K čemu je vlastně penzijní připojištění dobré?

Tuto otázku si jistě budou pokládat začátečníky, na které tímto článkem speciálně míříme. Ale i vy zkušenější, kteří jste už “penzijek” prodali hodně, se možná dozvíte pár věcí, které jste nemuseli vědět. Penzijní připojištění má své nesporné výhody, má však i své nedostatky. A na ty se podíváme v závěru článku.

Produkt, který se oficiálně jmenuje penzijní připojištění se státním příspěvkem, představuje velmi výhodnou formu spoření, které je primárně určeno k udržení životní úrovně klienta po jeho odchodu do důchodu. Proto je připojištění relativně štědře podporováno státem. Účastníci penzijního připojištění mají nárok na státní podporu ke svému příspěvku, při splnění podmínek si mohou příspěvky “odečíst z daní” a pro firmy, které svým zaměstnancům přispívají, představuje penzijní připojištění také způsob, jak snížit své odvody do státní kasy.

Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy mezi fyzickou osobou a penzijním fondem. Kromě státu – a ve většině případů také samotného klienta – může na penzi přispívat i zaměstnavatel či jiná osoba. Zaměstnavatel přitom může příspěvky na penzijní připojištění částečně uplatnit ve formě daňových nákladů. Tento argument je důležitý proto, že faktické navýšení platu zaměstnance ho bude stát méně peněz, než kdyby stejnou částku dal zaměstnanci přímo.

Proč je vhodné se připojistit?

Hlavním důvodem, proč by měli klienti penzijní připojištění využít, je výrazný potenciální pokles příjmů po odchodu do důchodu. Vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji a problematickému stavu státního důchodového systému lze očekávat pokles hodnoty státního důchodu, který tak nepokryje ani základní potřeby občana. Penzijní připojištění by se tak mělo stát dalším zdrojem pravidelného příjmu v tomto období.

Dalším významným argumentem je fakt, že penzijní připojištění funguje jako nástroj dlouhodobého spoření. Klienti během (v ideální situaci celého) ekonomicky aktivního života postupně střádají relativně malé finanční obnosy, které se hromadí na jejich osobním účtu. Výše naspořené částky tak závisí výhradně na účastníkovi (potažmo dalších přispěvatelích), protože on si volí výši měsíčního příspěvku, který si měsíčně uloží. Měsíční příspěvek by tedy měl být vyvážený, to znamená, že by měl být dostatečně vysoký, aby v budoucnu garantoval významný příspěvek do rozpočtu důchodce, ale na druhou stranu by neměl příliš zatěžovat běžný rozpočet klienta.

Kdy se připojistit?

Stejně jako u jiných forem spoření, i v tomto případě platí, že čím dříve se penzijní pojištění uzavře, tím lépe. Hlavním důvodem pro brzké zahájení plateb je docílený výnos. Díky složenému úročení platí, že naspořené peníze vydělávají další peníze. To znamená, že se vždy bude úročit celková naspořená částka. A ta bude rok od roku vyšší.

Pro dosažení rozumné výše úspor se doporučuje začít se spořením už před 30. rokem života. Zpočátku mohou být příspěvky nižší. S postupem pracovní kariéry a rostoucími příjmy by se však měly příspěvky na penzijní připojištění zvyšovat, aby bylo dosaženo dostatečných úspor.

Jaké jsou hlavní nevýhody penzijního připojištění?

S výše uvedenými výhodami a radami se setkáte na většině informačních materiálů týkajících se penzijních fondů. Není však všechno zlato, co se třpytí. Někteří finanční poradci považuje dokonce penzijní fondy za produkt nevhodný pro většinu klientů. Hlavní nevýhody jsou tyto:

• penzijní fondy investují velmi konzervativně (a tedy i nevýnosně), a to zejména do státních dluhopisů. Alternativní investice do akcií (akciových fondů) se slušnou pravděpodobností vynese na dlouhém horizontu výrazně více
• penzijní fond musí každý rok dodat kladný výnos. Tato výhoda je jen zdánlivou výhodou, protože opět neumožňuje penzijnímu fondu investovat maximálně efektivně, a to na dlouhodobém horizontu
• není oddělen majetek správce fondu a majetek klientů (jako je tomu u podílových fondů). Klienti pak mohou být zatěžování například náklady, které nijak nesouvisí s jejich spořením (například – a to si přiznejme – náklady na provize pro finanční poradce)
• portfolio penzijního fondu se neoceňuje tržními cenami. Fond pak může do značné míry manipulovat výnosy, které se reportují klientům. Je možné do určité míry výnos v jednom roce vhodnými transakcemi “přifouknut”, a to na úkor výnosů budoucích
• význam státní dotace se přeceňuje a státní podpora nedokáže podle názoru některých poradců kompenzovat nevýhody penzijních fondů
• při předčasném ukončení penzijního připojištění přijde klient o poskytnutou státní podporu

I přes tyto negativa věříme, že penzijní fondy jsou zajímavým nástrojem. Jde jen o to, umět ho správně používat.

Výborně zpracované informace k penzijním fondům najdete také tady.

Jak se k penzijním fondům stavíte vy? Pro kohou jsou vhodné a pro koho nikoliv?

Reklama