Stáří v pohodě? V tom případě potřebujete mít při odchodu na penzi naspořeno v průměru 1,46 milionu korun, myslí si Češi. Rozdíl mezi muži a ženami je docela velký – muži by v průměru potřebovali 1,8 milionu, ženám by stačil 1 milion korun.
Tato čísla vyplynula z rozsáhlého průzkumu společnosti Partners, který pro ni ke Dni finanční gramotnosti 8. září připravila výzkumná agentura MindBridge Consulting. Reprezentativní výzkum v srpnu 2023 mapoval názory populace ve věku 18–65 let.
Češi vědí, že by se při odchodu do penze neměli jen spoléhat na stát, ale měli by mít také naspořeno. Liší se ale v tom, kolik by to mělo být. Zatímco domácnosti s čistým měsíčním příjmem nad 45 tisíc korun by chtěly mít v průměru jen třiceti násobek příjmu, s nižším příjmem tento násobek paradoxně u lidí roste až na sedmdesátinásobek měsíčního příjmu domácnosti. Jenže velký rozdíl je v potřebné absolutní částce, která klesá z 1,8 milionu na 1,23 milionu korun.
Suma, se kterou by lidé měli odcházet na penzi, je samozřejmě individuální, záleží na tom, jak moc si chtějí udržet dosavadní životní standard. Pokud budeme počítat člověka s průměrným čistým příjmem 30 000 korun měsíčně, který si chce udržet svou životní úroveň, měl by mít naspořeno zhruba 2,5 milionu korun ve svých 65 letech,“ vysvětluje Vladimír Weiss, finanční poradce Partners.
Zajímavé také bylo, že třetina respondentů s nižším stupněm dosaženého vzdělání (ZŠ a SŠ bez maturity) deklaruje, že na důchod není potřeba mít extra částku naspořenou, což tvrdí také lidé s nejnižším příjmem. „To je bohužel výhledově velmi rizikové, lidé by se neměli spoléhat na stát, který stále více deklaruje, že se náhradový poměr bude snižovat, stejně jako se zvedá věk odchodu do důchodu,“ radí Vladimír Weiss.
Otázka: Kolik nejméně by podle Vás měli mít lidé jako jste Vy naspořeno před odchodem do důchodu, aby stáří bez finančních obav?
Meziročně jsme zchudli, hlásí Češi a v penzi nevěří státu
Ukázalo se, že lidé sledují aktuální penzijní reformu. Nejlepší přehled o chystaných změnách měli ti mezi 50 a 65 lety. Obecně se ale ukázalo, že Češi nevěří státu v tom, že jim dokáže zajistit důstojné stáří. Mladší lidé vnímají neschopnost státu zajistit důstojný příjem na stáří rozhodněji než starší.
I když jsou pesimističtí ohledně výše důchodu, celkový průměrný důchod ve svých odhadech podhodnotili. Průměrnou výši odhadli na 17 238 korun, oproti současným 20 216 korunám. Nejblíže realitě byli opět ti, kterých se důchod více týká, lidé ve věku 50–65 let: Zatímco mladí (18–35 let) odhadují v průměru 15 823 korun, což představuje 78 % skutečného stavu, lidé ve věku 50–65 let už lépe tipli 18 541, tedy zhruba 92 % reality.
Nespadnout ve stáří do chudoby se snaží dvě třetiny Čechů, kteří se na penzi finančně připravují. Častěji logicky ti, kteří si to mohou dovolit – vysokoškoláci a lidé s vyšším příjmem. To je obecně pozitivní informace, zejména když ji doplňuje fakt, že 27 % respondentů uvedlo, že jejich domácnost každý měsíc vyjde, tak-tak.
Vůbec nic navíc neuspoří desetina domácností. Ti si musejí někdy nebo většinou vypomáhat předchozími úsporami či dostávají pomoc zvenčí. Jde častěji o ty domácnosti, kde byl respondent nezaměstnaný, na rodičovské dovolené, nebo v současné době v domácnosti.
Tyto jinak obecně příznivé informace ale kazí skutečnost, že podíl respondentů, jejichž domácnosti mohou vytvářet alespoň nějaké úspory, poklesl od roku 2020 o 17 %. Z dat navíc také vyplývá, že čtvrtina domácností dotázaných si meziročně finančně polepšila, asi 2/5 respondentů ale uvádějí, že se jejich domácnosti dnes ve srovnání se situací před rokem daří finančně hůř.
