykají se totiž většině pravidel, podle kterých se můžeme při investování například do komodit rozhodovat.
Jakákoli kryptoměna či alternativní investice by měla tvořit v portfoliích běžných, neprofesionálních investorů jen opravdu malou část. Řekněme maximálně do deseti procent. A to spíše jen v portfoliích těch, kteří se počítají mezi agresivní investory a dobře se vyrovnávají s vysokými ztrátami.
Takoví lidé tvoří absolutní menšinu. Naopak drtivé většině lidí se rozklepou kolena i při desetiprocentní korekci na trhu. Třes pak postupně přejde do mozku a do rukou a zapříčiní, že lidé všechno, co často draze v období růstu nakoupili, se ztrátou prodají. Z tohoto pohledu jsou kryptoměny záležitostí pro malou část portfolií patřících opravdu jen zlomku lidí.
Investora zajímá rozdíl mezi reálnou hodnotou a cenou, kterou burza aktuálně nabízí. A zajímá ho na dlouhodobějším horizontu, zpravidla několika let. Reálnou hodnotu zkoumá metodami fundamentální analýzy, listuje v účetních výkazech nebo zkoumá stav nabídky a poptávky. S kryptoměnami je ale ten problém, že takové metody, které by prozkoumaly jejich fundament, prakticky neexistují. A to i kvůli krátké době, po kterou kryptoměny burzovně existují. Není s čím srovnávat. Snad je pravdou, že hodnotu bitcoinu a tedy i jiného krypta určuje cena elektrické energie, která je potřebná na jejich těžbu. Ale je to dostatečný údaj, abych se rozhodl pro investici do kryptoměn? Za mě spíše ne.
Komodity zůstávají ve stínu
Zbývá tedy zkoumat stav nabídky a poptávky. To je nejspíš možné, chováme-li se ke kryptu jako k tradičním zdrojům ochrany proti inflaci. Bezprecedentní tištění peněz ze strany centrálních bank a další opatření současného světa jsou reálným důvodem pro zvýšení obav z inflace, a tudíž investicím do komodit a také kryptoměn.
Pozornost médií je ale soustředěna téměř výhradně na kryptoměny. Výhodou komodit, bavíme-li se o jejich reálné hodnotě, je to, že je k životu opravdu potřebujeme. Existuje tady reálná nabídka a reálná poptávka. Je možné se podívat do minulosti, kolik stála komodita v dobách, kdy byl podobný stav nabídky a poptávky a upravit to třeba o inflaci, která nás od té doby dělí. Je to sice trochu zjednodušená metoda, ale je to metoda, jak se k něčemu dobrat.
Kryptoměny ve srovnání s kukuřicí, kávou nebo třeba hovězím masem nikdo reálně k životu nepotřebuje. Vztah poptávky a nabídky je tedy velice těžké stanovit a už vůbec ho není s čím v krátké historii porovnat. Jakou má reálnou hodnotu kterákoli kryptoměna, teď nikdo neví. A proto je problém do nich investovat. Podstatná část lidí, majících dnes nakoupené nějaké krypto, svůj nákup provedla, protože slyšela, že cena stoupá a stoupat bude. To je spíš ale charakteristika „gamblingu“ než investic.
Krypto je proto nejspíše ve větší míře pro relativně běžné lidí mající zkušenosti s burzou použitelné pro trading. Krátkodobější obchody v horizontu dní až týdnů, kde se nikdo o reálnou hodnotu nezajímá a orientuje se podle technické analýzy. V tomto případě je ale úplně jedno, jestli obchodujete bitcoin, ethereum nebo třeba mražené prasečí žaludky, které se také nedávno obchodovaly.
Autor je investiční analytik společnosti Broker Trust.
Tento příspěvek je pouze je pohled někoho z korporátu bankovnictví, který o kryptu skoro nic neví. Mám přesně opačný názor a každý, kdo se nad tím zamyslí, bude mít svůj úhel pohledu. Bitcoin a crypto je riziko pro někoho, kdo chce držet dluhopisy a důvěřuje centrálním bankám. Co je ale důvěryhodnější? Bitcoin s omezenou nabídkou, nebo měny států, kde probíhá kvantitativní uvolňování a chystá se na to opatrně i ČR? Pro mě osobně je to jedině Bitcoin. Celé krypto ale není jen Bitcoin, ale Bitcoin jediný má omezenou nabídku. Ostatní projekty mohou zaniknout, ale všechny z nich určitý mají inflační charakter (způsob emitování nových mincí). Jdeme do období technologií a pravdu o střetu kvantitativního uvolňování a Bitcoinu se dozvíme až v budoucnu.
Takhle nějak tu psali stoupenci WSM .. že tomu nerozumíme, že haníme konkurenci. Nic o tom nevíme a jen pomlouváme.
Nechci srovnávat, tohle je jiný příběh; jen rétorika je stejná. Stále narážíme na “this time it is different”. Trvá to různě dlouhou dobu, než se ukáže, že to jeko vždycky.
Jestliže Vašek Pech říká, že krypto měny nemají vnitřní hodnotu, tak správná odpověď není, že “to je pohled někoho z korporátu bankovnictví”.
Souhlasím, BTC ná omezenou nabídku, ale regulatorní zásah může výrazně omezit i poptávku, což se v Číně nebo v Indii děje. A myslím, že mnoho států s prázdnými post-covidovými státními pokladnami se rádo přidá.
Měny i kryptoměny jsou o důvěře. Státní měny jsou podložené zákony, je to zákonné platidlo, obchodníci jej musí přijmout, vyčíslují a vybírají se v něm daně. Ať se nám to líbí nebo ne, důvěru si úřady vynucují silou.
Kryptoměny jsou nic bez vnitřní hodnoty. Přesto získaly důvěru desítek milionů lidí, možná vystoupají do nebe, možná je z něho sestřelí zásah vlád, které nemohou tolerovat paralelní finanční systém. Čím větší je BTC a spol fenomén, tím větší je to problém pro oficiální instituce. Úspěch BTC je jeho největší hrozba.
Osobně věřím, že za současnou represí Číny vůči BTC a těžebním společnostem je snaha připravit půdu alternativě pod kontrolou čínské vlády, nějaký ten govcoin. Virtuální měnu navázanou na oficiální čínskou měnu (=stabilní). Taková měna nebude mít vlastnosti atraktivní pro současné držitele BTC (ztráta anonymity a spekulativního potenciálu), bude to spíš transakční nástroj alternativní k fiat penězům, konvenčním běžným účtům a platebním nástrojům na něj navázaných.
Pokud tomu věříte, dejte do toho 3-5% kapitálu a buďte připraveni, že hodnota této složky bude kolísat a může se také ztratit. Jako diverzifikátor dobrý, jako jediná složka porfolia vražedný.
S tímto hodnocením naprosto souhlasím. Jen bych kryptoměnám přisoudil určitou hodnotu – přeci jen jsou platebním prostředkem s určitými výhodami (levnější platby než bankovní převod) a “chytré” kryptoměny nabízejí i další užitečné vlastnosti (např. využití v obdobě dokumentárního akreditivu v mezinárodním obchodu). Za rizikové považuji kryptoměny suplující akcie (nabízí podíl na zisku) a dluhopisy (nabízí pravidelný výnos), kdy na rozdíl od akcií a dluhopisů nepodléhají regulaci a dohledu…