Podílové investiční fondy s ochranou kapitálu jsou jakýmsi hybridem mezi otevřenými podílovými fondy a zajištěnými fondy. Od prvních si berou dobrou likviditu, od těch druhých omezení rizika ztrát. Bohužel, snaha o zamezení ztrátám se nepříznivě podepisuje na jejich výnosech. Bezpečnost investice není zadarmo.
{+}
Chráněné fondy jsou skutečně dobrý nápad. Investory lákají na pozitiva, které si berou z klasických podílových fondů i zajištěných fondů. Již podle názvu je jasné, že od zajištěných fondů si berou ochranu investovaného kapitálu, i když nejde o ochranu stoprocentní. Investor tedy nemá garantováno, že při prodeji podílových listů dostane všechny investované prostředky zpět. Různé fondy řeší tuto ochranu různým způsobem. Někdy je ochrana vázaná na určitý časový horizont, někdy se posouvá nahoru pokaždé, kdy fond překoná maximum a někdy zase může také klesnout.
Tato omezená garance ale platí po celou dobu, kdy investor drží peníze ve fondu, a ne pouze v případě, že investor drží investici až do splatnosti. I v zajištěném fondu totiž může investor skončit ve ztrátě, pokud vystoupí z fondu před dobou splatnosti a ve většině případů ještě zaplatí výstupní poplatek.
Zde se dostáváme k výhodě, kterou si berou chráněné fondy od běžných otevřených podílových fondů, a tím je likvidita. Investor u chráněných fondů není limitován dobou splatnosti a může tak vstoupit, nebo vystoupit z fondu prakticky kdykoli.
Jednou z výhod, kterou mají chráněné fondy oproti zajištěným fondům, by měla být také vyšší flexibilita spojena s aktivní správou. Klasický zajištěný fond má určitou předem danou konstrukci, kterou by neměl v průběhu splatnosti měnit. Chráněný fond má větší možnost reagovat na situaci na trzích a přizpůsobit jí složení svého portfolia. Nižší míra ochrany by tak měla být vykoupena lepší participací na výkonnosti akciových trhů. Dobrý manažer je pak schopný najít ten správný poměr mezi ochranou a výnosy.
Ze silné stránky se ale dneska stává spíše slabina. Nejistota na trzích ve spojení s nutností udržet potenciální ztráty na uzdě však v konečném výsledku vede portfolio manažery k tomu, že portfolia fondů jsou možná až příliš konzervativní. Výnosy, které by tak mohly investoři realizovat při růstu na akciových trzích, jsou tak spíše marketingovým tahem, než skutečností.
Na druhou stranu, jak již bylo řečeno, manažer fondu si nemůže dovolit riskovat v době, kdy je volatilita na trzích nepředvídatelná a ztráty musí být minimální. Klasické zajištěné fondy pak někdy mohou být výhodnějším řešením pro konzervativní investory, kteří se bojí ztrát.
Zajímá Vás, co chráněné fondy nabízejí nebo kam investují? Přečtěte si závěr článku na webu Investujeme.cz.
Nabízíte svým klientům také chráněné fondy? Nebo spíš sázíte na diverzifikaci rizik? Jaký názor na podílové fondy s ochranou kapitálu máte?
Nahrávání ...
Jedná se o zbytečně konzervativní investiční nástroj. Narazil jsem na pár klientů, kteří mají celkem zajímavý kapitál zainvestován v podobných typech fondů (ať už chráněné nebo zajištěné). Nikdo z nich mi nedokázal říct, proč zvolil zrovna tuto možnost.
Většinou to byli lidé, kteří si myslí, že ,,bankovní specialisté,, dokážou správně poradit i s odkladem větší částky (o čemž silně pochybuju). Nás, finanční poradce, házejí často do jednoho pytle společně s prodejci životního pojištění, SS a PF. Ve snu by je ani nenapadlo, že někteří z nás dokážou poradit (doufám, že ve většině případů) lépe než zmiňovaní ,,bankovní specialisté,,. .-)
4 z pěti klientů mají averzi k riziku. V poslední dekádě přišly dva poklesy akciových trhů, které přesáhly 50%. klienti mají mizivé procento majetku ve fondech a přesto ve fondech dominují fondy peněžního trhu. Můžeme si tu vykládat jak chceme, že to má jen malý smysl, ale poptávka je jinde.
Mrzí mě, že Investujeme.cz ignoruje naše STEP fondy, protože jejich koncepce dokáže eliminovat tzv. „cash-out“, tedy situaci, kdy fond poklesne na chráněnou hodnotu a propásne oživení na akciovém trhu bez rizikového budgetu.
