Stále více se hovoří o možné bublině na trhu se zlatem. Mnoho expertů se vyjadřuje k tomu, kdy tato „bublina“ splaskne. Pokud je na trhu skutečně bublina, byla by to po IT a bublině na trhu nemovitostí nejen v USA již třetí bublina v této dekádě. Jaké byly historicky největší bubliny? A jak vedle nich vypadá zlato?
{+}
Dá se říci, že bubliny jsou staré jako lidstvo samo. Jednou z nejstarších dochovaných situací na trhu, která představuje takřka učebnicový příklad, kdy se ceny aktiva (v tomto případě tulipánu) v obrovské míře odchyluje od jeho skutečné hodnoty, je tzv. Tulipánová bublina. Cena této rostliny dosahoval extrémně vysoké hodnoty, neboť byla po ní velká poptávka. V době vrcholu (1637) této bubliny se jedna hlíza tulipánu prodávala za více jak desetinásobek ročního příjmu zkušeného řemeslníka. Procentní nárůst ceny tulipánů dosahoval ve svém vrcholu 5 900 %.
Podobnou historickou bublinou byla i South Sea bubble. V roce 1720 přijala sněmovna lordů tzv. South Sea Bill, který umožňoval společnosti South Sea monopolní postavení v obchodě s Jižní Amerikou. Tuto výsadu obdržela společnost, neboť poskytla Anglii půjčku ve výši 7 mil. liber na financování války proti Francii a rovněž poskytla záruku za anglický státní dluh, který představoval 30 mil. liber. Za tuto službu obdržela úrok ve výši 5 %. Akcie ihned po tom vzrostli na desetinásobek své hodnoty a tato pozitivní nálada se rozšířila i mezi ostatní společnosti s podobným zaměřením. Avšak tato bublina bez jakéhokoliv předchozího varování praskla. Ceny akcií se prudce propadly a mnoho investorů přišlo o peníze. Této bublině se nedokázal vyhnout ani Isaac Newton. Ten následně prohlásil, že dokázal vypočítat pohyby vesmírných těles, ale při odhadech lidského šílenství je absolutně bezmocný.
Další z „portrétovaných bublin“ se již datuje do „novověku“. Týkala se akcií australských těžebních společností. Jejich cena se koncem roku 1969 šplhala do astronomických výšin, aby začátkem roku 1970 prudce propadla. Nárůst a pád cen byl zapříčiněn jedinou společností, a to Poseidon NL, odtud název bublina Poseidon. Jmenovaná společnost v září roku 1060 oznámila, že našla naleziště niklu. Tento kov byl koncem šedesátých let velmi žádanou komoditou. Avšak byl jí nedostatek. Tento faktor vyhnal cenu niklu značně vysoko. Proto došlo k nárůstu hodnoty akcií australského Poseidonu.
V září 1969 se akcie Poseidonu obchodovali za 0,8 USD, ale po oznámení nálezu naleziště jejich cena poskočila až na hodnotu 280 USD. Od poté ale začala cena prudce klesat, neboť začala klesat cena niklu na komoditních trzích. V roce 1976 byl nakonec Poseidon NL vyřazen z burzovního obchodování. Ale nárůst cen jeho akcií o 34 900 % jej dostal na jednu z nejvyšších příček v historickém žebříčku bublin.
Mezi lety 1987 a 1990 rostl taiwanský akciový trh z 1 000 na téměř 12 500 bodů. Investoři platili stonásobky zisků v cenách akcií. Na vrcholu této bubliny dosahovaly objemy obchodů na taiwanské burze víc než objemy v Tokiu a New Yorku dohromady. Kapitalizace tohoto neznámého trhu byla téměř velká jako německá. Taiwanský akciový trh se zhroutil o necelý rok po dosažení vrcholu a ustálil se na hodnotě 2 560.
Celý text si přečtete na serveru Investujeme.cz.
Nahrávání ...
Se zlatými cihlami se roztrhl pytel. V posledních měsících se na našem trhu vyrojila řada nových MLM firem, které prodávají zlato prostřednictvím lidí, kteří vůbec netuší, co dělají. A netuší to ani většina těch, co zlaté cihly kupují. Ono to není jenom o tom to zlato koupit, ale také jej potom prodat :-)
Dobrý den, máte pravdu. Protože nemám podrobnější informace, jak tyto společnosti fungují, zajímalo by mě, jestli tito prodejci musí např. absolvovat nějaké zkoušky, aby mohli investice do zlata zprostředkovávat? Existuje nějaká garance, že klienta nepoškodí?
Diky za reakci. Podle meho zadne zkousky nejsou. Ale co se tyka obchodovani se zlatymi cihlami, jsem jenom vasnivy pozorovatel tohoto deni a treba se mylim. V cem se ale urcite nepletu je to, ze zlate cihly mi nabizel chlapik, ktereho znam cely zivot jako barmana a pak jedna dama, ktera se zase zivi tim, ze prebouchava lidem zivotni pojistky. Oba ti lide melou dokola stejne nesmysly o uchovateli hodnoty, takze zrejme absolvovali podobnou nalejvarnu v nejakem MLM. Ja za sebe doporucuji svym klientum zlato jako pouze jako doplnkovou investici ve vysi max. 5% celkoveho portfolia a nejlepe pres ETF.
Pavle, máte pravdu. Žádné zkoušky na prodej zlata zapotřebí nejsou. Prodávat může každý, kdo má ruce – nohy :-)
Já to mám trošku jinak, drahé kovy kupuji jenom sám pro sebe, a to ve větší míře, asi kolem 25% z celkového portfolia. Osobně kupuji stříbro, a to ve fyzické formě, byť je zatíženo DPH. Vidím poměrně velký potenciál růstu této komodity.
Dobrý den pane Lukeši,
v čem vidíte, nebo čím podkládáte předpoklad, že stříbro má velký růstový potenciál?
Se zlatem bych byl také opatrný. Podívejte se na průběh v 70. letech během krize, po prudkém růstu následoval také velice rychlý pád a lidé, kteří koupili ve špičce tehdy snad nejsou „v plusu“ dodnes.
Ale investice opravdu nejsou moje parketa.
Zdravím Vás, vidím to asi takto: zásoby stříbra nejsou nevyčerpatelné, zatímco jeho spotřeba stále roste. Uplatnění stříbra v průmyslu je obrovské. Vzájemný poměr ceny zlato/stříbro se nyní pohybuje kolem 51, zatímco historický průměr je 15. Za jednu unci zlata si nyní koupím 51 uncí stříbra, což ukazuje na to, jak je v současnosti stříbro podhodnoceno. A pokud se podíváme konkrétně na 70. léta minulého století, máte úplnou pravdu. Cena stříbra tehdy byla na svých historických maximech, tuším asi 50 dolarů za unci. Po zohlednění inflace to odpovídá dnešním cca 130 dolarům. Proto si myslím, že tento komoditní cyklus, který právě sledujeme, má potenciál dalšího růstu (ono je taky otázkou, co si oba představujeme pod pojemem „velký růstový potenciál“). A ještě jedna maličkost: jak píše Pavel Fara v prvním příspěvku: je to také o tom to aktivum včas prodat. Spousta lidí nakupuje až když nakupují všichni. To by měl být pro investora jeden ze signálů, aby své peníze přesunul do jiných aktiv.
To je asi ve stručnosti můj pohled na věc.