Důchodový systém v Česku se beze změn propadne v příštích desetiletích do vysokých deficitů. Koncem 50. let by saldo mohlo dosahovat čtyř procent hrubého domácího produktu (HDP). V dnešních cenách by tak výdaje na penze byly vyšší než příjmy o více než 250 miliard korun. Zatímco nyní stát dává teď do důchodů asi devět procent HDP, v polovině století to bude téměř 13 procent.
Vyplývá to ze zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou zveřejnila Národní rozpočtová rada (NRR).
“Pokud nebudeme dělat nic, neznamená to, že nebude na důchody. Ale velikost výdajů na důchody bude znamenat, že budeme muset dramaticky omezovat ve veřejném sektoru vše ostatní. Jde o to, na co jiného pak nebude, když se budeme snažit tento vysoký výdaj udržet na výši bez krytí příjmů,” uvedl šéf rady Mojmír Hampl.
Podle něj by se při udržení nynějšího stavu muselo Česko smířit s tím, že ekonomika bude vynakládat obrovské zdroje na udržení spotřeby části obyvatel a nebude mít prostředky na to, aby investovala. “To není planá hrozba. Jsou země v Evropské unii, které něco takového zažívají. Například Itálie potřebuje navyšovat dluh jen proto, aby systém udržela v chodu, a nemá prostředky na to, aby investovala,” podotkl Hampl.
Česká společnost postupně stárne. Nyní tvoří lidé nad 65 let asi pětinu obyvatel, v 50. letech by to mohla být téměř třetina. Podle střední varianty propočtů by starších osob mohlo být asi o 700 000 více než nyní, tedy přes tři miliony. Výdaje na penze představují už nyní velkou část státních výdajů. Příští rok by z nich měly podle návrhu rozpočtu tvořit skoro třetinu. Podle zprávy vydaná suma prudce poroste od 30. let, kdy do důchodu začnou odcházet silné ročníky ze 70. let, takzvané Husákovy děti.
Podle zprávy nyní do penzí putuje asi devět procent HDP. Za dvacet let se podíl přiblíží k 11 procentů. V roce 2052 by mohl dosahovat 12,6 procenta, o deset let později by se mohl dostat na 12,9 procenta HDP. Poté by začal klesat. Za půl století by činil 12 procent.
Na důchody se vybere nyní asi 8,5 procenta HDP. V roce 2052 by se podíl mohl dostat na devět procent HDP, o deset let později na 9,1 procenta a v roce 2072 na 9,2 procenta. “Je zjevné, že takový nárůst příjmů do systému nemůže stačit na pokrytí prudkého nárůstu výdajů,” uvádí zpráva.
Ke zlepšení udržitelnosti systému by přispělo třeba pokračování v odsouvání důchodového věku podle prodlužování života. “Problém (saldo) se tak sníží o třetinu,” řekl člen rady Jan Pavel. Penzijní věk teď postupně roste každý rok o pár měsíců. Před několika lety ho tehdejší vláda zmrazila na 65 letech. Na tuto hranici se dostane ve 30. letech. Debata by se podle Hampla mohla vést i o nastavení valorizace či pravidel předčasných důchodů.
Situaci naopak zhoršují opatření bez zajištění příjmů. Týká se to třeba výchovného, valorizací nad zákonná pravidla či zavedení dřívější penze pro záchranáře. “To, co je nutné, je aspoň minimálně ‘si sedět na rukou’ a nedodávat další opatření, která prohlubují nerovnováhu. Jsme toho bohužel svědky, kdy všechny důchodové komise si vyzobávají populární věci. Tam přihodí pět miliard, tam sedm. Pak řeknou, že to se musí vyřešit reformou daňového systému,” dodal Pavel.
Nahrávání ...