Důvodů, proč by člověk neměl své nadbytečné prostředky investovat, je mnoho a přicházejí s nimi ve velké míře právě ti, kteří to nikdy nezkusili. Často se přitom odvolávají na všeobecné povědomí: „Přece všichni vědí, že to nejde.“, případně znají někoho, kdo to zkusil, a nevyplatilo se mu to. Před lety ale také všichni věděli, že je Země středem vesmíru a Slunce kolem ní pokorně obíhá. Jen několik odvážných říkalo, že je tomu naopak, a ti se šeredně spálili. A to doslova. Jaké jsou hlavní důvody, že se bojíme vložit své prostředky na světové burzy?
Je to rizikové!
V době, kdy lidé platí velké peníze za adrenalinové zážitky a vrhají se zcela dobrovolně po hlavě z vysokých mostů, spoléhajíce pouze na tenké lano, je toto poměrně zajímavá výmluva. Dobrou zprávou je, že investování je jenom tak rizikové, jak si ho sami nastavíte. Nástroje, do nichž lze přebytečné peníze vložit, jsou rozmanité a také různě rizikové. Je tudíž dobré vyznat se sám sobě a vědět, co ještě snesu a co je již přes čáru a nebudu se při tom cítit komfortně. Zároveň je žádoucí si uvědomit, že nízké riziko s sebou nese zpravidla nižší zhodnocení a naopak. Svoji investiční strategii můžete přizpůsobit sami sobě a volit mezi konzervativním, vyváženým nebo dynamickým přístupem.
Všude píší, že se blíží propad. Teď se investovat rozhodně nevyplatí!
Dovedete si představit horší dobu na dlouhodobou investici, než byl rok 1997? Tři roky před splasknutím internetové bubliny a deset let před vypuknutím světové finanční krize. Ten, kdo v této době investoval, si asi zadělal na pořádný problém, že?
Ne nutně. Jak ukazuje graf vývoje takové jednorázové investice, na konci vašeho dvacetiletého horizontu končíte i přes dvě velice těžká období s téměř dvojnásobnou částkou. To zase není tak špatné, jak jste si možná na začátku mysleli. A pokud jste spíše konzervativní či vyvážení investoři, pak pro vás ani ta dvě krizová období nebyla příliš bolestivá.
Akcie jsou teď drahé a dluhopisy jakbysmet! Všude to říkají.
Ano, mnohé akciové indexy jsou teď skutečně drahé a slibují v budoucích pěti až deseti letech nižší než průměrné výnosy. O tom nebudu polemizovat. Nicméně i v této situaci nadále slibují výnosy, které zdaleka převyšují jiné možnosti uložení nadbytečných peněz. A navíc, některé akciové indexy jsou i dnes poměrně levné. Dobrý investiční poradce (neříkám, že každý poradce je dobrý poradce) je dokáže najít a doporučit.
Nebudu investovat do firem, které neznám
Ne, to opravdu nemusíte. Stačí se podívat na domácí české akcie. Firmy jako ČEZ a Komerční banka zná každý. Český akciový trh se těší okázalému nezájmu investorů. Desetiprocentní zhodnocení je na pětiletém horizontu oproti zbytku světa skutečně neviditelné. Ty dvě procenta ročně jsou ale i tak víc, než lidem přinesly peníze uložené na pevně úročených vkladech. Nezájem o náš malý trh má také za důsledek, že více jak šestiprocentní dividendový výnos, který investoři od firem obchodovaných v Praze získávají, je aktuálně bezkonkurenční. Vadí vám bankovní poplatky? Dividendy vyplácené bankami vám je vrátí zpět. Brbláte nad cenami elektřiny? Dividenda vyplácená společností ČEZ je dostatečně vysoká, aby vám přinejmenším část nákladů za energie vrátila.
Nemám na to. Nejsem investiční génius.
Pokud se člověk sám ve světě investic necítí doma, ještě to neznamená, že by byl odsouzen k nečinnosti a nemohl se na růstu cen akcií, dluhopisů a komodit podílet. Svět je plný nabídek investičních společností nabízejících správu peněz v rámci různých a cenově dobře dostupných fondů spravovaných investičními profesionály. Tyto nabídky jsou zcela jistě mnohem solidnější než ty, které slýcháme v televizních reklamách ze stran firem poskytujících půjčky.
Když je to tak jednoduché, proč to nedělá každý?
To se neptejte mě. Já se pohybuji na burzách s vlastními i svěřenými penězi více jak patnáct let a nelituji toho. Otázka patří „těm druhým“.
Svět investic zcela jistě není bezrizikové perpetuum mobile tvořící z investorů milionáře jako na běžícím pásu. Rizika se ovšem dají rozumně regulovat a je-li řeč o zhodnocování peněz, nemají investice žádnou alternativu.
Autor je investičním analytikem společnosti Broker Trust
Nahrávání ...
Na úvod. Bůh je mi svědkem, že jsem zastánce investování do vybraných titulů na pražské burze. Ale nepřijde mi fér porovnávat chování PX s vkladovými účty.