Otázka: Jak byste zhodnotil/a finanční situaci Vaší domácnosti?
Na penzi odkládají 2200 korun měsíčně, ale zhodnocují je neefektivně
Bez ohledu na nabízený produkt si „na stáří“ na měsíční bázi spoří či investuje 59 % dotázaných. Mezi nimi jde pak o měsíčně ukládanou nebo investovanou částku celkem ve výši téměř 2 200 Kč, což už je dlouhodobě slušná suma. „S takovou částkou by za 22 let s konzervativním zhodnocením 2 % ročně nebylo obtížné zhruba naspořit 730 tisíc korun, které by uspokojily polovinu dotazovaného vzorku. Při vyšším zhodnocení ve výši 4 % by pak šlo již o sumu 930 tisíc korun,“ říká finanční poradce Partners Vladimír Weiss. Platí však, že ti, kteří si na stáří již spoří, mají také kromě vyšších možností i vyšší očekávání a v průměru by se při odchodu do penze „spokojili“ s částkou 1,6 mil Kč.
Otázka je, kam posílají své peníze vydělávat. Ukázalo se, že nejvíce lidí (37 %) fandí starému penzijku – penzijnímu připojištění, které ale v současné době s minimálními výnosy není ideálním produktem na rozdíl od vhodně nastaveného novějšího penzijního spoření. O změně ze starého na nové „penzijko“ by ale uvažovala asi jen pětina současných uživatelů.
Otázka: Které formy přípravy finanční podpory ve stáří využíváte?
Ohledně přípravy na stáří pak téměř čtvrtina Čechů (23 %) sází na pořízení vlastního bydlení a 22 % má životní pojištění. Až poté následovaly finanční produkty určené pro přípravu na penzi – 18 % Čechů zhodnocuje peníze v novém penzijku (DPS), 17 % věří stavebnímu spoření a 15 % investicím do podílových fondů. V průměru tak dotázaní Češi pro přípravu na stáří využívají 1,7 ze všech testovaných produktů a aktivit, ti, kteří se na stáři připravují, jich pak využívají v průměru 2,7.
A jaké byly největší rozdíly mezi příjmovými skupinami? Nejvíce vydělávající čtvrtina domácností investuje častěji než nejméně vydělávající čtvrtina do:
- Pořízení vlastního bydlení 47 % vs. 27 %
- Životního pojištění 45 % vs. 27 %
- Podílových fondů 37 % vs. 15 %
- Pořízení domu/bytu na pozdější pronájem 18 % vs. 4 %
- FVE 8 % vs. 2 %
Nejmladší respondenti (12 %) pak o něco častěji věří podnikání, kterým se chtějí na stáří zajistit oproti průměru 5 %.
Penzijko: Maximální státní příspěvek? Snad využíváme
Ti dotázaní, kteří využívají penzijní (PP) připojištění nebo doplňkové penzijní spoření (DPS), si v něm měsíčně v průměru uspoří 961 korun.
A věří tomu, že využívají maximální státní příspěvek. Avšak jen 4/5 dotázaných, kteří uvádějí, že jejich spoření v penzijku umožňuje čerpat maximální výši státního příspěvku, vycházejí ze správných předpokladů. Pětina jich totiž uvádí nižší měsíčně ukládanou částku, než je 1000 Kč, což je v současnosti hranice pro výplatu maximálního státního příspěvku ve výši 230 Kč.
Podobná nejistota panuje i mezi klienty DPS, pokud mají specifikovat, zda investují konzervativně, nebo dynamicky. Třetina přiznává, že nemá představu, jakého typu se účastní, 2/5 pak uvádějí, že využívají konzervativní typ, zatímco zbytek (1/4) pak typ dynamický. „Přitom právě při dlouhodobé přípravě na stáří doporučujeme využívat dynamickou strategii akciových fondů,“ doporučuje Vladimír Weiss.
Podobně konzervativně Češi dopadli, když přišel dotaz na chystanou novinku – Dlouhodobý investiční produkt (DIP). Ukázalo se, že polovina dotázaných by měla zájem o další informace o něm. Podle očekávání šlo o movitější respondenty, respondenty mladší a častěji i ty, kteří dnes již na stáří spoří. V rámci DIP by ale lidé volili spíše opatrně, konzervativní typ produktu, tedy spíše spoření (40 %) než investice (23 %).
Zdroj: Partners Financial Services
Nahrávání ...