4 z pěti klientů mají averzi k riziku? Nesouhlasím. Ale souhlasil bych, že 4 z 5 bankovních poradců averzi k riziku mají a proto vypadá v celkových číslech trh tak, že „dominují“ peněžáky. Kdybychom se podívali na strukturu produkce pouze u externích sítí, uvidíme DIAMETRÁLNĚ jiný výsledek. Převaha akcií nebo minimílně vyvážených portfolií. Důvod pro ten rozdíl? (Ne)motivace obchodníků. Myslím, že až takové rozdíly mezi bankovními a nebankovními klienty nejsou… Srovnej si strukturu prodeje bankovních a nebankovních investičních společností… Že by obsluhovaly úplně jiné klienty? Spíš je prodávají úplně jiní lidé… Jen holt v objemech o jeden nebo dva řády nižších. Zatím… Takže jinde není poptávka ale nabídka. Kdosi kdysi řekl: „Investiční produkty si klienti nechodí kupovat, ty jim musí prodávat.“ A tak to je.
Přestože nám chybí kvantifikace „averze k riziku“, zastávám tezi, že většina lidí uvažující o shromažďování peněz mají „averzi k riziku“. Vyplývá z nepochopení (nebo také neochoty pochopit), že riziko a výnos jsou spojené nádoby, že každá legrace (zajištění) něco stojí a na finančních trzích není něco jako „free lunch“. Navíc, nabídka zajištěných, chráněných a jakýchkoli dalších podobně pojmenovaných fondů a nástrojů je důkazem snah uspokojit bojácné (konzervativní) klienty.
Podobné produkty nedoporučuji. Jsou podle mě zavádějící a klienty matoucí – zkuste jim poslat uvedený článek ;-) a pak odpovědět na jejich otázky, respektive jim nějaký ze zmiňovaných fondů doporučit.
Dávám přednost klasice – portfoliu složenému z akciové a dluhopisové složky a peněžáku, příp. hotovosti na spořícím účtu, které odpovídá rizikovému profilu klienta.
Mimochodem, jakému rizikovému profilu lze doporučit zajištěný nebo chráněný fond?
To číslo 4 z pětí klientů není úplně vycucané z prstů. Viděl jsem ho na letošní slevenské konferenci tamních správců. Pan doktor Baláž tam porovnával rizikovou averzi Slováků a Američanů, vysoce averzních bylo 85% Slováků a 80% Američanů. Kulturně asi máme stále blíž k bratrům Slovákům, přesto jsem číslo zaokrouhlil.
Prezentace jsou ke stažení na http://www.sass-sk.sk ; mimochodem prezentace p. Baláže tam každoročně patří k tomu nejlepšímu.
Ano Martine, souhlasím, že úzké hrdlo je u bankovních poradců, navíc banky si uvědomují, že jsou v prostředí MIFIDu snadný terč a preferují konzervativní spořící a investiční produkty.
Přesto si dovolím tvrdit, že majoritní populace investicím nerozumí. Vědí pouze, že před 15 lety se tu tunelovaly fondy a že za posledních 10 let akcie spadly 2x o víc, než o 50%. Myslím, že je část populace, která do akciových instrumentů z definice investovat nebude.
Pro ně budou zajištěné / chráněné instrumenty jedinou možností, jak získat aspoň čístečnou expozici vůči trhům.
Nechci tu vypadat jako advokát zajištěných fondů, je shoda náhod, že jsme kráce před vydáním článku doregistrovali 3 STEPy. Vím ale, že mít je v korunách, je to náš nejúspěšnější produkt. Ať se mi to líbí, nebo nelíbí.
Další důvod je v tom, že bankovní poradce „by definition“ pracuje s celým objemem prostředků klienta v bance, nebo aspoň s tou částí, kterou má klient na účtech v tomto bankovním ústavu.
Poradci pracují jen s tím, kam je klient pustí, většinou tvoří plány na budoucí cash flow, často při nulových nebo nízkých aktuálních úsporách klienta.
Mám osobní domněnku, že klient je konzervativnější u peněz, které si v minulosti musel vydřít, než u peněz, které ještě nevydělal. Potvrdíte mi tuhle myšlenku??
Souhlasím s Vaší domněnkou. A nejde jen o pohled klienta – i já mám respekt k vybudovanému kapitálu. Když potkám klienta se vším na bankovních vkladech, tak mu nepřevedu vše do fondů, byť by v dotazníku vyšel „dynamicky“. Budoucí peníze radím investovat dle rizikového profilu, současné úspory se stejným nebo mírně vyšším rizikem (z běžného účtu na spořicí, ze spořicího na termíňák, z peněžního do konvertibilních dluhopisů :-) apod.)
Ale jinak – klient mi často řekne: toto říkám jen Vám, o tom neví v bance, o tom neví současný poradce z AWD, o tom neví manžel …
Pane Maňáku, spíše budu souhlasit s částí Vašeho předchozího příspěvku: „Přesto si dovolím tvrdit, že majoritní populace investicím nerozumí…“z tohoto důvodu, dle mého názoru, hledají „garanci“ v konzervativně stavěných produktech.