Jinak k článku.
1)Je to rizikové
Samozřejmě, že je. A je rozhodně lepší, když si investoři toto riziko uvědomují. Jsem zastánce toho, že na rizika je třeba ve velké míře klienty upozorňovat. Ti chytří se rozhodnou investovat i s jejich znalostí, protože jim dojde, že jinou alternativu nemají. Leda spotřebu, a ta je ze všech nejrizikovější.
2)Blížící se propad
I to je fakt. Samozřejmě, že doba v takovém případě nabízí také příležitosti. Ale pravda je, že před 6 roky jste koupili skoro cokoliv na akciovém trhu, a vydělali na tom peníze. Dneska je to výběru sektorů a konkrétních titulů. Protože málokterý index na světě jako celek má rozumnou valuaci. Pro obyčejného retail investora nebo poradce, kteří nemá investice jako 100% své specializace, to rozhodně není jednoduchá situace. Samozřejmě se můžeme ohánět dlouhým investičním horizontem a pravidelnými investicemi, ale domnívám se, že většina klientů při prudší korekci 20%+ velmi ochabne v disciplíně pravidelného investování. Vhodný timing a opatrnější alokace jsou tedy namístě již před korekcí.
3) Akcie i dluhopisy jsou drahé
Tuto větu těžko někdo může z pohledu fundamentální analýzy vyvrátit. A obávám se, že při pohledu na příliv kapitálu do fondů zaznívá na veřejnosti příliš málo. Zřejmě zaznívá především mezi lidmi pracujícími v oboru. Jinak si nedokáži vysvětlit obrovský příliv kapitálu do nejvýznamnějších akciových a dluhopisových fondů v ČR dávno po období, kdy pominuly fundamentální důvody předchozího úspěchu těchto fondů. Lidé by si měli uvědomovat, že akcie a dluhopisy jsou drahé. Zachrání jim to hodně peněz. To neznamená, že by neměli investovat. Ale musí přehodnotit svůj postoj k tržnímu i kreditnímu riziku a pokusit se o výběr konkrétních titulů a sektorů.
4) Nebudu investovat do firem, které neznám
To je přece logické a rozumné. A vůbec nejhorší je investovat do firem, o kterých si myslím, že je znám. A ve skutečnosti je znám jen trochu. Než si koupím akcii nebo dluhopis, tak bych si měl o emitentovi cenného papíru zjistit maximum informací. A nebo aspoň ten, kdo za mé investiční portfolio nese odpovědnost. To, že znám služby nějaké firmy, nemá se znalostí firmy jako takové nic moc společného. Můžeme se vrátit například k naší nedávné diskusi na téma Tesla.
http://bit.ly/Tesla_bublina
4) Nemám na to
Investování začíná u vydělávání peněz. Pokud někdo vydělává 20 tisíc měsíčně, tak mu ty efektivní způsoby investování zřejmě zůstanou navždy nedostupné. Určitě souhlasím s tím, že nejprve je třeba naučit se vydělávat dost peněz na to, aby investor mohl investovat nejen na kapitálovém trhu. Ale podstatné je i to, aby mu vznikl časový prostor a finanční investice na rozvoj jeho finanční gramotnosti. Před zahájením samotného investování bych doporučil každému prvních 10 tisíc korun investovat do odborné literatury. A pak se klidně obrátit na finančního poradce a bavit se s ním jako poučený laik.
5) Je to jednoduché
Jsou období, kdy je to jednoduché. Takové období bylo třeba po dubnu 2009. A trvalo docela dlouho. Naopak období v letech 1995 až 2009 rozhodně jednoduché nebylo. A myslím, že si nemusíme lhát do kapsy v tom smyslu, že někdo v chování kapitálových trhů spatřoval neotřesitelnou logiku. V tomto období se děly události na trhu, které jen velmi obtížně lze vysvětlit logikou. Můžeme zmínit například syndrom společnosti Cisco. Zpětným pohledem vypadá vše jednoduše. Lidský mozek má tendenci přiřazovat důsledkům příčiny při zpětném pohledu. Takhle nějak vzniklo to přísloví „po bitvě každý generál“. Někteří lidé měli štěstí při investování v posledních pár letech. Dnes toto „štěstí“ nahrazují ve svých mozcích pojmem „dovednost“. V tom se historie stále opakuje. Pravda je taková, že se všichni pořád učíme. To ovšem neznamená, že bychom měli s investováním přestat a jen to kritizovat a do poslední koruny utratit, co vyděláme. Navzdory tomu, že se kapitálové trhy (organizované i OTC) chovají často nelogicky a zcela nepředvídatelně, je to pořád jedna z mála možností, jak zhodnocovat své úspory.
Já oceňuji snahu autora o propagaci myšlenky investování (zejména do fondů). Nemyslím si, že by byl problém v tom, že lidé bezhlavě investují. Problém je v tom, že neinvestují vůbec nebo investují do „letadel“.
Absolutní souhlas včetně toho, že je dobře, že tento článek pán Pech napsal.